Dům Hiroshiho

,,To nezistíme dokým mi to nedáš."*vyplazím naňho jazyk a zasmejem sa,pričom moja zvedavosť rástla.Naozaj ma zaujímalo,čo to je,ale nemala som v pláne dobiedzať.*,,Um..okej."*prikývnem,pričom prestanem hladiť Kura,ktorý pootvorí jedno očko a potom odbehne.Ja sa potom postavím aj s šálkou v ruke.*,,Tak?Ideme?"*usmejem sa a idem dnu.Neviem síce kam,ale musela som si vziať aspoň sveter alebo mikinu.*

Tak fajn , já na sebe vezmu něco normálního "řeknu s úsměvem a chvilku po tobě se zvednu z trávy a pomalým krokem jdu za tebou .Když kolem tebe procházím tak ti dvěma prsty přejedu po ruce a provokativně na tebe vypláznu jazyk .Nakonec zmizím v ložnici kde se převléknu."

*Dnu idem rovno do obývačky,kde si vezmem sveter a navlečiem ho na seba.Pri tom ako mi prejde prstami po ruke,nadvihnem obočie,pričom mám hlavu schovanú vo svetri,takže nemôže vidieť môj výraz.Ja som však cez dierky v pletenom svetri videla ako na mňa vyplazil jazyk.Potom si ho pretiahnem cez hlavu a pozerám za ním,pričom sa mi na tvári usadú úsmev.Možno by som si mala sadnúť a počkať.Idem za ním do izby,keďže si nezavrel dvere,tak len tak vojdem.*,,Ňu...A kam ideme??"*spýtam sa zvedavo.*

Kam půjdeme ? půjdeme se podívat na ohňostroj a poté pro tvé překvapení . "řeknu mezitím co si na sebe beru černé tričko s potiskem Black Veil brides. Z poličky si vezmu klíče a  peněženku. Než si dám peněženku do zadní kapsy svých černých jean zkontroluji jestli mám dostatek peněz. Nakonec se jenom usměji a peněženku dám do kapsy."

,,Ohňostroj?"*zopakujem v hlave,keďže som nepočula,že by niekde nejaký mal byť.Lenže som trošku nevšímavá,takže sa ani nečudujem,že o nejakej udalosti neviem.*,,Prekvapenie...Fjuuu..."*odujem líčka,keďže som ozaj zvedavá a jednoducho chcem vedieť čo to je za prekvapenie.Popritom ho pozorujem.*,,Poďme teda."*zavelím so smiechom.*

ňu tak půjdeme Inori-chan " řeknu s úsměvem a vezmu si svoje nové černé boty značky supra ( ňu úchylnost na tu značku). Nakonec ti opatrně podám ruku. "nevadí ? " zeptám se když ti podávám ruku "

that shoes *-*:

,,Nie...Malo by?"*nadvihnem obočie,keďže naozaj netuším,prečo by mi niečo také vadiť malo.Podídem k nemu,chytím ho za ruku a prepletiam si s ním prsty,pričom sa usmejem.Ja som obutá už bola,keďže som sa nevyzula,keď som sa vrátila.Teraz ostávm stáť.Neviem kam máme namierené a ani či sa ide pešo alebo autom a tak nechávam jeho,aby viedol.*

"jenom se pousměji a dám ti pusu do vlasů " roztomilá a ještě krásná "zamumlám potichu ,potom s tebou pomalým krokem vyjdu směrem k  jezeru."Miláčku snad se ti bude líbit to překvapení " řeknu potichu přitom se na tebe usměji "

*Nijak nezaregistrujem,že niečo povie.Bola som zamyslená.Avšak ktovie o čom som premýšlala.Ja sama netuším,keďže tak ako myšlienky prišli,tak aj odišli.Zrejme ideme peši.Nezaostávam a idem popriňom,pričóm trošku pobehnem,aby som stíhala.*,,Ňu...A ak nie,tak budem nadosmrti urazená."*poviem podpichovačným tónom,pričom vyplazím jazyk a zasmejem sa.Je to len žart,keďže by som aj tak dlho urazená byť nemohla.*,,Keďže je to od teba,tak by sa mi to prekvapenie malo páčiť,nie?"*spýtam sa a pri tom moje pery vyčaria úsmev.Je to však rečnícka otázka,takže ani neočakávam odpoveď.*
(píš už tam..máš 1.post )

"pomalu s tebou ruku v ruce dojdu domů. Vidím že jsi lehce mimo tak tě opatrně posadím na gauč a dám ti pusu do vlasů " udělám ti čaj "zašeptám a pomalým krokem odejdu do kuchyně kde ti začnu připravovat čaj "

*Nechám sa viesť domov a celý čas som ticho.V skutočnosti mi to však v hlave hučí rôznymi myšlienkami,ktorých sa snažím márne zbaviť.Pozorujem ako odchádza,dokým nezmizne z môjho videnia.Po chvíľke sedenia ma to omrzí a tak sa roztiahnem na celý gauč,pričom sa prevrátim na brucho a po hlavu si dám vankúš.Očí mám však stále otvorené.Zbadám na stole knihu a tak si ju vezmem.Chcem aby všetky myšlienky ustali a tak si začnem čítať.*

"opírám se lokty o kuchyňskou linku. Zatímco přemýšlím o tom co se dnes stalo uslyším cvaknout konvici s vodou, to mě vydrhne z přemýšlení " Čaj máš hotový miláčku " řeknu trošku hlasitěji a čaj v hrnečku zaliji vodou. Poté do něj dám pět kostek cukru a pomalu ho vezmu za ouško do ruky"tatata to pálí " zamumlám trošku neschopně a čaj ti položím na stolek, poté si automaticky začnu škrábat místo kde jsem se popálil od hrnečku "

*Kniha je nepútavá a vlastne ani neviem odkiaľ sa tam vzala,keďže nie je ani moja.Alebo?..Kto to má vedieť?..Asi ja..lenže neviem.Predsa len som bordelár.Knihu teda odhodím nabok a položím hlavu na vankúš,pričom potichu povzdychnem a zatvorím nachvíľu oči.Potom však jedno očko pootvorím,keď sa vráti späť.*,,Máš byť opatrný.."*zamumlem v podstate do vankúša,takže neviem ći rozumel.Následne sa posadím a chýtim jeho ruku a pofúkam.Škrabať miesto,ktoré si popálil mi nepríde ako dobrý nápad.*

Přece víš jaký jsem " zamumlám potichu, nakonec se na tebe usměji , když vidím že mi pofoukáváš ruku " Arigatou miláčku " řeknu s malým úsměvem na rtech a tou druhou rukou tě pohladím po lasech." Budeme muset vymyslet něco jiného než ty nákupy nemyslíš ? " řeknu s lehkým náznakem ironie  hlase "

,,Nešikovný."*poviem si smiechom a pozriem sa naňho,pričom mi tvár zdobí úsmev.Aj keď nechápem veľmi,keďže pracoval ako agent a to vyžaduje zručnosť.Nie,že by som o tom nejako veľa vedela,ale nejakú dobu som predsaj len stretla mnoho takých ľudí.Väčšina z nich skončila pod skalpelom a tak..Pekné spomienky.Pousmejem sa,keď sa mi v hlave mihne obraz jedného z nich.Potom však zameriam pozornosť späť k nemu.*,,A čo by si chcel podniknúť?"*nadvihnem oobočie,pričom sa uškrniem.*

"chvilku dělám že přemýšlím , přitom tě po očku pozorně sleduji " nevím , možná něco co bychom mohli dělat samy dva a nemuseli nikam chodit. Nebo by jsi chtěla dělat něco jiného ? " zeptám se zvědavě, protože mě tvoje odpověď celkem i zajímá "

*Pravdupovediac,teray mi bolo všetko jedno a vlastne by som bola za každý nápad.Kútiky úst mi vyletia dohora a vytvoria úškrn.Položím ruku,ktorú som mu pofúkala a pritiahnem si ho za bradu.Potom ho letmo pobozkám na pery a následne sa odtiahnem nie na veľkú vzdialenosť.*,,Neviem...Čo by si chcel ty?"*zopakujem svoju predchádzajúcu otázku,pričom sa naňho zvedavo pozriem.V očiach sa mi zračí taktiež aj akési šibalstvo.Nemala som nič v pláne a v tomto momente som bola dosť...Neviem čo správne slovo,ale asi...povoľná?..*

"usměji se  a spokojeně zamručím . Bylo mi příjemné to co jsi udělala . Ruce ti položím na boky a pomalu si tě k sobě přitáhnu .  Následně si tě posadím na klid a začnu tě něžně líbat "Chtěl bych tebe " zašeptám  když se od tebe trošku odtáhnu a opatrně tě pohladím po tváři "

otvorit:

,,Ale?Naozaj?"*poviem pobavene,pričom ponadvihnem obočie a moju tvár ozdobí úškrn,teda taký krivší úsmev s nádychom provokácie.Znovu sa k nemu priblížim a pobozkám ho.Vlastne len obtriem pery i tie jeho...Následne ústami chytím jeho spodnú peru a začnem ju jemne sať .Popritom mu rozopínam gombíčky košele,ktorú mal na sebe.Napokon rozopnem celú košelu a zhodím ju z jeho ramien.Rukami mu následne prejdem cez hruď až ku svalom na bruchu.Potom sa však odtiahnem,pričom mám troška našpúlené pery očakávajúc jeho následujúci "krok"*

"když se trošku odtáhneš tak se na tebe zklamaně podívám.Jednou rukou tě pohladím po tváři a druhou rukou ti začnu sundavat sáčko co máš na sobě . Přitom tě lehounce kousnu do krku "

*Zpozorujem jeho zklamaný výraz a tak sa usmejem.Nie som odporná ani nič podobné..len mierne škodoradostná.Keď mi začne dávať dole sako,tak mu pomôžem tým,že ho sama vyzlečiem a hodím nabok.Prstami prejdem po dĺžke celej ruky až k plecu.Následne rukou zájdem do jeho strapatých vlasov.Na to jemné kusnutie reagujem úsmevom a tiež aj kusnutím do ucha.Nie veľmi silno,avšak dostatočne aby to cítil,poprípade sykol.Duhou rukou mu "zablúdim" 9ine slovo mi nenapadlo o.o) na chrbát,cez ktorý prechádzam prstami.*

"potichu spokojeně zavzdychám ,když mě kousneš do ouška.Spokojeně se usměji a rukama tě začni hladit po zádech. Jednou rukou ti zajedu pod tričko a pokusím se ti rozepnout podprsenku. Přitom se ti vtisknu do rtů a něžně tě políbím, lehce tě přitom kousnu do rtu ."

*Keď sa jeho chladné ruky dotknú mojej pokožky pri tom ako sa snaží mi rozopnúť podprsenku,prudko sa vystriem.Bozko opätujem,ale nálsedne sa presuniem od pier až na krk,kam ho sa mu (k*revsky) zakusnem o niečo silnejšie.Pramienok krvi stečie dole.Následne miesto,kam som ho kuslo a kde má otlačok mojich zubov prejdem jazýčkom.*,.Mm.."*zamumlem s tichým podtónom pobaveného smiechu.Potom mu dám pusu na kľúčnu "kosť" a následné sa vrátim k perám,o ktoré sa tými svojim jemne obtriem.*

"když mě kousneš potichu zavzdychám od toho jak to je příjemné i bolestivé zároveň.Přitom se mi podaří rozepnout ti podprsenku , kterou ti následně sundám. Když tohle udělám tak si tě vezmu do náruče  a odnesu si tě do ložnice. V ložnici tě položím na postel a začnu tě něžně líbat na krku "

*Keď sa mu podarí rozopnúť podprsenku,tak sa usmejem,taktiež kvôli jeho vzdychom je na mojej tvári úškrn.Síce sú tiché,ale pre moje uši stále počutelné.Trošku ma prekvapí s akou ľahkosťou ma len tak vezme do náruče.Pri tom ako ide po schodoch,ho jemne kusnem do uška.Nechám sa položiť na posteľ a neprevalujem ho pod seba,aj keď to neznie ako zlý nápad.Mierne prižmúrim očká a zakloním hlavu,pričom sa z mojich úst vyderie tichý povzdych.Rukami prejdem po jeho hrudi,cez bruško až dole a snažím sa rozopnúť jeho nohavice.*