Kenshinovo sídlo

Trochu jsem se zašklebil, přičemž jsem zakroutil hlavou, ale podíval jsem se stranou. To nic. Řekl jsem prostě. Nechtěl jsem ji rozhodně říkat o té příhodě, kterou otec poté tajil před mou matkou. Když by mě nenáviděla i vlastní matka, jak by asi reagovala Elerí? Pravděpodobně by prostě odešla. To jsem nechtěl a v podstatě ani nemohl dopustit, takže jsem se rozhodl ji to za žádnou cenu neříkat. podíval jsem se ji opět do tváře. Mírně jsem se usmál a jako takové protiopatření, aby se dále neptala, jsem ji začal pomalu líbat, přičemž jsem ji svou dlaň přesunul na tvář.

*nejdříve jen tak nechápavě naklonila hlavu na stranu a trošku se zamračila - z toho jeho předchozího chování bylo jasné, že se něco děje, jen si nebyla jistá, co to tak může být a s čím to může souviset, ale nelíbilo se jí, že se to před ní očividně snažil utajit. Když ji ale začal líbat, nebránila se tomu a prostě si řekla, že jakmile ji to opět přijde na myšlenky tohle, to, co se vlastně děje, prostě se zeptá, ale teď ne, protože ho přeci jen v tuhle chvilku nechtěla zastavovat a jen se zapojila a své paže obmotala okolo jeho krku v takovém gestu, jako by se mu celá odevzdala*

Pomalu jsem svou rukou přejel přes její tělo až k jejímu stehnu, které jsem jemně stiskl, přičemž jsem stále své rty neodtahoval od těch jejích. Doufal jsem, že ji přivedu na jiné myšlenky, jelikož jsem se o tom teď - A ani nikdy jindy - Nechtěl bavit. Prostě mi to přišlo jako něco, co by ji ode mě mohlo odehnat, takže jsem od toho chtěl odvést téma co nejdál.

*bylo jí jasné, o co se snaží, přeci jen s tím začal v tuhle chvilku, ale o to víc ji to znepokojovalo. Neviděla důvod, proč by před ní měl něco tajit, z jakého důvodu, když už mu svou věrnost prokázala tolikrát, stejně tak jako on jí, ale teď neměla důvod z něj vymáhat odpovědi za tu cenu, že ji přestane tímhle způsobem rozmazlovat. Do těch dlouhých polibků zapojila i svůj jazyk a dlaní lehounce přejela po jeho zádech. Bylo jí jedno, že jí uteče šance se ho zeptat, ale nejspíš by se stejně ze všech sil snažil vyhnout odpovědi, když už došel tak daleko*

Perfektně jsem si uvědomoval tu šanci, že by nezareagovala nijak fatálně, pokud bych ji to řekl. Tyto procenta byly ale až příliš nízké na to, abych jim věřil, proto jsem tu myšlenku, že ji na její otázku odpovím, prostě zavrhl. Navíc teď jsem už neměl sebemenší důvod dělat cokoliv jiného, než pokračovat v tom, co jsem začal. Velice pomalu jsem svou ruku přesunul výše - Pod její tričko, kde jsem ji začal pomalu hladit. Iritovalo mě, že jsem měl k dispozici pouze jednu ruku. Alespoň nějak mi tím nožem její otec ublížil - Tato myšlenka mě docela pobavila, protože ten jeho zoufalý pokus o to zranit zuřivce stříbrem byl opravdu vtipný.

*malinko se pousmála a rukou přejela po hřbetu zraněné ruky, trošku ji to zneklidňovalo, ale hlavně s ní nesměl hýbat, za čímž si stála. To ho prostě raději bude obskakovat, než se mu to uzdraví, ale měla štěstí, že je to upír, protože u člověka by se krev nesrazila takhle rychle a možná by hrozilo vykrvácení. Upíři měli prostě v tomhle výhodu, ale zase nevýhodu v tom, že třeba nemohli běžně navštěvovat doktora, který byl člověkem, protože se mohlo kdykoliv stát, že se situace zvrtne tím směrem, že doktorovi třeba poteče krev, anebo tím směrem, že zjistí, co jsou zač, přeci jen většina lidí nemá špičáky ostré jako nože a oči rudé po jakémkoliv náznaku krve.*

Rukou jsem ji pevněji přitiskl k sobě, přičemž jsem si vychutnával každou možnost dotknout se její hebké kůže. Spokojeně jsem zamručel a poté jsem se odtáhl od její rtů, přičemž jsem ji jemně kousl do spodního rtu. Hned poté jsem se přesunul k jejímu krku, který jsem začal obdarovávat dlouhými polibky, přičemž každý z nich za sebou zanechal menší červenou stopu.

*pousmála se a spokojeně přivřela oči, když ji začal líbat na krk, tak tímhle pohybem vlastně odhalil ten svůj, takže mu to začala oplácet s velkou chutí, přitom mu jednou rukou přejížděla po zádech a druhou zajela pod jeho tričko. Vlastně teď tímhle ztratila chuť se ho na cokoliv ptát, což nejspíš původně bylo jeho záměrem, ale to jí bylo jedno, pokud to byl záměr, tak se mu tohle opravdu povedlo a prostě věděl, co má dělat v takových situacích*

Když mi začala oplácet polibky, trochu jsem se pousmál a opět jsem proklel své zranění na ruce, jelikož mi to dost omezovalo pohyblivost. Jednoduše jsem své polibky přesunul k její klíční kosti, přičemž jsem začal pomalu přejíždět dlaní po jejím břiše. Začínal jsem být docela psychicky mimo, jako obvykle, ale vůbec jsem si na to nestěžoval, právě naopak.

*něco nesrozumitelného zamumlala - jediné, co bylo poznat bylo, že to bylo spokojené. Svou dlaní také začala přejíždět po jeho břiše a její úsměv se rozšířil, když mu opět trošku vyhrnula tričko. Naklonila se k jeho uchu, které mu lehounce skousla a vlastně si pak razila dráhu polibky po jeho krku - takovou cestičku značenou malými červenými cucfleky*

Pomalu jsem ji jazykem přejel přes celou vystouplou část klíční kosti, přičemž jsem se malinko pousmál. Byl jsem rád, že se mi mé odvedení pozornosti vydařilo, a jak to tak vypadalo, tak na výbornou. Z jejího zamumlání jsem nepochytil naprosto nic, ale podle toho, co udělala dále jsem usoudil, že je spokojená, což já jsem byl také. Vlastně "spokojený" bylo slabé slovo. Svou rukou jsem ji vyhrnul tričko a pomalu jsem své polibky směřoval o něco níže.

*její úsměv se ještě rozšířil a více přivřela své oči a trošku zaklonila hlavu. Tyhle pocity si nehorázně užívala a všechno ostatní jí bylo úplně jedno - prostě to jednoduše ignorovala, což možná nebylo úplně dobře, protože v takové chvíle její pozornost opravdu polevovala, vlastně jí upínala jen na jedno - na Kenshina. Jak mu vyhrnula tričko, tak druhou rukou mu začala lehounce přejíždět po hrudi v krouživých pohybech. Přitom mu trošku olízla ucho a pousmála se*

Jemně jsem pokračoval v sestavování malé cestičky polibků až k jejímu břichu, přičemž jsem se ale ještě otřásl, když opět přejela jazykem přes mé ucho. V podstatě tím, že jsem se přesunul níže, jsem ji tak trochu zabránil, aby v tom pokračovala, i když se to nedalo považovat za nepříjemné. Její tričko jsem rukou vyhrnul ještě výše a takovým nenápadným pohybem ruky jsem naznačil, že je to teď zbytečná překážka.

*jen ho tak s přivřenýma očima sledovala a jen nesouhlasně zamručela, když ji znemožnil ho trošku rozmazlovat tou její péčí* Mmm... Nerozmazluj mě tak...*zašeptala pobaveně a s úsměve, přitom si ale sundala tričko, když jí takhle naznačil, že by si ho nejspíš měla sundat. On přeci jen neměl moc možnost dělat rukama dvě věci najednou, což mohlo být trošku nevýhodou, ale nevadilo to až tolik. Své tričko hodila na zem, protože nemělo smysl nějak přemýšlet nad tím, kam ho teď dát*

Trochu jsem se zachechtal, když si postěžovala. Hmmm? A co dostanu na oplátku, když se začnu takhle krotit? Zeptal jsem se provokativním tónem a na různých místech na jejím místě jsem začal zanechávat malé cucfleky. Svou dlaní jsem pomalu přejel přes její ňadra, přičemž jsem se malinko pousmál a čekal jsem, jak zareaguje.

*malinko se zašklebila, i když její oči byly takové rozčarované - tohle byla jen provokativní maska* Aá, to bych musela být hodná, abys dostal něco na oplátku, takhle to nepůjde. Pokud se nebudeš krotit, tak já tě ze vzrušení asi kousnu... *zašeptala s úsměvem a trošku se tomu zasmála. Jeho tričko mu přitom při těchhle slovech povytáhla co nejvýš jak to jen šlo, zbytek ale musel dotáhnout sám, to by ale nejdřív musel stáhnout svou ruku*

Trochu jsem se zasmál té její poznámce a malinko jsem se nadzvedl, abych si mohl sundat tričko, přičemž jsem ho pohodil na zem a natáhl jsem se k jejím rtům, na které jsem ji krátce políbil. Opravdu nechceš být hodná? Ani maličko? Zeptal jsem se pobaveně a prstem jsem jemně přejel po jejích rtech, přičemž se mi na tváři objevil takový provokativní úšklebek.

*jednou rukou přejela po jeho hrudi, o kterou se následně i tak trošku zapřela, ale malinko se pousmála a polibek mu oplatila, pak ale jen zavrtěla hlavou a maličko se zašklebila* Měla bych? Nedáváš mi na výběr - na konec prostě musím být zlá, víš? *odpověděla mu, ale maličko se zachvěla, když ucítila prst na svých rtech - nebyla si teď jistá, o co se přesně snaží, ale ať už to bylo cokoliv, nejspíš se mu to opravdu dařilo*

Nahodil jsem takový hraně smutný pohled a zadíval jsem se ji do očí. No, jak myslíš. Zašeptal jsem, ale tento pohled mi moc dlouho nevydržel. Po chvíli jsem se trochu zachechtal a zakroutil jsem hlavou. Letmo jsem ji políbil na rty a dlaní jsem ji jemně přejel po břiše, přičemž mě napadlo, jestli ta bolest opravdu se smrtí jejího otce polevila, nebo jestli se vrátila, nehodlal jsem se ale teď ptát.

*ještě, než mu oplatila polibek, jen pobaveně zavrtěla hlavou nad tím jeho hraným chováním* Ale noták, už sis mohl všimnout, že žádné takové triky jako kočičí pohledy a smutný očka na mě neplatí, ne? *zeptala se se smíchem a prsty si při políbení namotala pár pramínků, přičemž mu prohrábla vlasy a druhou ruku stále držela na jeho hrudi s tím, že tak lehounce kroužila okolo. Ta bolest opravdu polevila, zatím se nijak neprojevovala, takže je možné, že to vážně mělo co dočinění s jejím otcem, možná to ale jen potřebovalo nějaký časový odstup, než se to opět projeví, to v tuhle chvíli prostě nemohla vědět*

Na tváři se mi objevil široký úsměv, přičemž jsem ji jemně políbil na špičku nosu. Bohužel. Řekl jsem pobaveně a opět jsem se pokusil pohnout s tou zraněnou rukou. Bylo dosti frustrující, mít v této situaci k dispozici jenom jednu ruku. Raději jsem ji ale nechal tak, jelikož jsem moc dobře věděl, jak by Eli zareagovala, kdybych s tou rukou zkoušel cokoliv dělat. Pomalu jsem přesunul svou ruku na její záda, přes která jsem začal jemně přejíždět dlaní.

*bylo to opravu příjemné, a tak jen zavrněla podobně jako kotě a jen se pousmála, svou hlavu přitom položila jemu na rameno a rukou přejela po dlani zraněné ruky* Bolí to hodně? *zašeptala opravdu tiše, takovým starostlivým tónem, stačilo opravdu tiše, přeci jen od jeho ucha nebyla vůbec daleko. Párkrát ho políbila na krk a druhou rukou opět přejela přes jeho vlasy, které mu následně trošku pevněji stiskla, jako by je nechtěla za žádnou cenu pustit - dávalo jí to takovou jistotu, že neuteče, byl to jen pocit*

Trochu jsem se zachechtal, přičemž jsem ji políbil na krk. To její zavrnění znělo opravdu zajímavě, ale zároveň mě to přimělo pokračovat, jelikož to vypadalo, že si to opravdu užívá. Poté jsem ale bleskově zareagoval na její otázku. Dá se to snést. Sice to bolelo opravdu dost, ale to jsem přeci jen říct nemohl. Vyznělo by to asi divně, kdybych si teď začal stěžovat.

*trošku znepokojeně očima přejela jeho tvář, ale teď nic řešit nemělo smysl, i když podle toho, co řekl, usoudila, že to bolí dost, protože by neřekl naplno, že to prostě bolí, a to už vůbec ne v takovou chvíli jako je tahle. Propletla své prsty s těmi jeho, aby mu tak nějak zabránila hýbat s tou jeho rukou a pak se sklonila k jeho hrudi, přes kterou si polibky začala razit takovou cestičku*

Jakmile mě začala líbat na hrudi, zajel jsem rukou do jejích vlasů a začal jsem ji jemně hladit, přičemž jsem se trochu pousmál. Takže na mě opravdu nebudeš hodná? Zeptal jsem se pobaveně a s úsměvem jsem pokračoval v hlazení, přičemž jsem stiskl její ruku, která spočívala na té mé. Bolest ruky z nějakého důvodu začala ustávat, což mě přimělo přemýšlet, jak na nervy mého těla její přítomnost působí.