U bezhlavého Sama

*Zaujmu má tmavé dvere zašité pod nejakým schodiskom.Zaparkujem.Zamknem auto a idem dnu.Potichu zapískam.Ešte nikdy som tu nebola.Páči sa mi tu však.Namiesto normálnych svetiel je to tu osvetlené sviečkami.Zídem dole po schodisku a sadnem si do kresla pri voľnom stole.Nezapadám sem veľmi,ale akosi mi to nevadí.Dnes som na seba navliekla voľnejší sveter šedej myšacej farby a obuté mám steely,v ktorých som si skryla dýky.Pohodlne sa usadím a pozriem si menu.Na nose mi "trónia" okuliare s okrúhlim rámom.Pribehne čašník.Mám chuť na sladké a tak si objednám čokoládu.O pár minít mi na stole leží pohár horúcej čokolády so šlahačkou,ktorý by som musela chytit oboma rukami,ak nechcem aby mi spadol.Vezmem malú lyžičku a na špičku naberiem šlahačku.*,,Mmm..."*pousmejem sa,keď na jazyku zacítim sladkú chuť šlahačky.Potom na stôl položím zošity,dosky a pustím sa do práce.Rozpustené vlasy zapletiem do rybieho chvostu,aby mi nezavadzali.Pár pramienkov sa síce uvoľní,lenže už sa mi to nechce upravovať.Sklonená nad zošitmi a učebnicami sedím v sviečkami osvetlenej kaviarničke.*

"zastavím u malé kavárny a vystoupím z auta , které následně zamknu " U bezhlavého Sama ? " zeptám se sám sebe , ale nakonec otevřu dveře a pomalu vstoupím do kavárny "He-co to ? " je moje první reakce když vidím interiér kavárny, tak mi po zádech přejede mráz po zádech " co tu sakra dělám ? " zeptám se sám sebe v mysli  a sednu si do prvního volného křesla, chvilku se jenom tak rozhlížím po kavárny , samé bezvýznamné tváře které nepoznám, nakonec za mnou přijde číšník a já si objednám kávu "

*Zvihnem zrak od knižky,keď začujem,že niekto vošiel.Sedím v kúte,takže môžem bezproblémov každého pozorovať.Okuliare mi trošku skĺznu dole,takže si ich napravím.Položím pero a trochu sa ponaťahujem.Do oboch rúk chtím šálku a priložím okraj k perám.Prižmúrenými očami si nenápadne prezriem ľudí.Pohľadom prejdem okolo Hiroshiho,potom sa môj zrak k nemu však vráti.Asi si ma nevšimol.Nepostavím sa.Ostávam sedieť a sledujem ho.Nie veľmi nápadne,ale ani sa nesnažím skryť,že je momentálne stredobodom mojej pozornosti.Predsa len..známa tvár.*

"číšník mi donese kávu a já poděkuji, chvilku jenom pozoruji svojí kávu, poté se očkem podívám po lidech co tu jsou , koutkem oka přitom narazím na známou tvář. Zavolám si číšníka a chvilku se s ním bavím nakonec ho požádám aby jedné dívce přinesl čokoládový dortík na můj účet. Ten jenom přikývne a odejde , poté se napiji své kávy "

*Prekvapene pozriem na čašníka,keď predo mňa položí tanierik s dezertom.Ten kývne hlavou smerom k Hiroshimu a ja pochopím.Nie som si istá,či nebude lepšie odmietnuť.Lenže podobne ako alkoholu..Sladkému neviem odolať.Dám pohár späť na stôl a usmejem sa na Hiroshiho.Sedí na druhom konci miestnosti a je tu trošku väčšia tma.Dúfam však,že úsmev postrehol.Vezmem vidličku a vložím do úst odkrojený kúsok dortíku.Na tvári mám blažený úsmev.Sladké ma vždy poteší.Potom siahnem do vrecka a nahmatám odznak.*,,Možno by som mu to mala vrátiť..Vie vôbec o tom,že mu chýba?.."*premýšlam.*

"začnu nervózně poklepávat nohou tak jak mám ve zvyku " snad si toho odznaku nevšimla " pomyslím si a upiji si kávy ,přitom si všimnu jak se Inori usmála a též se usměji " sakra jasně že si ho všimla když jsem jí půjčoval svojí bundu "zanadávám si  sám sobě v duchu "

*Rozhodnem sa,že o odznaku nič neviem.Dokým sa neopýta,tak budem hrať nevedomosť.A kto vie..Možno ani potom sa nepriznám.Uvidíme,no.Musím uznať,že má pekný úsmev..a oči.Pozriem sa k svojej taške,kde je jeho bunda.Mala by som ju vrátiť.Ale postaviť sa mi nechce.Už som sa tu pohodlne usadila.Pozornosť teda zameriam späť na rozrobený referát.Ak si teda po ňu nepríde,tak má smolu.*

"chvilku přemýšlím jestli za ní jít nebo ne , nakonec se rozhodnu že jo. Pomalu se zvednu z křesla a pomalým krokem jdu k Inori " ahoj můžu si přisednout ? " zeptám se s úsměvem , přitom se znovu porozhlédnu po kavárně"

*Pozriem hore a posuniem okuliare späť.*,,Hej,jasné."*usmejem sa milo.*,,Um..a ahoj."*dodám.V ruke stále držím pero,pretože som práve mala rozpísaný ten referát.Nakloním sa a siahnem do tašky.Vyberiem z nej bundu a podám mu ju.*,,Toto je tvoje...A...Prepáč,že sa pýtam,ale..Ty si Hiroshi,však?"*spýtam sa,keďže som si nebola istá.Včero tých mien bolo trošku viac.*

"usměji se a posadím se do křesla vedle tebe, poté si od tebe vezmu svojí bundu a položím si jí do klína " Děkuji a jo jsem Hiroshi  a ty jsi Inori "řeknu s úsměvem a nenápadně se pokusím v bundě najít svůj odznak "

,,M-hm..Áha."*Prikývnem.Stále ho pozorujem s trošku prižmúrenými očami.Môj pohľad väčšinou ľudí znervóznuje,keďže mám očká prenikavej modrej,až azurovej.O to viac su nervózny,keď sa na nich uprene,ale nenápadne,pozerám.Takým istým intenzívnym pohľadom teraz pozorujem Hiroshiho.Všimnem si,že čosi v tej bunde hľadá.Dobre viem,o čo ide.Aj tak sa však spýtam.*,,Deje sa niečo?Snáď si niečo nestratil."*poviem.*

"hloupě se usměji a plácnu se po čele "ano něco hledám "řeknu potichu" myslím že jsi to našla nepletu se ? " zeptám se a podívám se na tebe svými bledě modrýma očima , nakonec se ale usměji " Takže hádám že už jsi zjistila kdo jsem " dodám potichu , přitom tě celou dobu pozoruji "

*Prekvapene zaklipkám očami.Ešte sa mi nechce von s tým,že mám ten odznak.*,,Čo som našla?"*nadvihnem obočie.Tvárim sa,že neviem o čo ide a to dosť presvedčivo.*,,Zistila kto si?..Si Hiroshi..Či sa mýlim?"*poviem.V hlase znieť pobavenie,ktoré sa mi nepodarilo skryť.Pri tom ako ma pozoruje,neznérzvozniem.Len sa pohodlnejšie usadím.*

tohle jsem ti řekl včera, když jsem tě odvážel domů. Myslím tím kdo doopravdy jsem, sama jsi zjistila že nejsem učitel kytary. Navíc víš moc dobře o čem mluvím "řeknu a opřu se rukama o stůl , přitom tě dál pozoruji "

*Opriem sa a v ruke sa pohrávam sa perom.Môj výraz sa nezmenil.*..Hmm...Viem?"*nadvihnem obočie a prehodím pravú nohu vez ľavú.*,,Nie,to teda neviem."*povzdychnem.*,,Ale..Keď už si o tom začal hovoriť,tak by si to mohol aj dokončiť."*pery sa mi skrútia do úsmevu,zvedavému na jeho reakciu.*

fajn tak můžeme hrát hloupé, to ti bude vyhovovat ?" zeptám se  a opřu se v křesle , přitom mi číšník donese další kávu , jenom pokývám hlavou na znamení díku a vezmu si svůj šálek kávy a napiji se "

,,Hmm..."*zamumlem.Som kľudná.Prestanem sa hrať a pozriem sa naňho.*,,Ale?Takže mi nepovieš o čo ide?"*nakloním hlavu do strany.Napijem sa z tej obraj šálky a olížem si peru,pretože mi na nej ostane šlahačka.*

jde o to že něco co patří mě , máš u sebe a já to chci zpátky "řeknu a znovu se napiji své kávy" nebo by jsi za to něco chtěla ?

*Položím šálku a siahnem do vrecka.Nájdem odznak a vytiahnem ho.Držím ho medzi prstami.Nedávam mu o však.Len ukazujem,že má pravdu a ten odznak vážne mám.Neviem prečo som taká..odporná?Možno.Neviem aako to pomenovať.Avšak nemám už chuť to naťahovať.*,,A čo ponúkaš?"*nadvihnem obočie v pobavenom úškrne.*

Záleží na tom co chceš"řeknu zamyšleně , přitom tě začnu se zájmem pozorovat, ale po chvíli mě to přestane bavit a zvednu se k odchodu " Asi nemá cenu se tu s tebou zdržovat

,,Od teba?..Ani nič."*poviem s trošku znudeným výrazom.Pozriem sa na odznak a potom mu ho hodím.Aj tak by mi bol nanič.Možno by som mohla nájsť jeho zložku a niečo si o ňom zistiť.Ale s tým by bolo moc práce.*,,Na..Mimochodom..To,že si fízel si tajiť predsaj nemusel."*pousmejem sa.*

jsem něco horšího než fízl "řeknu potichu a chytím svůj odznak který ihned dám do kapsy "bundu si klidně nech "řeknu a na stůl položím peníze ,poté pomalým krokem odejdu  z kavárny a nastoupím do svého auta"

*Kusnem si do svojej pery.*,,Hmm...niečo horšie?.."*trošku sa zasmejem,ale potichu.Zaujímalo by ma čo teda je.Dlho nad tým nepremýšlam.Už asi viem,čo pôjdem spraviť.Ešte chvíľku tu sedím a dokončujem svoju prácu.Potom ako som hotová,si pobalím veci a idem preč.Pri dverách sa otočím.Nechala som tam jeho bundu.Nevadí.Obmotám si okolo krku šál a vyjdem von.Prudký vietor mu úplne rozcuchá vlasy.*,,No fajn..."*zamrmlem otrávene.Teraz už je mi gumička nanič.Za ten krátky čas,čo som tam dnu sedela,vonku stihlo nastežiť.Ostanem stáť pred dverami a rozhliadam sa po svojom aute.Nie som si istá či je moje.Pomalým krokom sa však vydám k jednému z vozidiel.*

"nastartuji motor , přitom si všimnu že Inori vyšla z kavárny, jenom nad tím nechápavě zakroutím hlavou" Co to se mnou je ? "zeptám se sám sebe a opřu se v sedadle nakonec se připoutám a pomalu odjíždím pryč "