Námestie

"Já nevím... Být bez tebe si nedokážu ani představit..." *Poví smutně*

*povzdechne si* Často dělá hlouposti, doufám, že teď- *zasekne se a podívá se mu do očí, potom se k němu pomalu přiblíží a políbí ho* Gomen, zase jsem tě do toho zatáhla, jestli to půjde takhle dál...*podívala se smutně do země*

"Pokud mi budeš stále dávat takové odměny tak mi to ani nebude vadit." *Usměje se na ni*

Stále to bereš jako odměnu? *usmála se* Ale...Mně to vadí. *povzdechla si* Nechci tě do všeho zatahovat...

"Jistě že je to odměna." *Usměje se* "A já se rád zatáhnu sám do všeho co souvisí s tebou." *Zasměje se*

A co když ti to zakážu? *podívala se mu do očí pronikavým pohledem* Co uděláš pak?

"To je celkem jednoduché. Neposlechnu tě." *Usměje se*

*zkříží ruce na prsou a zatváří se naoko naštvaně* Tak neposlechneš...?

"Ne neposlechnu." *Usměje se* "A nebuď naštvaná."

*povzdechne si a pousměje se* Stále si stojím za svým, co se týká toho vraha... Byla bych raději, kdyby ses do toho nepletl, když na to budu připravená a nenechám se překvapit, zvládnu to, nejspíš...*zamumlala*

"Co se týká toho vraha tě nenechám nic podniknout, protože o všechno se postarám já." *Řekne vážně*

C-cože?...*zatváří se zmateně, ale potom se trošku zamračí* To tě nenechám udělat, už jen kvůli tomu, že je to moje pomsta...A taky, neměla bych o tobě přehled...*podívá se na něj* Nedělej to.

"Když já ti chci pomoct... Je mi jedno co mě to bude stát." *Řekne a podívá se jí do očí*

*smutně se mu podívá do očí, ve kterých má fialové čočky* Stačilo by mi, kdyby jsi mi držel palce... A, ehm, to máš normálně takovéhle oči? Všimla jsem si toho už dřív, ale teď mě to zaujalo...

( Já chci taky pusinku )

"Ne tohle jsou jenom čočky." *Usměje se* "Nemám rád svoji barvu očí."

A jaká je tvá barva očí? *zeptá se opatrně*

*Povzdechne si* "Zelená..."

( Plave nuda po Vltavě,jakou krásnou bravu má zelenou,zelenou tu strašně nádhernou )

Zvláštní...*zamyslí se* To je má oblíbená barva. *usměje se na něj*

"Taky nemám nic proti zelené, ale mám oči po matce." *Odpoví sklesle*

Proto je schováváš? *zeptá se smutně* Víš, je to trošku škoda...

"Neměl jsem s matkou zrovna dobrý vztah. Vlastně jsem s ní neměl vztah vůbec." *Řekne ji a podívá se do země*

*jemně mu rukou zvedne bradu a podívá se mu do očí* Promiň, začala jsem s něčím, o čem jsem nechtěla mluvit.

*Smutně se usměje* "To je dobrý."