Kenshinovo sídlo

*aby mohla odpovědět, byla donucena zvednout hlavu a zadívat se mu do očí, i když trošku neochotně* Mmm... Být hodná? To je relativní pojem, co pro tebe tedy znamená "být hodná"? *zeptala se pobaveně a jen se zapřela o své předloktí, což vypadalo, jako by prostě jen vyčkávala na jeho odpověď, která ji opravdu zajímala, protože podle toho se mohlo také odvíjet její další chování, takže by bylo dobré, kdyby zvážil svá slova, ale nijak mu radit nehodlala, to by bylo tak nějak proti pravidlům*

Trochu nejistě jsem se ji zadíval do očí, ale po chvíli jsem se malinko zachechtal. Nevěděl jsem, jak na tuto otázku pořádně odpovědět. Chvilku jsem přemýšlel, ale i tak mě nic nenapadlo. Nóóó... Začal jsem neurčitě, abych získal ještě pár drahocenných vteřin. Můžeš zkoušet a až budeš podle mě hodná, dám ti vědět. Řekl jsem nakonec pobaveně, jelikož to byla tak jediná odpověď, která byla přijatelná.

*zapískala a zasmála se* Blahopřeji, takhle vyhýbavou odpověď bych vážně nečekala... *zašeptala směrem k němu a ještě si ho chvilku tak pobaveně prohlížela, než přejela dlaní po jeho hrudi a opět ho na ni lehounce políbila* Nuuu... Ještě nejsem hodná? *zeptala se s úsměvem, jako by ho chtěla navést na to, že vlastně je hodná stále, ale to o sobě nejspíš říct nemohl nikdo, jen to bylo takové popostrčení, které nejspíš nevyjde, ale tak co, může to potom zkusit znovu, takže nic ztratit nemůže*

Trochu jsem se zasmál a opět se má ruka zamotala do jejích vlasů. Mmm... Můžeš pokračovat a uvidíme. Řekl jsem tak trochu provokativním tónem. Nevěděl jsem, jak zareaguje, ale myslel jsem to samozřejmě jako vtip, jelikož v podstatě hodná je podle mě pořád. Zajímalo mě také, jestli bude pokračovat a jakým způsobem.

*trošku se zakřenila, ale její tváře opět zčervenaly - bylo jasné, na co pomyslela, protože tohle mohlo vyznít trošku zvláštně, možná ji tím ale k něčemu vyzýval, takže...* Em... Eetoo... *nebyla si jistá, jestli tohle myslel vážně, každopádně teď jí to bylo jedno. Svá ústa opět přesunula na jeho hruď, párkrát ho políbila, než po jeho hrudi začala pomalinku přejíždět jazykem, jako by na ní něco kreslila. Vlastně jazykem napsala na jeho hruď "Miluji tě", ale nebyla si jistá, jestli to postřehl. Ústy se přitom zastavila na místě, kde jí něco překáželo, a tak se jen lehounce pousmála a dost nesměle a nejistě zuby stiskla zip jeho kalhot. Když to však udělala, rychle se podívala do jeho očí, i když tímhle stylem si mohl všimnout těch rozpaků*

Malinko jsem přivřel oči a vnímal jsem každý pohyb jejího jazyka přes mou hruď, tudíž jsem pochopil, co se snažila napsat. Já tebe taky. Zašeptal jsem pobaveně a poté jsem zpozorněl, když udělala to, co udělala. Podíval jsem se na ní a povšiml jsem si, že je tak trochu v rozpacích. Nevěděl jsem, co ji na to mám říct, tak jsem se jen usmál.

*pozorně čekala na jeho reakci, i když tak pozorně, jak jen to šlo, protože byla z téhle situace dost mimo, takže její pozornost a jakékoliv soustředění dost prudce kolísalo. Ten úsměv ale vzala jako povolení, takže zuby rozepnula zip jeho kalhot, dlaň položila na jeho stehno, ale rty se přes hruď, kterou opět zasypala drobnými polibky, opět dostala k jeho rtům, na které ho poněkud vášnivě políbila. Maličko se pousmála, i když vypadala dost nervózní, což přes tu její ojedinělou drzost mohlo působit trošku zvláštně - tahle rozpačitost, ale Kenshin už prostě poznal skoro všechny stránky její povahy*

Její rozpaky jsem chápal, jelikož já sám jsem se necítil zrovna ve své kůži, ale nedával jsem to až tak najevo. Samozřejmě kromě tepu mého srdce a frekvence dechu. Tyto nepodmíněné reflexy jsem prostě nemohl ovlivnit, tudíž mě asi prozradily i teď. Do jejího polibku jsem se ale vášnivě zapojil, přičemž jsem ji dlaní přejel přes záda. Svým jazykem jsem si vyžádal přístup přes její rty, přičemž se ty mé zkřivily do takového pousmání, ale jen tak, jak mi ten polibek umožňoval.

*samozřejmě, že si všimla toho, že jeho srdce se opět nechce uklidnit, i dech byl více nepravidelný. Je pravda, že nervozitu uměl skrývat vcelku dobře, když neudělala vyloženě něco provokativního, co by způsobilo to, že by se prozradil více, což by možná i ocenila, protože je to opravdu motivační, no, možná měla v plánu ho rozhodit natolik, aby své emoce nějakým způsobem pustil ven. Teď se nemohla ale odtrhnout od jeho rtů, takže si ještě chvilku užívala jeho přítomnosti a jen mu uštědřila ještě pár polibků, poté se ale trošku neochotně odtáhla a přitom ho lehce zatáhla za spodní ret.*

Jakmile mě zatáhla za ret, naklonil jsem se k ní a ještě jsem protáhl ten polibek, přičemž jsem se poté jen nerad odtahoval. Zadíval jsem se ji neprůhledným pohledem do očí, přičemž jsem zkoumal, na co teď asi myslí. Po chvíli jsem se jenom pousmál a naklonil jsem se k jejímu krku, přes který jsem přejel velice pomalu jazykem. Svou ruku jsem přesunul pomalu přes její břicho až k tříslům, přes která jsem provokativně přejel dlaní a zašklebil jsem se.

*nejspíš z jejího pohledu nic vyzkoumat nemohl už kvůli tomu, že sama nevěděla na co myslí, pokud tedy na něco vůbec myslela. Její myšlenky byly rozházené a nemohly najít cíl, ani jedna z nich. Pocity ale vnímala zřetelněji než kdy jindy a jen si všimla toho jeho provokativního pohledu, když přejel po jejím tříslu, přitom se lehounce zachvěla, ale takhle tedy musela přejít do protiútoku, protože si tentokrát začal on.* Nu dobře, tak si zahrajeme takovou hru... *proběhlo jí hlavou a vlastně se to dalo brát i takhle. Když měla dlaň položenou na jeho stehně, po kterém mu jen tak lehounce přejela, prostě s ní přejela na místo, kde rozepnula ten zip a jen s ní tak lehce, provokativně pohnula, přitom se mu ale dívala do očí a snažila se vypozorovat jakoukoli reakci*

Jakmile vykonala ten pohyb ruky, v očích mi zvláštně zajiskřilo, přičemž jsem ale ve tvářích pocítil horko. Snažil jsem se to nějak potlačit, ale bohužel se tomu jakkoliv vyhnout nedalo. No dobrá. Proběhlo mi hlavou a ruka, která doteď spočívala na jejích tříslech, si jednoduše poradila jak s knoflíkem, tak se zipem jejích kalhot. Dobrá, snažila se mě přinutit nějak projevit nervozitu, takže jsem se ochotně pokusil o to samé.

*jakmile si všimla jeho zčervenání, přes tvář jí přelétl úsměv, který jí sice vydržel, i když byl čím dál tím rozpačitější, což nejspíš bylo dost znát, takže tak na sebeobranu své nervozity malinko uhnula pohledem, aby se mu nemusela zpříma koukat do očí. Tohle jí ale nezabránilo pokračovat, takže svou rukou mu ještě rozepnula knoflík a dlaní začala pomalu přejíždět po tentýž místě - tentokrát však v celkem pravidelných intervalech, už se nechtěla zastavovat*

Zavřel jsem oči a zakroutil jsem hlavou, přičemž jsem se pousmál. Chtě nechtě jsem úplně uvolnil svou ruku, jelikož jsem byl úplně mimo. Snažil jsem se udržet myšlenky pohromadě - Proto jsem vlastně zavřel oči. Bohužel se mi to nedařilo, takže jsem to po několika vteřinách vzdal. Dlaní jsem ji začal jen nepřítomně přejíždět po břiše a nervozita se začala projevovat již na můj vkus trochu moc. Horko z tváří nebylo možné dostat a můj dech si měnil frekvence jak uznal za vhodné - Což bylo změna frekvence o několik desítek nádechů za minutu každých pět vteřin.

*její úsměv se jen rozšířil, přeci jen ty jeho reakce byly opravdu povzbuzující a motivační, takže o to víc bylo důvodů nepřestávat. Ještě jednou po tom místě přejela rukou, a pak jeho kalhoty trošku sundala, ale ne tak moc, protože to úplně nešlo, když takhle ležel. Následně se naklonila nad jeho hruď, přes kterou se pár polibky dostala až k jeho krku, na který ho jednou políbila a následně ho jemně kousla do ucha* Ale ale... Nějak jsi nám zčervenal, nemáš teplotu? *zeptala se pobaveně, když si všimla toho jeho výrazu a zapřela své čelo o jeho, jako by zkoumala tělní teplotu*

Trochu jsem se zachechtal a otevřel jsem oči, přičemž jsem se malinko zachvěl. Cítil jsem se takový... Jak to říct... Bezbranný. Využíváš všechny mé slabiny, o kterých víš. To je nefér. Řekl jsem pobaveně, i když to byla tak trochu pravda. Při své snaze mě přinutit ukázat mou nervozitu použila úplně všechno co mohla, ale nedalo se říct, že by mi to vadilo - Právě přesně naopak. Když jsem se já zachoval takto vypadalo to, že se ona trochu uvolnila, což bylo jen dobře.

-------

https://just-play.slovakforum.net/viewtopic.forum?t=163