Event house Hiroshi

*Stoupnu si,dojdu němu a obejmu ho.*Ale jsi,když řeknu že jsi tak jsi....*Usměji se a vypláznu jazyk.*

Uhm, tak dobře" řeknu potichu, přece jenom neměl jsem důvod ti nevěřit "

*Usměji se mile.*Nevadí když půjdu ven se někam projít...?*Zeptám se mile,docela by mě zajímalo o by na to řekl,přece jenom jsem slibovala že dokud se neuzdravím budu u něj.*

Pokud nepůjdeš do města tak mi to nebude vadit "řeknu zamyšleně " stejně než by jsi se dostala do města trvalo by ti to tak hodinu takže jo můžeš se jít projít " řeknu potichu "

Umm......dobře,děkuji za povolení...*Usměji se mile,přijdu ke dveřím od domu.*Tak pá pá..*Otevřu dveře,vyjdu ven,zavřu za sebou a odejdu.*

*Dojedu na motorce,zastavím,sundám si helmu a usměji se,když uvidím Hiroshiho ležet na zahradě,položím si helmu na motorku a vydám se za ním.Kleknu si k němu.*Jsem zpátky...

"pootevřu jedno oko a pousměji se" jo všimnul jsem si prcku "řeknu potichu a dál jenom spokojeně ležím na trávě"

Prcku..*Zaksichtím se,vytáhnu jednu katanu a položím mu ji na krk.*Neříkej mi prcku....*Vypláznu jazyk.*

"dvěma prsty přejedu po čepeli katany , přitom jí jako peříčko odtáhnu od své hlavy" chtít tak už tu dávno nejsi " řeknu s úsměvem "

Myslíš že bych ti ublížila....*Usměji se mile.Odložím všechny zbraně bokem.*Neublížila...*Začnu do tebe pichat prsty.*Mrtvolko...mrtvolko...

"začnu se smát " jsem asi taková mrtvola jako ty kočička "řeknu provokativně, ale nakonec jenom spokojeně přivřu oči , jistým způsobem to bylo příjemné"

Mrtvolko*Zasměji se.*Mrtvolko...proč se nehýbeš...?*Nepřestám do Hiroshiho pichat prsty.*

protože je ta krásně a já jsem unavený "zamručím s přivřenými očkami"

Ty a unavený....nechtěj mě rozsmát...*Zasměji se a obejmu tě.*Takový měkkoučký jsi jako plyšáček..

plyšáček ?  "zašeptám potichu zatímco tě obejmu a jednou rukou tě pohladím po vlasech"

Ano plyšáček.*Usměji se,nepřestávám Hiroshiho objímat.*A k tomu ještě voňavý....asi jsem si našla hračku..

hračku ? nenech se zmást , nenechám se ovládat "řeknu potichu zatímco tě dál hladím po vlasech"

Jsi moje hračka,svoji hračku nechci ovládat,chci si s ní hrát...což v tomto momentě znamená tulit se k ní...*Začnu se tulit,je takový měkkoučký a voňavoučký,nemůžu odolat.*Nebo co by jsi chtěl být ?

"jenom se podivím nad tím že jsi mě ještě nezabila . Nakonec se jenom usměji a obejmu tě " Myslím že tulení bude stačit "řeknu potichu"

*Usměji se spokojeně,zatím to je dobré že se neprobudilo moje druhé já,jinak bych si nepamatovala co by se stalo.Nechtěla bych zase někomu ublížit.*Je zajímavé že jsem vlkodlak a ty jsi mě ještě nezabil....

proč myslíš ? Navíc dokud neděláš něco mě co by mi vadilo tak tě nechám být " řeknu popravdě. Přitom mám přivřené oči a jednou rukou tě hladím po vlasech"

No to že jsi upír, by jsi měl vycítit co jsem provedla...nebo to nevíš..*Usměji se mile,jsem zvědavá jestli se zeptá co jsem provedla.*

Upřímně ? do té doby dokud jsi se mnou tak je mi jedno co jsi udělala pokud to neovlivní tebe  a mě dohromady . "přiznám. Přece jenom byl jsem takový typ upíra. Možná jsem byl čistokrevný ale i přesto všechno jsem si udržoval styky s vlkodlaky díky své schopnosti "

*Usměji se,bylo to zajímavý co říkal,ale přece jenom se něco uvnitř mě snažilo dostat na povrch a chtělo mu to ublížit.*Tebe to moc neovlivňuje jedině tak mě..