Opustená budova

Procházím se a hledám s kým bych se mohla bavit.Odpovím mile

,,A našla si?"*spýtam sa pobavene.*

Jop našla. Odpovím a sdnu si vedle tebe

(nesedím,ale okej :DD)
,,Hmm...Ako to ide s kapelou?"

Už nám chybí jen název podniku a můžeme začít.Odpovím mile. (Já to myslela že ty stojíš a já sem si sedla na schody vedle tebe )

(áha .__. vlastne vám chýba celý podnik )
,,A máš nejaké nápady?A bubeníka už ste našli?"*poviem prekvapene.*

Nenašli,ale mohli by jsme se obejít i bez něj.Odpovím a mile se usměji

,,Nemyslím.V podstate..bubeník udáva rytmus a tie ďalšie veci,o ktorých nemám šajnu."*poviem a opriem sa o zábradlie.*,,Kde sa nachádza ten podnik?"

Je poblíž náměstí.Odpovím

,,To už ste ten podnik kúpili?"*nadvihnem obočie.*

Jop,koupili,vymýšlíme jen název.Odpovím a zasměji se

,,Nejaké nápady máte aspoň?"*spýtam sa.*
(to je teda slovosled ._.)

Jeste ne. *Odpovim *

*jdu jen tak kolem a uvidím budovu, která nevypadá obydleně tak nakouknu dovnitř*

,,Hmm,hmm..."*zamrmlem.*,,Dávaj si tu na seba pozor."*usmejem sa.Nechám ju na schodoch a idem hore.Zastavím sa pri okne.Zbadám niekoho,ako vchádza dnu.*,,...Trošku zábavy si dovoliť môžem..."*pomyslím si.Siahnem do púzdra a vystrelím.Prvá guľka mu preletí tesne popri hlave a druhá ho trafí do ramena.Opriem sa o parapet a pozorujem ako zareaguje.Neobťažujem sa so skrývaním.*

*chytnu se za rameno a přiměřeně (lel) zařvu bolestí* aaaargh... *rychle se porozhlédnu kolem sebe a uvidím nějakou osobu, vezmu si do ruky luk a natáhnu tětivu ale kvůli ráně se mi třese ruka a nemůžu ji pořádně natáhnout*

*Na perách sa mi objaví úsmev.*,,Mmm~..."*prižmúrim oči,keď vykríkne.Sladká pieseň bolesti.Potom si všimnem luk.*,,Dobre vieš,že netrafíš."*poviem nahlas,aby ma počul.*

*přemýšlím co mám dělat jestli zkusit vystřelit nebo se ji zeptat proč to udělala* ehh... *i přes to že má asi pravdu natáhnu tětivu co nejvíc mi to jde i přes tu bolest a vystřelím.. šíp ji proletí těsně vedle pasu*

*Prekvapí ma jeho muška.Vyleziem na okennú rímsu a skočím dole,keďže som len na 1.poschodí.Prekvapivo,pristanem s ľahkosťou na oboch nohách.*,,Na to,že zranený,si mieril dobre."*schovám zbraň do púzdra a usmejem sa.*

ehh.. *podívám se na ni a přitom se začnu držet za rameno* střílím z luku už od mala... *řeknu a opřu se o zeď*

,,Takže je to len také hobby?"*spýtam sa a podídem k nemu.Začnem šmátrať vo vačkoch.Nájdem obväz a obviažem mu ranu,aby nevykrvával.Správam sa akoby som ho pretým nepostrelila.*

byl jsem i na pár soutěžích... *pak mi začne obvazovat ránu* p-počkat.. prvně po mě vystřelíš a teď si přátelská? *zeptám se s udivením a stále držím v jedné ruce luk*

,,Mám snáď vybrať dýku a bodnúť ťa?"*nadvihnem obočie.*

ee.. *zarazím se* n-nee... *řeknu koktavě*

,,Tak..myslím,že by si to mal prežiť.Mierila som na menej nebezpečné miesto."*poviem zamyslene.Trošku odstúpim a prezriem si ho.*