Meimozuchi Futoka

pre **Meimozuchi Futoka** Ut marec 04, 2014 5:20 am

Meno: Meimozuchi Futoka
Prezývka: Futo
Vek: 16
Pohlavie: Muž
Dátum narodenia: 29.10.
Okres: R2
Zamestnanie: Student
Národnosť: Japonsko
(Matka - Japonka, Otec - Čech)
_______________________________________________________________

Osobnosť/Povaha: Jsem melancholik, Jsem převážně klidný, ale někdy prostě se neudržím. Neupozorňuju na sebe. A někdy se chovám jako blázen. A když už někoho mám rád tak pořád jsem velice věrný a důvěřivý.( Tak mě kdokoli netahejte za nos)
Má rád/a: Klid a čisté přátelství, Anime, Holky, Cvičení (Je skvělé když to roste)
Nemá rád/a: Zrádce, velké společnosti a takové ty frajery a frajerky co jsi dovolují a sami nic nedokázali -_-
Strach: Z opuštění, bezmoci, a že nenajdu české titulky
Ciel: Být lepší než ti co se na mě dívají z hora, a vidět co nejvíc anime!
________________________________________________________________

Schopnosti: Různé sporty(Judo, fotbal, flordbal, basket, a další míčové hry) , umím jezdit na kole :Dna bruslích na motorce na traktoře, něco málo o počítačích, work, rybaření
Majetok: Vlastním menší prostor na otcovém pozemku je to stodola, Motorku 125 také řidíčák, kolo, počítač a další klučičí věcí
________________________________________________________________

Vlasy: Špinavý blond, Delší kudrnaté ale starám se o ně a účes podle nálad
Oči: Evropského původu, Tmavě Modré
Výška: 182 cm
Váha: 70 kg
Obrázok: Meimozuchi Futoka 14dhesk

Životopis: Tak narodil jsem se na vesnici kousek od velkoměsta, ale kvůli své povahy jsem tam nechodil. Už od útleho dětství jsme měli doma takový menší problém něktěří lidé by to nazvali domácími neschody. Moji rodiče měli nějaký problémy ohledně výchovy mého bratra a často na mě zapomínaly možná proto mám takovouhle povahu, ale nikdy bych k nim necítil zášť, protože je miluju z celého srdce a kdybych mohl poděkuju jim před celým národem nebo světem. Nikdy jsem nechodil do mateřské školky, ale do školky už ano nebyl jsem nikdy vyjímečná osobnost spíš takový outsider nepotřeboval jsem velkou společnost jen pár kamarádu. Ve školce jsem měl rád jednu dívku, které jsem ,ale nedokázal říct své city k ní, protože jsem se styděl za sebe. Po školce na základku. Pamutiji si jen některé momenty příklad v 6 třídě mě opustil v té době nejlepší přítel odešel na Gympl přeju mu to teda jestli je šťastný a jestli to bylo nejlepší rozhodnutí. Měl jsem přátele, ale nevěřil jsem jim. Oni do mě vkládali ambice a ja jím něvěřil byl jsem pěknej zmetek. Pak nastal čas kdy jsem se začal otáčet za děvčaty. Byli to mé nejlepší časy. Po vystudovaní jsem se rozhodl, že odejdu s přáteli na Prumku na IT. Jenomže se stala taková věc, že nás bylo 32 ve třídě a samí kluci a v té době začali mé nejhorší časy neměl jsem žádnou motivaci se učit a ještě jsem se netěšil vůbec do školy když tam nebyla dívčí společnost né že bych byl úchyl to bože chraň, ale zkuste teď už to bude 6 měsíců bez kontaktu (kromě Fb a dalších socialních síti) s dívkami. Jsem šťastný že si s nima tak dobře rozumím. Rád bych aby se dívky odhodlali a přišly na Prumku i když vím, že budoucnost bude slibná. No a asi mě dohnali k textovému RPG kamarádi a samota mé město se bude bourat a poddolávat takže se budu stěhovat do pár let. Chtěl bych to hrát abych se naučil roumět lidem a jejím srdcem v budoucnu to využiju v práci možná pro vás !
Mám spoustu snů : Chci hrát na kytaru a spustu dalších nástrojů! Chci pracovat na tolika místech, ale nejvíc ve vlastním hotelu.
Chci vylézt na nejvyšší horu (ale jenom česka).
Chci inteligentni a hlavně věrnou dívku se stejnými zájmy.
Prostě chci tolik věcí !
Ban!Kai! Suspect