Námestie

"Snesu toho více než se na první pohled zdá."

*nadechla se, ale rozhodla, že raději dá přečíst Shinovi přímo SMS, proto mu podala mobil, kde měla otevřenou tu zprávu* No, víš, jak jsem ti říkala o své historii a bratrovi...*ve zprávě stálo:
Dneska jsem se dívala na zprávy, toho parchanta, vraha tvého bratra, propustili s tím, že je nevinný, teď se nejspíš potuluje někde v R2, okamžitě odtamtud odejdi. Tvá matka.*

*Delší dobu mlčí* "T-to je mi líto. Budeš v pořádku? Mám celkem starost." *Dlouze se jí zadívá do očí*

*také se mu podívá do očí* Věřím, že budu...*mrkla na něj* Ale prosím, až odejdu, jdi domů...*zamumlala* Hádám, že kdybych ti tohle neřekla, nešel bys.

"Víš... mám celkem vlivného strýčka.. Nemá mě rád ale myslím že kdyby jsi řekla Shirovi tak ten by mu řekl aby s tím něco udělal..."

Zaslechla jsem. *pousmála se* Shiro byl bohužel u toho, když mi přišla tahle zpráva. *zaklapla mobil a schovala ho do kapsy* Ale už jsem to říkala i Shirovi, ten vrah je vychytralý, policii trvalo dlouhou dobu, než ho chytili, vlastně to byla spíš náhoda...*řekla s obavami*

"Co kdybych ho pro tebe zkusil chytit?" *Zeptá se ji*

Cože? To nedělej, zabil už mnoho lidí *zatváří se zděšeně*...Prosím. *špitla*

"Chyběl bych ti?" *Usměje se na ni*

*zatvářila se utrápeně a kývla*

"Ale no tak to byl jen vtip.... To bych ti vážně chyběl?.." *Překvapeně se na ní podívá* "Navíc.. já nezemřu tedy ne tak lehce. Ještě stále mi to celkem jde s tímhle." *Řekne a z boty vytáhne svůj nůž. Prohlíží si ho a smutně se na něj usměje.*

Baka...Takhle mě děsit. *zamumlala a přikývla* Divím se, že tě to překvapuje...*pousmála se a pak se podívala na jeho nůž, všimla si taky jeho výrazu ve tváři*

*Schová ho zpátky do boty.* "No.. mám na tebe jednu prosbu."

Áno?...*podívala se mu do očí* O co jde?

"Podívej se mi do očí. Dívej se mi do očí delší dobu. Chci vědět co v nich uvidíš. Co ti moje oči řeknou o mé osobnosti. Někde jsem slyšel že podle toho můžeš celkem dobře odhadnou osobu tak by mě to zajímalo."

Eh...N-no tak dobře...*vypadala trošku nervózně, ale dívala se mu do očí a zkoušela z nich něco vyčíst, pak ale zavřela oči a promnula si je* Podle tohohle jsi nespolečenský, no, přišel jsi mi takový, když jsme se potkali prvně, pak ale, jakmile onu osobu více poznáš, už jsi otevřenější...No, myslím, že to také sedí...*zamyslela se* Tvá minulost hodně ovlivnila tvou povahu...*chvilku ještě přemýšlela, ale pak zavrtěla hlavou* Ne, tohle mi moc nejde...*rozpačitě se zasmála*

"Moc pěkné." * Řekne ji a usměje se*

N-nevím, je to dobře? *zeptala se nejistě* Tohle bylo opravdu...Zvláštní. Ale i tak trošku děsivé. *pousmála se*

"Děsivé? Bála jsi se mi podívat do očí? A z větší části jsi měla pravdu. Vlastně ve všem.."

Ne, ale...Uhm...*zčervenala a uhnula pohledem* Ty jsi to nikdy nezkoušel? *zeptala se zvědavě*

"Ještě ne... Můžu to na tobě vyzkoušet?" *Prosebně se na ni podívá*

Tak...Dobře. *přikývla*

*Otočil se směrem k ní a přiložil svůj obličej těsně k jejímu a pořádně se ji zadíval do očí.* "Vůbec nic mě nenapadá. Tohle mi vůbec nejde." *Řekne jí* "Ale..."

*z tohohle byla opravdu nervózní, ani to nemohla takhle nablízko maskovat*

*Všimne si její nervozity* "Ale rád se ti dívám do očí." *Usměje se*