Dům blízko středu města (Yui Ishihara)

*chytne ji za tričko* řekni pravdu nebo se podívám osobně *řekne ji přesvědčivě*

U-uh...*kousne se do spodního rtu* Gomen, Yui, ale tohle...Je moje věc. *trošku uhne pohledem*

n-no dobře *řekne sklesle a pustí ji tričko*

*podívá se na ni a chvíli ji sleduje, pak si povzdechne* Shin u toho byl, takže počítám, že by ses to beztak brzy dozvěděla...Jde po mě určitý člověk - vrah mého bratra, teď to ale dopadlo takhle...*ukázala na šátek okolo krku a na tričko, pod kterým měla obvaz* To na krku nic není, ale s těmi zády jsem měla štěstí. *mrkla na ni* Byla to kulka. *zamumlala, aby Yui pochopila, o čem mluví*

v-vrah tvého bratra? *zeptá se zaraženě* on tě postřelil? *zeptá se pak vyděšeně a pak si uvědomí že ji včera zezadu tiskla k sobě* eee gomen, gomen, gomen za včerejšek jak jsem tě chytla zezadu *skloní hlavu k zemi*

*pousmála se* Naštěstí jsi chytla celkem dobře...*trošku se ušklíbla, a pak odvrátila pohled* Vrah mého bratra, áno...A postřelil mě, naštěstí o kousek minul srdce...*hlasitě si oddechla* Každopádně, byla to moje chyba...*zamumlala tiše*

*trošku si oddechne* aspoň že tak.. a-a doufám že.. nemáš z toho žádné následky nebo tak? *zeptá se starostlivě*

No, původně to tak vypadalo. *pousmála se* Ale nakonec se to vyřešilo tak, že kulka nezůstala v těle...*zasmála se, aby trošku zlepšila atmosféru*

t-to je dobře *řekne stále trošku roztřeseně ale s pocitem úlevy*

*všimla si jejích obav, tak se na ni pousmála* No tak, Yui. *objala ji* Koukám, že takovéhle věci pořádně prožíváš, jsem v pohodě. *dodala uklidňujícím tónem*

*cítí se dobře když ji objala* n-ne to jen když... ehh to nic *zasměje se a rychle změní téma* půjdeme teda někam nebo zavoláme Shinovi?

*pustí ji a zmateně se na ni podívá, když ale vysloví svou otázku, dělá uraženou* Říkala jsem už jednou, že je to na tobě. *zamumlala a uhnula pohledem*

já půjdu kamkoliv takže je mi to docela jedno *usměje se*

*povzdechne si* Fajn, a když ti řeknu, že se musíš rozhodnout? *vyplázla na ni jazyk, nechtěla jí říkat, že na ni žárlí, co se týče Shina, neví, co by se potom stalo, tak to nechtěla pokoušet, vlastně ani nechtěla naznačovat, že nechce, aby byli spolu...*

nu fajn... trošku mi vyhládlo takže nejde se někam najíst? *culivě se usměje na Eleri*

Fajn, poblíž je restaurace...*spadl jí kámen ze srdce a usmála se*

a můžeme zavolat i Shina ať se zasmějem nad jeho nesmělostí *zasměje se*

Um...*uhne pohledem* Cože? Nesmělostí? *podívala se na ni*

nu... on byl vždy takový stydlivý *odpoví ji*

To áno, ale nás dvě zná...*zasmála se*

ale se mnou dlouho nebyl *usměje se*

*podívala se do země* Um...*zamumlala bez výrazu*

*příjde k ní a nadzvedne ji hlavu* ty se bojíš že ti ho přeberu? *zasměje se a pohladí ji po vlasech*

*zatvářila se trošku rozpačitě* E-eh...Možná...*uhnula pohledem a trošku zčervenala*

*přemýšlí jestli ji říct jednu věc* n-no víš... *pak se zarazí* ne radši nic nechci tě vystrašit *usměje se*