Dům Hiroshiho

"usměji se a sednu si kousek od tebe,  přitom si dám ruce za hlavu a jenom vnímám melodii , nakonec  si lehnu a koukám do zdi "doufám že je to tvůj styl hudby" řeknu potichu když skončí první písnička "

,,Skús hádať."*zasmejem sa.Z pod mihalníc naňho pozerám.Tie oči.Trošku si kúšem spodnú peru.*,,Povedz mi o sebe niečo."*poviem s úsmevom a otočím sa k nemu.*

už jsem ti to říkal včéra ne ? " zeptám se s úsměvem a z přehrávače se začne litou písnička  Photograph " ale jestli to chceš slyšet znovu "řeknu potichu"

( https://www.youtube.com/watch?v=BB0DU4DoPP4 )

,,Kľudne.Tak hovor."*zasmejem sa.*,,Rada počúvam tvoj hlas."*uškrniem sa.Som zvedavá ako bude reagovať.Tipujem,že to bude ignorovať.Ale za pokus nič nedám.*

Jak už víš tak jsem z Ameriky , o mém dětství  nebylo nic moc , jelikož mi umřeli oba rodiče , takže jsem vyrůstal u tátovo kamaráda, vlastně jeho kolegy, díky němu jsem tam kde jsem "řeknu potichu s  úsměvem na tváři, ale s nenávistí v hlase "

,,Ach,tak...Snáď tu niekto nechystá pomstu."*zasmejem sa.Postrehnem tú nenávisť.Opriem sa jednou rukou o jeho hruď.Nakloním sa nad neho a dám mu bozk na pery,pričom,keď sa odtiahnem tak ho jemne potiahnem za hornú peru.S úškrnom na perách sa mu pozerám do očí.*

"překvapeně na tebe koukám ,přitom cítím jak mu pomalu ale jistě rudnou tváře " c-c-c-co to děláš ? " vykoktám ze sebe a pořád tě překvapeně sleduji "

*Nadvihnem obočie.Troška sa zasmejem.Ostávam chvíľu ešte nad ním sklonená.Potom sa normálne posadím a pozerám sa ako červenie.*,,Nič.."*nevinne sa usmejem.Potom mi však napadne.*,,Nehovor mi,že to bol tvoj 1.bozk."*poviem so smiechom.*

"ihned nesouhlasně zavrtím hlavou " j-j-j-j-j-jasně že ne * "řeknu potichu , přitom rudnu víc a víc " a vůbec ? jak tě mohlo napadnout udělat něco takového ? * "zeptám se rozrušeně "

*Nadvihnem obočie.*,,Vážne?"*prejdem mu prstom po hrudi.Neviem prečo.Len tak.Stále sa uškŕňam.Neverím mu.Jeho reakcia hovorí o opaku.*,,Čo?Snáď mi nechceš naznačiť,že ti to vadilo."*dám hlavu do strany a poviem naoko smutne.*

J-j-j-jasně že ne "vykoktám ze sebe,  přitom sleduji každý tvůj pohyb, srdce mi bije jako splašené a já nevím proč" p-p-p-proč to děláš ? " zeptám se potichu "

,,Pretože som chcela vidieť túto reakciu..Rozkošné."*zahryznem si do spodnej pery.Vyviesť ho z miery bolo celkom ľahké.Nechápem.Predsa..Bol to len bozk.Asi by som mala prestať s takýmto myslením.Dám ruku preč a postavím sa.*,,Mno nič..Kde tu máš sprchu?"*spýtam sa od veci,keďže mám pocit,že ak by som niečo spravila znova,tak mi tu buď odpadne alebo neviem čo.*

druhé patro druhé dveře na pravo "řeknu potichu a snažím se vzpamatovat z toho co se teď stalo , přitom pořád sedím jako opařený "

*Usmejem sa idem na poschodie.*,,Prehnala som to?..Veď to nič nebolo.."*premýšlam popri ceste do sprchy.Vyzlečiem sa a vleziem pod horúcu vodu.Snáď bude v pohode.*

"váhavě se zvednu ze země a zamířím do kuchyně  kde si vytáhnu ze skříňky skleničku a naliji si vodu " co to sakra bylo ? " zeptám se sám sebe a chci se napít, přitom si všimnu toho že se mi klepe ruka "

*Vypnem vodu.Mokré vlasy sa mi lepia na telo.osuším sa uterákom.Potom si však uvedomím,že nemám čo na seba.*,,No pekne.."*poviem si v hlave.Vyjdem von obmotaná v uteráku.Vyjdem na chodbu a vstúpim do nejakej izby.(neviem či nie náhodou tvoja izba ).Vyberiem zo skrine tričko a dám ho na seba.Je mi dlhé po kolená a v podstate som v ňom plávala.Vypnem svetlo a idem dole.V obývačke není a tak idem do kuchyne.Je mi otočený chrbtom.*,,Požičala som si..Nevadí?"*poviem.*

"otočím se když slyším tvůj hlas " samozřejmě že nevadí " řeknu a když si tě prohlédnu tak nechtěně rozbiji skleničku co mám v ruce, některé střepy mi zůstanou v ruce, některé spadli na podlahu, ale to mi je tak nějak jedno , protože zase rudnu a přijde mi že před sebou vidíš tu nejroztomilejší osobu na světě"

,,Preboha..Dávaj si pozor."*troška zvraštím obočie a idem k nemu.Skoro stúpim bosou nohou de črepín.Naštastie sa im však vyhnem.Chytím jeho ruku a pozerám sa na črepiny v nej.Jednu dám preč.Nevšimnem si,že znova sčervenal.*

Gomen "řeknu potichu   a když mi chytíš ruku tak uhnu pohledem" ale když to ..." začnu mumlat "jsi pěkná "vypadne ze mě nakonec "

,,Hmm...Naozaj?"*usmejem sa.Vyberiem všetky črepiny.Ruku mu ošetrím a obviažem.Potom obmotám svoje ruky okolo jeho krku a usmejem sa.*,,Tak teda ďakujem."*poviem.Dakujem za ten kompliment,čo predtým zamumlal.*,,Myslela som,že si bol kvôli tomu odznaku naštvaný..."*zamrmlem.*

Arigato "zašeptám potichu , přitom pořád se pořád snažím vyhýbat očnímu kontaktu"navíc za ten odznak si můžu sám "řeknu potichu a nakonec se ti podívám do očí a trošku se pousměji "

*Žeby sa už trošku posmelil?Nehýbem sa a ani neuhnem pohľadom.Som zvedavá či niečo podnikne.Postavím sa na špičky aby bola moja úroveň očí zarovno s jeho.*,,Ešte si nikoho nepobozkal..Mám pravdu?"*uškrniem sa a spýtavo mu hľadím do očí.*

"Váhavě přikývnu.Přišlo mi to nehorázně trapné, ale na druhou stranu i hezké, možná kouzelné. Ruce ti položím na boky a přitáhnu si tě blíže k sobě, nakonec tě něžně políbím na rty"

*Predtým než ma pobozká,na tvári sa  mi objaví úsmev.Privriem oči a nechám,aby sa naše pery spojili.Neviem či smiem.Váham.Potom však vniknem jazykom do jeho úst a špičkou pohladím ten jeho.Prstami zájdem do jeho vlasov.Možno by som aj išla ďalej,ale netuším či je to dobrý nápad.Predsa len,predtým bol úplne v rozpakoch.*

"přitáhnu si tě do úrovně svého pasu, přitom si tě přidržuji. Když mi vnikneš jazykem do úst tak si s tím tvým začnu hrát a lehounce tě kousnu do spodního rtu "