Domeček Raita

Je to takový nic moc domeček, jedna koueplna oddělý záchod, ložnice, pokoj pro hosty, kuchyně, a malý bívák. Žádný luxus a před domkem zahrádka s boudou.

Tady *řekne aby zastavila a opatrně otevře branku naznačí aby si šla dovnitř*

Uhm.. Takže predsa len zariskuješ.. Si horšia jak chlap, to mi ver.. *ozval sa hlas v jej hlave, tak mu len utrúsila:* Ticho, neexistuješ.. A navyše je to moje telo a ja som tu pánom! *na tvári sa jej zjav menší úškrnok. Milovala adrenalín, takže aj preto sa rozhodla, že pôjde s Raitom dovnútra. Prešla bránkou a vydala sa chodníčkom až ku dverám,* Snáď má kľúče a nestratil ich..

Někde tu je pes tak si dávej pozor *řekl a zavřel za sebou branku přešel ke dveřím od domů a otevřel je, čekal až vstoupis první*

(pod prosím na Fb.. Skype mi neodesila a ani nezobrazuje zprávy)

Ty si nezamykáš?.. *opýtala sa ho celkom pobavene. Vošla teda dovnútra a snažila sa niekde na stene nahmatať vypínač, takže Raitovi nejakú chvíľku blokovala cestu cez dvere. Jemu to však nemuselo tak vadiť, opitý človek potrebuje čerstvý vzduch. Nakoniec zažala a vyzula sa. Keď už kvôli nemu nemôže ísť domov ako normálny človek, vyspí sa uňho, aj keď bude protestovať.*

Ale ano, ale asi sem zapoměl *řekne a chvilku čeká, poté vejde a zavře, vyzuje se* dáš si něco? *zeptá se a už přemýšlí o spánku*

Nie díky, *odpovie mu a kabát si necháva na sebe,* Kde sa môžem vyspať?.. *spýta sa ho nadrzovku a tvári sa nevinne.*

Tss nějaká drza *usměje se* za prvé mi dej kabát at ho můžu pověsit, je mi upřímně jedno čo pod ním schvavas a za druhé buď v pokoji pro hosty a nebo kde chceš, kde si lehnes* řekne a pověsi si bundu na věšák*

Tak keď si ma pripravil o môj posledný spoj, tak hádam nepôjdem domov peši, navyše si pil, takže odviesť ma nemôžeš.. Ehm.. A spať na ulici v tejto zime nemienim.. *kabát si teda rozopla, no nedala ho dolu,* Vyzlečiem sa až v izbe.. Eh, kde ju nájdem?..

Rovné a doprava, kdyby něco sem hned na proti a ráno nikam neutikej prosím *řekne a vydá se do svého pokoje jde se prevlikne do kratasu a lehne si pod peřinu, usíná*

To si píš, že utečem.. *prejde tam, kam ju poslal. Rozsvieti si lampu a zloží si dole kabát. Odopne si zbrane zo stehien a hodí ich na kreslo a na ne kabát,* Snáď mi nenájde dýky v čižmách, *rozmýšľa,* ale ten sa z tej opice tak ľahko nedostane.. *dodá si a vyjde potichu z izby von. Nájde kuchyňu, hladná síce nebola, no mala smäd. Otvorila chladničku a vytiahla si nejaký džús. Vzala si ho celý do izby. Zhodila zo seba oblečenie a ľahla si na postel, bolo jej už dosť teplo, takže sa nezakryla, len pomaly upjala zo studeného džúsu.*

*Džúsik nakoniec odložila pri posteľ, prevrátila sa na bruško a nerušeným spánkom zaspala.*

*probudí se a promne si oči. Podívá se na hodiny a když zjistí kolik je oddychne si, aspoň ho nebolí hlava a tak výjde z pokoje. Nevěděl jesli namine zůstala, ale nechtěl jí lést do pokoje a tak šel do kuchyně. Vzal to přez chodbu kde zjistil že tam ještě je a tak udělal "snídani" a i pro Namine. Když snědl svoji porci přemístil se i s kytarou do obýváku kde si začal pobrnkávat a do toho občasně i zpívat*
( https://www.youtube.com/watch?v=-qcZ9M-QoOc )

*Prebudí sa, no má stále zavreté oči, len potichu zavrní, pretože sa jej dobre spalo. Bolo to snáď aj kvôli tomu, že spala na celkom dobrej posteli a bola unavená. Doma takú posteľ nemala, bola rada, že mala na čom doma spať. Prevalí sa na chrbát a otvorí oči. Poobzerá sa okolo seba a vstane. Natiahne rúčky nad seba a mrnčiac sa ponaťahuje. Cíti sa sviežo a plná síl. Hodí na seba veci, vypije džús a prejde do kuchyne, kde krabičku vyhodí. Cestou počuje spev a gitaru, takže sa zastaví na ceste do izby v obývačke,* Dobré ránko.. *popraje mu opierajúc sa o zárubne dverí.*

hmm? *přestane hrát a podívá se na Namine stojící ve dveřích* Dobré *usměje se na ni a odloží kytaru* Na lince máš něco pod zub *řekne s úsměvem a něco si zapíše do alého deníku co měl vedle sebe*

Viem, všimla som si.. *usmeje sa, no nemala hlad,* Nespomínal si, že by si hral na gitaru a že.. eh.. že spievaš.. *stále nevedela, že je spevák a gitarista. Ramenom sa odrazila od zárubní a prešla do obývačky,* Gomen, ak som ťa vyrušila.. Môžeš pokračovať..

*usměje se* Ne kdepak nevyrušila, posaĎ se jestli chceš řekl a odložil vedle sebe malý deník a vzal kytaru. Nejdříve si jen tak brnkal a pak přestal a ještě odpověděl na její větu* No jen trošku, moc mi to nejde *řekne a pustí se pomalunku do hraní*
( https://www.youtube.com/watch?v=GP7zpdwo3Xo )

*Posadí sa do kresla, ktoré je bokom ku Raitovi a nájde si správnu polohu. Čaká, kým začne hrať,* Eh, vraj, že nevie spievať.. *pousmeje sa, zatvorí oči a vníma tóniny, slová, všetko..*

*usměje se když dozpívává a poté přestane plně, dohraje i na kytaru a podívá se na tebe, jezvědavý co na to říkáš*

*Je úplne očarená. Vnímala síce text, no nerozumela mu, ale nepýtala sa na slová,* Tvoj hlas je dokonalý.. *pohľadom prejde na jeho gitaru,* A hráš famózne.. *začapká rukami*

děkuju *řekne a usměje se, kytaru opře o sedačku an které sedí a protáhne se s mrčením. Uvědomí si že je stále len v kraťasích. Děnik hodí na stolek před sedačkou a opře se pohodlně o opěradlo* Co vlastně děláš za tu školu?

*Mal dobré telo, ale nijako ju to nevyvádzalo z miery, bola totiž zvyknutá. Jej bratia posilňovali, v triede mala veľa namakaných chlapcov, keďže chodila na vojenskú.,* Študujem vojenčinu.. *prstom si škriabe líčko.*

uhm, můžu se zeptat jaké to tam je? *řekne mile a usmívá se*

Tvrdé podmienky, stále sme na cvičisku.. Od prvého ročníka, málo teórie, veľa praxe.. Psychický nátlak a teror od "učiteľov".. *povie v skratke. Chcela utiecť z tej školy, keď prvýkrát okúsila to terorizovanie, ale teraz je šťastná, keď to tam vydržala. STále sa k nim však správajú ako k odpadu, no toto ju aspoň pripravilo do života. *