Zábavný park

( Oh, fu** YEA )

*po nějaké době se sem dostali, zastavila se* Páááni...*rozhlédla se a rozzářila se, už ani nepamatuje, kdy byla naposledy někde na pouti, navíc tu nebylo moc lidí, to nejspíš bylo tím, že je už tak pozdě a na takovéhle akce chodí většinou mladší děti*

*Porozhlédne se kolem Docela působivé* "Vypadá to tady moc pěkně." *Řekne ji a se zájmem sleduje okolí*

Vím, že nemáš rád moc lidí, takže jsem sem chtěla jít později večer, když tu skoro nikdo nebude...*podívala se mu do očí* Tak kam půjdeme?

"Hmm... Já osobně bych si dál něco sladkého.." *Podívá se ji do očí a usměje se*

*tiše se zasměje a uhne pohledem* A...*stoupne si na špičky, přiloží dlaně na jeho tváře, pomalu se přiblíží k jeho obličeji a letmo ho políbí* Tohle ti nestačí? *pomalinku se odtáhne a vyplázne jazyk*

"Ne že by nestačilo.. Ale dal bych si i něco navíc.. *Podívá se stranou* Tedy.. pokud tam nemáš ještě něco co mi můžeš dát." *Zasměje se*

Spíš mě nenapadá nic, co bych ti nemohla dát...*ušklíbla se* Nic sladkého ti nedoporučuju, protože jestli tě dotáhnu na nějaké...Určité atrakce, nemuselo by to dopadnout dobře. *zasmála se*

"Tak dobře.. nějak bez sladkostí přežiji.." *Zasměje se* "Tak tedy kam půjdeme prvně? Co třeba něco lehčího zatím.. něco jako střelba?" *Řekne, chytí ji za ruku a táhne ji směrem ke střelnici* "To se mi vždy líbilo když jsem byl malí."

Eh...*podívá se na něj trošku překvapeně* Tak střelba, um? No dobře, to nejspíš nechám na tobě. *rozpačitě se zasmála, věděla, že střílet moc neumí, i když věděla o určitém chytáku, který používali na pouti, že zbraň střílela vždycky maličko mimo, i když to ale věděla, nedařilo se jí to*

*Doběhnou ke střelnici* "Tohle si musím vyzkoušet.." *Zaplatí a dostane zbraň, chvílí ji drží v ruce, pak zamíří a skoro okamžitě vystřelí. Mine* "...." *Jenom mlčí*

*pousmála se nad tím, rozhodla se, že mu pomůže, odhrnula mu vlasy z ucha a naklonila se k němu* Vždycky zamiř tak 2 centimetry nalevo od toho místa, kam se chceš trefit, věř mi...*zašeptala mu tiše do ucha*

*Poslechne ji a zamíří přesně 2 centimetry od plyšového medvěda, vystřelí a trefí se. Medvěd spadne* "Heh.. Myslím že jsem vyhrál." *Dostane plyšového medvěda a podá ho Elerí* "Myslím že patří tobě." *Usměje se* "Pěkná rada."

*se smíchem se podívá na medvěda* A-arigato...*zamumlala a povzdechla si, připadala si jako malé děcko* Ale zvládl jsi to ty, já bych ho netrefila. *mrkla na něj*

*Zasměje se* "Zřejmě štěstí.. Je nějaké místo kam by jsi chtěla teď zajít?" *Zeptá se se zájmem*

Myslím, že bych to měla nechat na tobě, když už jsem tě sem tak nemilosrdně dotáhla...*pousmála se* Také záleží, na co se cítíš.

"Myslím že zvládnu cokoliv si vybereš.. Tak sem s tím.." *Zasměje se*

Ach, vážně? No, dobrá, nebudu se krotit...*rozhlédla se* Co tohle? *ukázala na atrakci, kde byly dvě kabinky, které se točily dokola, a vypadalo to tak, jako by se jim kdykoliv zachtělo se otočit vzhůru nohama, uvnitř byly jen dvě tyče, kterých se mohli odvážlivci chytit* Troufáš si na to?

"Ehm... no.... eh... Proč ne.." *Řekne nejistě*

Člověk by řekl, že vypadneš, když se otočíš vzhůru nohama, že? Když tě táhne ta přitažlivost...Zemská, samozřejmě. *pousmála se* Ale není to tak, naštěstí. *zasmála se* Tak, už víš, proč bych ti tu cukrovou vatu nedoporučila? Jinak...Nenutím tě, můžeme jít na něco jiného. *pohladila ho po tváři, když si všimla, že se tváří trošku nejistě*

"Ne... t-to je dobrý.." *Řekne s kapkou strachu v hlase* "Jen na to nejsem zvyklí.. to bude dobré.." *Řekne trochu potichu*

*prohrábne mu vlasy* Tak tedy nepůjdeme. *zasmála se* Vyber si místo. *pousmála se na něj*

*Oddechne si* "Co třeba strašidelný dům? Vždy mě zajímalo jestli se to nějak změnilo byl jsem tam jen jednou jako malý."

eh...*celá ztuhla* Uh, no dobře, zkusíme to. *pousmála se*