Satoshi Akisada

Meno: Satoshi Akisada
Prezývka: Uwotm8
Vek: 18
Pohlavie: Muž
Dátum narodenia: 23. června
Okres: R1
Zamestnanie: Student
Národnosť: Japonská
_______________________________________________________________

Osobnosť/Povaha: Well... Jak se tomu zkráceně říká... Emař, to je to slovo. Zkrátka a dobře, uzavřený člověk, odmítá komunikovat se světem. Emoce dávno zapudil, nedává nic moc najevo, smutek už vůbec ne. Spíše ignoruje lidi okolo sebe, než aby s nimi mluvil, a rozhodně nezačíná konverzace sám od sebe.
Má rád/a: Černou. Všechno černé a ponuré, to mu totiž připadá jako nejlepší reprezentace jeho života. Černé oblečení, zdi, všechny tyto věci. Nejraději poslouchá pomalou, ponurou hudbu, civí do prázdna a nechává se unášet svými myšlenkami.
Nemá rád/a: Kohokoliv příliš aktivního a veselého, připadá mu to zbytečné. K čemu radost? Stejně vám ji někdo vezme, ne?
Strach: Nic moc, má pocit že již o vše přišel.
Ciel: Žít dokud nezemře, logicky.
________________________________________________________________

Schopnosti: Ovládá hru na klavír, také je skvělý básník. Píše rád temné básně plné stísněnosti a strachu.
Majetok: Bydlí v bytě s rodiči, moc toho nevlastní. Snad až na jeho klavír.
________________________________________________________________

Vlasy: Černé, spadají mu do očí.
Oči: Sytě hnědé.
Výška: 182 cm
Váha: 57 kg
Obrázok:
_________________________________________________________________

Životopis: Well. Příběh tohoto mladého muže je jako jízda na horské dráze. Chvíli na vrcholu, chvíli opět na dně. Narodil se jedné vcelku průměrné rodině, alespoň se tedy zdála průměrná. Jeho matka měla ze třetího dítěte (Ano, Satoshi má dva sourozence, bratra a sestru) obrovskou radost, na rozdíl od otce. Jeho otci šlo vždy jen o jedno, a to o peníze, to si ale Satoshi nějak neuvědomoval, prostě žil dále v iluzi šťastné rodiny, kdy se o něj matka starala, pečovala o něj s veškerou láskou co mu mohla dát, čímž získal on opravdu silný vztah k ní. Okolo jeho sedmi let už si ale Satoshi začal plně uvědomovat co se v rodině děje, neustálé hádky jeho rodičů, ignorace otce, který stále jen pachtí po každém yenu co se kde dá najít. Viděl svou matku často plakat, cítil její bolest, díky jeho empatii, už tehdy začal být dosti tichý a uzavřený, nechtěl o tom co se doma děje s nikým mluvit, ani s kamarády ve škole. Když bylo Satoshimu 13, konečně se s matkou a se sestrou odstěhovali, v té době už byl totiž bratr pryč a matka se odhodlala odejít a začít znovu žít. Satoshimu se docela ulevilo, jeho matka přestala plakat, s otcem se nevídal a vše se začalo obracet k lepšímu, tedy... Docela k lepšímu. Vystudoval základní školu s excelentním prospěchem, dostal se proto na IT školu, jak si vždy přál. Našel si zde i několik přátel. Byl spokojený se svým životem, na střední školu si zvykl rychle, první půl rok uběhl jako voda a on měl stále výborné známky. Toho jednoho osudného dne ale potkal jistou... Dívku, jméno se nezmiňuje. No, mladá první láska, jiskra přeskočila okamžitě a trvalo jen pouhé dva týdny, než s ním tato dívka začala chodit. V tu chvíli dosáhl Satoshi naprosté euforie. Měl vše co chtěl. Šťastnou a spokojenou matku, výborný prospěch na vysněné škole, pár věrných kamarádů a nyní i lásku. JENŽE... Jenže... Poté přišel bod zlomu. Jedna vteřina která jeho život obrátila k tomu nejhoršímu co šlo. Touto chvílí byl velice bolestivý a neodůvodněný rozchod s jeho dívkou. Satoshi se z toho psychicky rozpadl. Každou noc se probouzí orosený potem z nočních můr, přestal s kýmkoliv mluvit, jeho prospěch se znenadání zhoršil, změnil se ale i jeho obvyklý životní styl. Jeho styl oblékání se obrátil k černé, doslova, jeho styl hudby přešel k té nejponurejší co dokázal najít, každý jeho nádech mu způsobuje psychickou bolest. Z tohoto bludiště není schopen najít cestu, a upřímně... Ani ji aktivně nehledá, jen nesmyslně chodí sem a tam a zatlačuje slzy co se mu derou každou chvíli do očí.
Ako si sa sem dostal/a? O.o: Harry Potter a Tučňák z Azkabanu.

YOU HAVE NO POWER HERE.
Povoleno.