Reštaurácia

*doširoka se usměje a zobne si jídla* Na klávesy nebo piáno, jako tady hraje Shiro...*mrknu na ni* Díky!

"Za čo mi ďakuješ?" spýtam sa prekvapene. "Shiro.... máš aj ty nejaké zvieratko? Alebo máš len tie nože?" spýtam sa s miernym úškrnom.

"To bolelo." *Řeknu s úsměvem.* Ne já žádné zvířátko nemám, ale to neznamená že je nemám rád, jenom bych neměl čas se o něj starat."

*podívá se na Eno a pokrčí rameny* Ehm... Za to, že se přijdeš podívat na naše vystoupení? Až budu mít chvilku, představím tě ostatním členům, ale je možné, že některé znáš...*pousměje se na Shira* Chápu, já jsem jen studentka, a stejně tolik času nemám, když je školní týden...

*Eno zvoní mobil. Volá Jess!!*

*Dojí a pohodlně se posadí* Docela jsem se přejedl a teď mě bolí břicho. *Uslyší vyzvánět mobil a tak ztichne.*

"Prepáčte...." ospravedlňujúco sa na nich pozriem. Zdvihnem mobil. "Anooooo?"

*dojí a potichoučku odloží příbory, když slyší vyzvánějící mobil, vytáhne svůj notebook a začne tam cosi psát opravdu velkou rychlostí*

"Čav, to som jaaaa!" skríkne Jess. "Hm... kde si? a čo robíš?"

*Nahne se směrem k Elerí snaží se podívat co dělá.*

*trhne sebou, když si všimne Shira* Eetoo, možná jsem ještě zapomněla zmínit, že ráda píšu povídky...A básně...*poví tiše*

"Som... v reštike. Aj s Eli a Shirom... dvoma kamošmi. Myslíš, že sem trafíš?" a poviem jej presnú trasu. "Príď... oki?" poviem jej.

"Hmmm... to je celkem dobré." *Řekne tiše*

"Ok.. budem sa snažiť sa nestratiť." Povie a je si istá tým, že sa stratí.()

*rozzáří se a podívá se na Shira* Vážně? Jen je to tak trošku depresivní, přitom nevím... Nevím, proč se mi tenhle styl píše lépe *usměje se*
(btw. vážně píšu, jestli chcete poslat ukázku jedné povídky (je to má první v tomhle stylu), ráda pošlu, hodí se každý názor na to ^^ )

"Nie! Viem na čo myslíš! Nestrať sa!" poviem s dôrazom do telefónu. Ešte raz zopakujem trasu a potom sa rozlúčim a položím. "Príde sem moja kamarátka.... Nevadí?" spýtam sa.
"Píšeš? To je pekné.... Ukážeš mi to?"
(jasné, rada si to prečítam ^^)

"Tenhle styl psaní se mi stejně vždy líbil více." *Řekne a usměje se* "Nevadí mi pokud se přijde ještě někdo. ale je to zase dívka že? Začínám se tady cítit trošku nesvůj."
(Jasně pošli jsem zvědavý )

Vůbec ne...*mrkne na ni* Ehmm...*trošku zčervená, ale natočí notebook blíž k Eno*
(http://eleri-anime.blog.cz/1401/chcete-vstoupit - je to trošku psychologicko-depresivní... )

*mrkne na něj* Vyznělo to tak, ale neboj, čím dříve si na společnost - obzvlášť dívek zvykneš, tím líp...

"Vážně by mě zajímalo co jsi tím myslela."

*pokrčila rameny* Nic zvláštního, jen, dívek je tu hodně, proto by to bylo dobré...

Zasmejem sa na nich. "Jasné... neboj sa, my nekušeme.... Väčšinou...." poviem potichšie, a žmurknem na Eli s úškrnom na tvári. "Tá poviedka je super. Pokračuj v tom..." podporím ju.

*mrkne na Eno* Děkuju moc, ale mám hodně co dohánět...*usmála se* Ale nikdy to nechci vydávat nebo tak, je to čistě můj koníček, ani bych na to neměla...*zasměje se poznámce o kousání*

"Z mých osobních zkušeností bych raději bojoval s klukem na život a na smrt než naštval dívku." *Zasměje se*

Zvláštní, jak se dost kluků bojí holek, ale... Hodně holek se zase bojí kluků...*zasměje se taky*