Dům blízko středu města (Yui Ishihara)

*příjde domů* Jsem doma *řekne hlasitě a jde do svého pokoje kde si lehne a usne*

*Yui přijde SMS: "Yui? To jsem já, Eleria - chceš se tedy sejít?"

*probudí se protože ji vzbudí zvuk příchozí SMSky* eeh.. kdo to může být *přečte si SMSku a odepíše* Ahoj Eleri, můžeme jen se převleču a jdu směr kavárna *po odeslání SMS se šla převléct a vyšla z domu směr kavárna*

*příjde s Eleri k domu a vejdou dovnitř* nevadí ti být delší dobu v jedné poloze doufám? *zeptá se ji a směřují k pokoji od Yui*

*vejde a rozhlédne se* Pěkný baráček. *zamumlá tiše a usměje se na ni* I kdyby, musím pro to něco vydržet, ne? řekla se smíchem - přeci jen to byl ten typ povahy, co musela zkusit všechno, ať za to dá jakoukoli cenu, to je možná taky právě ten důvod, proč se dostávala tak často do průšvihů - jakmile ji Yui vedla k pokoji, šla za ní*

*vejdou do pokoje a přinese Eleri šaty* obleč si to *usměje se*

Ah...Arigato. *nejistě si vzala šaty do ruky, položila je na sedačku a začala si vyhrnovat tričko* Klid, je to holka v tvém věku, je to jako, když se převlékáš na tělocviku. *prolétlo jí hlavou a sundala si svrchní oblečení, pokud se Yui dívala, mohla si všimnout obvazu okolo jejích zad, které stále zakrývalo střelnou ránu na zádech, rychle na sebe hodila šaty a oblékla se do nich*

etto.. sundej si i tu sukni *usměje se*

Eh?...Jasně. *zamumlala a sundala si sukni, potom se nejistě podívala na šaty, bylo pro ni celkem nezvyklé mít něco takového na sobě* Jsou pěkné. *řekla nakonec a pousmála se na Yui*

*příjde k Eleri ještě ji trochu upraví šaty a nastaví ji do polohy ve které bude stát* ták a nejlepší by bylo kdyby ses ani nehla.. a trochu úsměv *zasměje se* a dopředu se omlouvám jestli se to nepovede *dořekne a jde k malířskému plátnu*

Ehm, jo, dobře. *narovná se a pokusí se o úsměv, normálně se jí to směje samo, ale jakmile jí někdo řekne, ať se usmívá, její úsměv vypadá trošku křečovitě* Takhle...nějak? *zeptala se nejistě*

*jde k ní a otevře ji pusu* a přidej k tomu úsměv nebo ti znova udělám to co včera před Shinem *zasměje se a jde zpátky*

*trošku sebou trhne* Ale...To není fér, Yui, já prostě nevím, jak...*povzdechla si a zatvářila se zoufale*

připrav si svoje poprsí na promačkání *zasměje se*

Y-yui...*vytřeštěně se na ni podívala, zhluboka se nadechla a povedl se jí už o něco méně křečovitý úsměv*

ummm.. a já se tak těšila *pokusí se to říct co nejvíce smutně* nu což jde se malovat *řekne s úsměvem*

N-na co?...*zeptá se zaraženě, ale jakmile si všimne jejího smutného tónu, pokusí se jí povzbudit a nějakým zázrakem se jí povede celkem pěkný úsměv*

*po nějaké době domalovala* táák.. hotovo a-ale nevím jestli se mi to povedlo *řekne trošku roztřeseně*

To byla celkem rychlost...*oddechla si a trošku se pohnula, aby se rozhýbala, pak vesele nakráčela k Yui a naklonila se k obrázku tak, aby ho viděla, neměla slov* T-to...Jak jsi...*vytřeštila oči* J-je to boží!

*začervená se* z-zase nepřeháněj *usměje se*

*zavrtěla hlavou* Vůbec nepřeháním...*zamumlala překvapeně a dál si prohlížela obrázek*

etto.. až se pak zase převlečeš.. no.. mohla bych si tě nakreslit ještě jenom tak pro sebe? *zeptá se ji nejistě*

Eh no...*trošku naklonila hlavu na stranu* Proč ne, jestli tě to tak baví. *zamumlala, došla ke gauči, kde měla tričko a sukni, převlékla se a přehodila její šaty přes opěradlo, pak se vrátila k Yui*

f-fájn tak si tady prosím takhle lehni *ukáže na místo*