Jazero

Jsem.*Řeknu.Stoupnu si,sundám si mikinu a tričko.*

*po chvilce zaklapne notebook, přijde blíž k jezeru, ale jakmile si všimne Zera, málem spadne na zem, jak naprázdno šlápne, rychle uhne pohledem*

Opravdu? *všimnem si, že je úplne mokrý od toho jak spadol do vody*

"No, mal by som byť ale niekedy ale najhoršie je porozumieť sám sebe." Nechápal som ako to je možné ale vážne je to tak. O iných som sa ľahšie dozvedel aký sú alebo ako sa zachovajú no sám seba som predvídať nevedel. "Nemáš s toho strach? ísť do armády?" Opýtal som sa jej, predsa len to tam bolo určite nebezpečné a kto vie kam ju mohli poslať. "Za to môžeš byť hlavne rada ale zas je dobré že si to využila niektorý dostanú to čo ty a vykašľú sa na to." Povedal som a poobzeral som a okolo seba aby som tiež zistil kto všetko tu je.

Vážně jsem.Jsem Zero*Odpovím mile.*

*sedne si těsně k jezeru a dělá a raději se nezapojuje do konverzace, když už jsou tak hezky rozskupinkovaní*

*Všimnu si Eli,usměji se na ni.*

Um...ja Angel. Teši ma. *poviem potichu a po chvili sa pozriem Zerovym smerom a všimnem si El*

*"ucítí" na sobě nějaký pohled, tak se tak nějak instinktivně rozhlédne, jakmile její pohled uvízne na jezeru, všimne si Zera, a tak se usměje, v hlavě jí ale běhají dost fantazijní myšlenky* Je zima, proč je tu jen tak...Bez trička? *pomyslí si a při tom pohledu se více zabalí do mikiny*

*Všimnu si že se Angel taky dívá na Eli.*Nevadí když půjdu za ní ?*Zeptám se mile.*

Eh, tak to máš celkom pravdu.. Stáva sa mi dosť často, že samu seba nechápem.. Ale viac by ma zaujímali tí druhí.. *privrie mierne očká a rukou si poklepkáva po stehne, ale cez kabát,* Nikdy som sa nad tým nezamýšľala, či mám strach.. Strach zo smrti nemám, možno preto, že na škole mi to stále tlačili a tlačia do hlavy, ale iné to je na cvičisku a iné zase na bojisku.. Ak to nevyskúšam na vlastnej koži, nebudem vedieť.. *na chvíľku sa zamyslí, lebo si spomenula na bratov,* Ja by som to taktiež premárnila, keby ma nezačali bratia tlačiť do rôznych blbostí, čo robili.. Takže vďaka nim som teraz tam, kde som..

Heh, to je v poriadku *zasmejem sa* nedržim ťa tu *poviem s úsmevom*

Děkuji.*Odpovím a jdu za Eli.*Ahoj Eli!*Odpovím.Usměji se mile.*

*pousměje se* Ahoj, Zero. *zamumlá tiše a schová notebook za sebe, aby jí tu nepřekážel* Není ti zima? *prohlédne si ho a zasměje se*

*po chvili sa vratim naspäť, kde som bola...po chvili uvidim Kazumu a to dievča z námestia* -poviem Kazumovi, že som to zvládla- *po chvili pridem k nim* A-ahoj *poviem potichu, keď k nim pridem*

"To je vlastne aj dôvod prečo som na tu školu šiel. Rád niekedy viem o ostatných než oni sami. Najlepšie je že sa ani nemusím sprosto vypytovať aj keď nikto to nemá rád takže sa o to nesnažím." Lenže ono to  ide aj tak samo. Prebehlo mi hlavou a potom som pozorne počúval Nami. "Takže si ich mala vlastne ako vzor čo?" Predsa len vždy ľudí vychováva ich okolie a vďaka nim je asi tým čo je teraz. "Čože ťa sem vlastne priviedlo? Či ty tu bývaš?" Zmenil som nakoniec trocha téma. "Ahoj." Preniesol som k Angel.

*Přijde mi sms od Sebastiana,že jestli nedojdu do 5min,tak si pro mě přijde.Vytáhnu si papírek a tužku,napíšu svoje číslo a dám ho Eli.*Neni mi zima..

*podívá se na číslo a pak trošku překvapeně na Zera* Ehe, tvoje číslo? *stále se tváří překvapeně, pak se rozhlédne okolo, kolik tam je lidí*

Jop číslo.Musím jít tak se měj.*Dopovím a pomalu odejdu.*

*lehce zvedne ruku, aby mu ještě mávla* Měj se, Zero. *zvedla se ze země a chytla notebook, pak si všimla Kazuiho, Angel a...nějaké dívky, kterou neznala, na chvilku se zamyslela a podívala se na nebe*

Vzor.. Eh, nenazvala by som to tak.. Smiali sa mi, že nedokážem to, čo oni, takže ma tým hnali dopredu.. Vzorom sú mi teraz, keď nás prešli tie detské časy.. *usmeje sa a jemne sebou cukne, keď zbadá Angel stáť vedľa nich. Kývne jej hlavou na pozdrav, ale stále sa venuje Kazumovi,* Chodím sem často.. ale celkovo sa tu v meste moc dobre neorientujem.. Poznám len pár miest..

*podívá se na ten hlouček a pousměje se* Třeba si mě Kazuma nevšiml, co kdybych... *zamumlala si tiše pro sebe a potom si vzpomněla, co si jednou u jezera - aspoň myslí, že to bylo u jezera, slíbili* Fajn. *řekla si, vytáhla mobil a začala ťukat SMS, ve které stálo: "Uhm, ahoj, to jsem já, Eleria, pamatuješ, jak jsme si slíbili tu diskotéku? Kdy můžeš?"...dokončila zprávu a odeslala jí Kazumovi*

"Niekedy vedia posmešky poriadne vyburcovať no tak aspoň že si to napravili." Aj keď  v tých mladších rokoch je to normálne keďže to robil asi každý v takom veku. "Hmm ... tak tu nieje až tak ťažké sa vyznať hlavné je nevojsť do zlej uličky. Ale niekedy je to dobrý tréning." Povedal som a potom som sa pousmial nad tou predstavou tých zlodejíčkov ktorý sa vás snažia okradnúť a nakoniec to tým chudákom nevýjde. V tom mi ale zazvonil mobil, skôr ma teda upozornil na správu. "Gomen." Povedal som to keďže to bolo neslušné a potom som vytiahol mobil a pozrel som na sms. Potom som začal ťukať odpoveď. **"Neviem, možno aj dnes ale nie som si istý takže ti za chvíľu ešte napíšem že ako na tom som." ** Potom som to odoslal Eleri.

*vytáhla mobil a podívala se na SMS, jen tak pro sebe si přikývla* Takže si mě vážně nevšiml. *pousmála se nad tím a pomalu vykročila pryč od jezera*

Um...Kazuma, už som sa to naučila s tim bokkenom *poviem potichu a zbadám dievča z námestia a spomeniem si*