Jazero

Půjdeme do kavárny si dát něco pod zub.Co na to říkáš ?Zeptám se a mile usměji.

"Ach, proč mě všichni někam táhnete" *Usměju se* "No dobře, na chvíli se tam zastavím" *Zvedne se a pomůže Meg na nohy*

Díky.Tak tedy pojďme.Povím a jdu na před (piš tam)

*Jdu hned za Meg*

*Doběhne k jezeru a jako obvykle padne do sněhu* "No není tu pěkně?" *^_^*

*podívá se na Takiho a zasměje se* Jako malý, *pomyslí si a sedne si*

"Čemu se směješ?" *Podivím se a dál si užívám okolí jezera*

To nic...*usměje se, lehne si a pozoruje hvězdy*

"Není tu taková zima nebo snad jo?"

Jen trošku...*zasměje se*

"Trošku?" *Sednu si a přikryju ji bundou a lehnu zpátky*

... Taki, to jsi nemusel, děkuju...*usměje se*

"Nemusel, ale udělal jsem to" *Usmál jsem se* "Stejně mi není zima. Ehm, včerejši dort byl výborný. Musím ti to někdy oplatit." *zamyslím se* "Třeba nějakým králíkem" *Lehce se zasměju*

Uhm, děkuju...*zatváří se skromně* Zas tak dobré to nebylo, ale...Králíkem? *rozzáří se* Tak to beru! *více se zabalí do bundy*

"Ale bylo. Nemusel by to být jen králík, možná i něco lepšího. Třeba pes"

*zatváří se znechuceně a trhnutím se zvedne do sedu* Nech tohoo..*zasměje se*

*Hlasitě se rozesměju* "Dobře, zůstaneme u toho králíka. Ale toho jsem slíbil i Shirovi. Když už jsme u Shira, kdo byla ta holka, se kterou se vybavoval celé odpoledne? Znáš ji?"

*zavrtěla hlavou* Nikdy jsem ji neviděla *přiznala*

*Najednou usne* (Musím jít)

(xDD) *zamyslí se* Co když se Shin vrátil do kavárny? *zvedne se a jde tím směrem*

Dojdu k jezeru,rozhlížím se a uvidím Takiho.Jdu k němu a uvidím že spí. Taki ! Povím potichu.Když neodpovídá tak ho začnu zahrabávat.

*Vstane ze sněhu* "Zase Meg, heheh" *Odejdu od jezera*

*Po chvili keď sa prechádzam po R2 tak dojdem až sem a obdivujem to tu, ako to tu vyzerá* Wow *po chvili si sadnem na zem*

-Tady je to tu opravdu krásne- *vravim si v hlave...po chvili si uvedomim, čo by som mala urobiť ako prvé, kedže už žijem sama. Jediné, čo mi ostalo, je otvoreny svet*

-Sneh je tu strašne ľadový- *radšej sa zdvihnem zo zeme a sadnem si na najbližšiu lavičku. A po chvíli začnem písať novu pieseň, ktorá ma práve napadá*