Jazero

*Všimne si pohledu El* "Erm? CO na mě tak koukáš?"

Jsi trošku potichu, je to zvláštní...*tiše se zasměje a rychle uhne pohledem*

*Usměji se.Pichnu do Takiho.*Taki ? Žiješ ? *Zeptám se a zasměji se.*

"Erm, zvláštní? Promiň, nad něčím jsem přemýšlel" *Kouknu do prázdna* "Erm, omluvte mě, musím něco zařídit." *Vstanu a odejdu od jezera*

*s povzdechem se zvedne* No, já už jsem taky měla být pryč, tak ahoj, Megg. *mrkne na ni a odejde*

Mějte se.*Zakřičím aby mě slyšeli.*

*Vstanu a taky odejdu,ale domů.*

*Přijdu k jezeru na své obvyklé místo a snažím se usnout, po chvíli se mi to povede*

*Dojde k jezeru* "Co tady podnikneme? Je to sice pravda že je tady hezky.. Ale dále jsem nepřemýšlel." *Zasměje se*

Nedomlouvali jsme se, že to nechám na tobě? *nevinně se usmála a pohladila ho po tváři*

"Heh.. Takže... Co třeba.. myslím že si můžeme popovídat.. To mi připomíná že jsem ti stále neřekl to co musím.." *Zatváří se smutně*

Ach, vidíš to, máš pravdu...*všimla si jeho smutného pohledu* Tak co se děje? *zeptala se smutně a pohladila ho po tváři*

"Pamatuješ si když jsem tady nebyl? To jsem odjel z města a setkal se s mou matkou.."

*přikývla a čekala, co jí řekne dál* A co se stalo?...

"Požádala mě jestli by jsem s ní neodjel do Ameriky. Už .. jak to říct.. napořád." *Odpoví ji a podívá se do země*

C-co?...*podívala se na něj smutně* Souhlasil jsi? *podívala se do země*

"Řekl jsem ji že jsem se ještě nerozhodl.. přes 15 let jsem o ní nic neslyšel... A teď chce abych s ní odjel do Ameriky.. Divím se že mě vůbec dokázala najít.. Vím že to byla ona jen díky fotce kterou mi zanechal můj otec.." *Podívá se na ni* "J-já.. nevím co mám dělat."

*zavrtí hlavou a stále se dívá do země* G-gomen, já...Do tohohle mi nic není...*zarazila se*

"Nic ti do toho není?.." *Podívá se na ni bolestně* "Tobě je jedno jestli si vyberu s ni třeba odejít?..." *Postaví se* "T-tohle jsem od tebe nečekal.. Myslím že je to stejně jedno... kdybych odešel můžeš být alespoň s Takahirem." *Otočí se a běží pryč*

*vzpamatuje se, rychle se zvedne a doběhne ho* C-co to děláš?! Takhle jsem to vůbec nemyslela...*chytí ho za ruku* Ovlivním to nějak? Já jen...Nevím, jak ti pomoci...*řekne smutně na vysvětlenou* Ne, není mi to jedno, nechci, abys odešel!

*Hlasitě se nadechne a vydechne* "Samozřejmě že to ovlivníš.. Jsi pro mě důležitá.. Ani nevíš jak moc. Pravdou je že nebýt tebe tak bych už dávno odjel sám.. Nemám to tady rád.. Moc mi to tady připomíná otce." *Řekne smutně, klekne si do sněhu a smutně se usměje* "Celkem to studí.."

*smutně se na něj podívala a pevně ho objala* Nechci tě ztratit...*zamumlala smutně* Jsi tu jen kvůli mně? *zeptá se překvapeně* Mělo by mě tížit svědomí...

*Probudím se, koukám na nebe a přemýšlím*

*Přijdu sem,sednu si k jezeru a začnu jíst zákusky.*

*povzdechne si a sedne si ke stromu, po nějaké době si všimne někoho, koho ještě neviděla* Co je zač? *pomyslí si a podívá se na chvilku tím směrem*