Byt poblíž kavárny (Shin Takehiko)

*už z toho jeho zklamaného pohledu a povzdechu poznala, že mu tímhle malým vtípkem očividně vážně zkazila radost, a tak se mu jen podívala do očí a prohrábla mu vlasy* Tak to si myslím, že ti to budu muset vynahradit. *oznámila mu s úsměvem a trošku popošla blíž k němu, aby měl volný vstup do koupelny*

"Vynahradit?" *To slovo má rád pokud zrovna není on ten co musí něco vynahradit* "Už víš jak?" *Usměje se na ní a něžně jí políbí na rty. Trošku poodstoupí, sundá si mikinu a tričko* "Tak mi řekneš jak až vyjdu z koupelny" *Projde kolem směrem do koupelny*

*nad jeho slovy se musela trošku pousmát, přeci jen sama nevěděla, jak mu to má vynahradit. Potom se nenápadně podívala směrem na jeho hruď, ale pak uhnula pohledem. Nad jeho slovy se musela trošku pousmát, přeci jen sama nevěděla, jak by mu to měla vynahradit* Ne... Nevím. *oznámila mu a poodešla*

*Projde kolem ní a vejde do koupelny. Svleče se a vleze do sprchy. Tam zapne vodu a začne se sprchovat*

Uhm... *ještě se podívá směrem ke dveřím, a pak dojde do kuchyně s tím, že udělá čaj. Přitom si nevšimne žádného zeleného, vlastně to očekávala, takže ji to nepřekvapilo. Tak jim tedy připravila ovocný - do toho Shinova dala tunu cukru, ale stejně se bála, že mu to bude málo - přeci jen to byl Shin*

*Vyjde z koupelny, už oblečený, ale jako vždy s ručníkem, kterým si utírá stále vlasy. Zamíří do kuchyně se napít a tam si všimne Elerí, která připravila čaje* "Ale.. mám osobní služku?" *Zasměje se* "A co třeba nahá jen v zástěře?" *Zeptá se vážným tónem který jako vždy dokonale zahrál*

*ušklíbla se nad tím, co řekl* Tak to tedy ani náhodou... *trošku se zasmála při té představě* Jen jsem ti udělala čaj, máš v něm tunu cukru, ale nejspíš to bude málo. *přistrčila ho blíž k němu*

*Udělá smutný obličej* "A proč jako ne?" *Řekne dětským hlasem. Potom si od ní vezme čaj a napije se. Trošku se ušklíbne. Sladký byl dost "Málo? Myslím že to stačí.. tedy zatím, když tak použiju trošku cukru navíc" *Zasměje se, sedne si na židli a znovu se napije* "Ještě by jsme se mohli nějak domluvit jaký dort se bude dělat.. a taky ty věci ohledně té zástěry" *Připomene jí a usměje se*

Protože proto. *oznámila mu neurčitě a trošku se nad tím ušklíbne* Tak dost? No u tebe člověk nikdy neví, že? Pokud si ten cukr přidáš, budeš přeslazený. *řekla s vyplazeným jazykem, potom se jen opře o zeď a cucne si svého neslazeného čaje* Co se týká toho dortu, myslím, že nechám na tobě, na jaký budeš mít chuť, přeci jen sis o něj řekl sám, takže... *trošku sebou trhla a svraštila obočí* Ne, žádná zástěra nebude, vem si jí sám, pokud ti na tom tak záleží. *řekla trošku pobaveně*

"Ano dost" *Poznamená a napije se čaje, chutnal dobře, byl sladký a to bylo vlastně všechno co od čaje očekával, takže ten čaj splnil jeho požadavky* "Dort bych si dal nějaký sladký" *Zasměje se, ale zase hned pokračuje* "myslím, že bych si asi dal nějaký neobyčejný čokoládový ne... ani ovocný..." *Potom se ale zamračí když mu řekne o té zástěře* "To myslíš vážně?.. Já se neuvidím, takže si to neužiju.. navíc.." *Trochu uhne pohledem* "Já nevypadám tak dobře jako ty, takže by to nemělo účinek" *Vysvětlí a hned se napije čaje. Napije se tak hodně že ho vypije už celý*

Dost... *zopakuje a zasměje se, toho cukru tam dala opravdu hodně a nemohla pochopit, jak může pít něco, co už ani nechutná jako čaj, ale spíš jako samotný cukr - pozná vůbec, jaký ten čaj je, když mu tu chuť ruší ta sladkost cukru?* Sladký, každopádně...Nebudu ti přeci dělat slaný dort. *řekla s úsměvem* No... Chceš ovocný? Nějaký s tvarohem? Oříšky?... *zatvářila se opravdu zamyšleně, protože jí v hlavě napadalo tolik kombinací, než by je všechny vyslovila, byla by to doba. Každopádně chtěla vědět, co chtěl on, třeba měl sám nějaký dobrý nápad. Dopila čaj a pomalu k němu přišla, položila prázdný hrnek na linku a podívala se mu do očí, jako by v nich něco hledala, pak se jen usmála* Nic takového prostě dělat nebudu. *oznámila mu s úsměvem, ale dost pomalu na to, aby to dostatečně vstřebal. Něco takového pro ni bylo opravdu trapné, takže to nehodlala podstoupit*

*Trošku se na té židli uvolní, z nějakého důvod byl dost napjatý, nevěděl co to zapříčinilo tak si toho nějak moc nevšímá a jen se snaží uvolnit* "Víš že oříškový je celkem pěkný nápad? Oříšky mám rád, i když nejsou sladké" *Poznamená a po její poznámce o zástěře si povzdechne* "Když to říkáš, myslím že by to bylo pěkné... pro mě, ale to je jedno nijak tě nutit nebudu" *Pověděl jí. Udělalo by mu to radost, ale bylo mu jasné, že něco takového do ní prostě nemůže očekávat*

Fajn, tak oříškový... *pousmála se nad tím, zatímco přemýšlela, jak to udělá - její rodiče moc oříšky nejedli, takže to pro ni bylo něčím nové, každopádně si byla jistá, že to zvládne, jako všechno v tomhle oboru, co zatím zkusila* Tak snad nemáš rád jen sladké, ne? *zeptala se pobaveně, protože ta jeho poznámka byla taková zvláštní, jako by byl malé dítě a těšil se jen na sladké. Potom se zasmála, i když si všimla, že je zklamaný, chtěla trošku uvolnit atmosféru* Noták, ty bys to taky neudělal, takže... *vzala prázdné hrnky a dala je do dřezu, přitom do nich napustila vodu*

"Jasně že nemám.." *Trošku se nafoukne, protože se cítí uražený* "Kdybych jedl třeba jen sladké tak bych moc dlouho nepřežil, někdy si musím dát i maso a takové ty ostatní věci.." *Vysvětlí ji* "Tak neudělal? Myslím že kdyby jsi mě požádala..." *Zarazí se. Neví jestli by to udělal, jak už se zmínila je to celkem hodně trapné* "možná ano.." *Řekne strašně potichu*

Tak samozřejmě, občas... *řekla se smíchem, měla tak nějak náladu ho provokovat, už delší dobu, nebo ne provokovat... Spíš si prověřovala, kolik toho vydrží, ale jen tak opatrně* Udělal? *překvapeně zamrkala, cítila se trošku provinile, že ten jeho nápad zavrhla, ale prostě mu to nemohla jen tak povolit, bylo by to divné... A i když ho měla ráda, cítila by se opravdu hodně trapně* Ale...Možná bych ti to mohla vynahradit jinak, tohle je prostě moc, chápeš, ne?... *zeptala se trošku nejistě, a pak se podívala do země*

"Vynahradit jinak? Myslím že to nebude potřeba" *Poznamená, s dobře nahraným vážným výrazem* "Samozřejmě jsem to s tou zástěrou myslel jen jako vtip" *Nemyslel, ale tohle jí říct nehodlám Povzdechne si a rozhodne se vzít si jablko, má na něj chuť a taky potřebuje něco co by mu pomohlo na chvíli zavřít pusu. Proto se pro něj natáhne, leží vlastně v kuchyni na stole v misce, takže to nebyl zase takový problém, když u toho stolu seděl*

Fájn, tak ne... *všimla si jeho povzdechnutí, a tak jen uhnula pohledem, myslela si svoje, nepovzdechl by si takhle, kdyby to, co řekl, myslel vážně - na to už ho znala moc dobře, ale montovat se do toho dál nechtěla.* Myslím...Že půjdu spát. *oznámila mu s úsměvem, ale zatím nikam neodcházela, jako by čekala na jeho souhlas, přeci jen je to jeho byt*

*Kousne si do jablka a chvíli ji jen pozoruje* "Jo jasně... u mě v posteli je pro tebe místo" *Promluví nakonec* "já půjdu spát trošku později, takže Dobrou noc" *Trošku se pousměje a zase si kousne do jablka*

*přikývla a podívala se na něj* Děkuju... *vydala se směrem do ložnice, kde se převlékla ze svého každodenního oblečení, a pak si lehla do postele tak, aby ještě zbylo dostatek místa pro Shina, protože ho nechtěla nijak omezovat. Zabalila se do peřina a schoulila se do klubíčka* Dobrou... *řekla trošku hlasitěji tak, aby to slyšel, zavřela oči a po nějaké době usnula*

*Projde se do obýváku a vezme si knížku z poličky, cestou už snědl jablko takže ještě jde do kuchyně vyhodit ohryzek, potom se usadí na sedačku, otevře knihu a začne si číst*

*Nakonec knihu jen zavře a položí na stolek vedle, postaví se a odejde směrem do ložnice k posteli, tam uvidí spící Elerí* "Když takhle leží a spí vypadá úplně nevinně, vlastně tak vypadá, i když je vzhůru" *Trošku se pousměje a pak si všimne volného místa vedle ní* "Moc milé..." *Zamumlá a odejde pryč. Vejde do obývacího pokoje a lehne si na sedačku. Z nějakého důvod se mu zdálo že by tam s ní být neměl. Pořádně se na té sedačce natáhne a uvolní* "Není to tady tak špatné, navíc chová se nějak zvláštně, ještě by mě praštila, kdyby se probudila a viděla mě vedle sebe" *Sám pro sebe se uchechtne. Že by byl jediný důvod proč se chtěla udobřit ten, že se cítila provinile? Zavře oči. Ještě nějakou delší dobu přemýšlí proč se tak asi chová a nakonec s těmi špatnými myšlenkami konečně usne*

*probere se, pomalu se protáhne a otevře oči, trošku zmateně se rozhlédne okolo* Shin... *proběhne jí hlavou a povzdechne si, nechápe, proč sem nepřišel, když mu udělala místo. Každopádně se rychle oblékla a směrem do koupelny, když procházela místnostmi, všimla si Shina, jak leží na sedačce. Chvilku váhala, ale nakonec k němu přišla a dřepla si k němu*

*Pomalu otevře oči a posadí se. Protáhne se a rozhlídne se kolem, překvapí ho když uvidí Elerí klečet hned vedle* "Něco se děje?.." *Zeptá se celkem zvědavě. Moc dobře se nevyspal, takže to řekne ještě hodně rozespalým hlasem*

Ne, gomen... *zamumlala smutně, netušila, co si má myslet o tom, že nakonec spal tady* Chceš udělat něco k jídlu? *zeptala se, ale vlastně tak nějak automaticky zamířila do kuchyně*

"Chm..." *Zapřemýšlí nakonec dojde k jednoduchému závěru* "Nic se nedám děkuji.. Spíše bych se prošel.." *Řekne. Dnes je nějaký divný, taky se divně cítí, neví proč zkrátka je to takové zvláštní*