Raiuv Byt

*Wow ona usnula ? Pomyslím si, opatrně vstanu, abych ji nevznudil, pomalu ji vezmu do náruče a opatrně odnesu do ložnice, tam ji položím na postel vedle Yuki, krikryji a odejdu do obýváku, kde si lehnu a pomalu usnu.

*Po několika hodinách se probudím, protáhnu se.*Oha...*Zaseknu se, podívám se na Yuki, a začnu do ní šťourat prsty.* Yuki-chan vstávej...*Řeknu potichu.*

*Probudím se, podívám se na Kitanu.* Ohayo...copak je ?*Zeptám se mile. A snažím se protáhnout.*

Pořád klidně spím a přemýšlím o tom co mezi sebou Megami a Kitana mají po delší době se probudím a jen si sednu na gauč a klidně se dívám ba televizi.

*Pousměji se.* Půjč mi tvůj mobil, chci někomu něco napsat...*Řeknu a zamrkám.* Bude to jenom na chvilku, ještě si půjdu něco zařídit, no možná ona dojde sama až sem, lepší to bude někde jinde, kde to neuvidí Rai...*Zamumlám a začnu se oblékat do svých věcí, co jsem tu měla položené.*

*Zašklebím se.* No dobře..*Vytáhnu z kapse mobil, sednu si, začnu si poupravovat vlasy.*Tipuji, podle tvého mumlání, že za chíli vyrazíme..*Řeknu mile a pousměji se.*

*Opatrně vstanu aby se mi nezamotala hlava a pak jdu klidně k záchodu, který je vedle ložnice, vykonám potřebu, umyji si ruce a jdu do ložnice, kde si všimnu, že se oblékají a zeptám se.*"kam se chystáte dámy?"

*Jakmile se obleču, katanu si připevním na bok, vezmu mobil a pošlu Megami zprávu, že se setkáme v opuštěné budově, že si jenom popovídáme.* Můžeme vyrazit...*Řeknu vrátím ji mobil, všimnu si Raie.* Ále nikam, jenom něco vyřídit, běžná záležitost.....*Odpovím a pousměji se .*

Ano jdeme si jenom něco zařídit...*Řeknu a potichu se zasměji, stoupnu si vedle Kitany.* Můžeme už jít....*Řeknu potichu a neustále se usmívám.*

"No já bych řekl že nikam nejdete."*řeknu klidně a roztáhnu ruce tak, aby nemohly projít dveřmi. Potom se jen klidně usměji a dál pevně stojím.*

Nic se nám nestanu, můžeš jít klidně s námi jestli budeš chtít...*Plácnu jen tak a s rucemi překříženými si sednu na postel.*

*Povzdechnu si.* No tak Raii pusť nás...přijdeme pozdě a při nejhorším ona přijde sem.*Tu poslední větu zamumlám a dělám, že nic.*

*Klidně uvolním dveře a řeknu.*"Ale může jít jen jedna."*Dopovím vážně.*"Nechci, aby se něco stalo a když tady jedna zůstane budu mít situaci alespoň částečně pod kontrolou."

Yuki jdu já....nazapomeň slibuji, že se vrátím...*Řeknu s úsměvem a pomalým krokem se vydám k Raiovi.* Uděláš jí něco a zaplatíš za to...*Jakmile to dořeknu vydám sepryč do opuštěné budovy.*

Sayonara Kitana-senpai...*Řeknu sklesle a podívám se na Raie, sednu si na postel a začnu přemýšlet, jestli se vůbec vrátí Kitana.*

*Přijdu až sem, opřu se o dveře a zaklepu, stoupnu si rovně, ruku mám pořád na svém levém, "oku". Po celém obličeji mi teče krev, na to, ale vůbec nemyslím, soustředím se jenom na Yuki.*

*Usměji se na Yuki a takovým divným tonem řeknu.*"Omlouvám se, ale nechci, aby se ti něco stalo doufám, že to pochopíš."*Poté uslyším klepání vytáhnu si kunai a jdu ke dveřím, když je otevřu všimnu si zakrvácené Megami a podrážděným tonem řeknu.*"Co tady chceš?"

Potřebuji mluvit s Yuki....ohledně Kitany...Řeknu a přestanu si držet "oko".

" "To máš blbé"* řeknu a rychle zabouchnu dveře, odejdu od nich a jdu zpátky do ložnice zš Yuki. Přijdu k ní a klidně jí řeknu.*" myslím, že by jsi se měla schovat."* dořeknu a odvedu Yuki k mučírně a řeknu* " Schovej se prosím."* potom, co se schová zamknu ty dveře a zaklapnu pojistku.*

*Začnu vidět rozmazaně a začne se mi motat hlava, podlomí se mi nohy a já spadnu na kolena.* Nemá to cenu, stejně už dlouho nebudu žít..*Začnou mi téct malé potůčky slz z mého pravého oka, z druhého mi z jistého důvodu už nemůže.*Omlouvám se, omlouvám se Yuki..cha..n.., o..mlo..uvám se..*Uškubnu si kousek látky z mojí košile a zavůžu si tím kouskem kolem hlavy a levého oka.Beznadějně se zasměji potichu.* Yuki-chan..*Řeknu a usměji se, opatrně si stoupnu, s rukami moc už hýbat nemůžu, z kapse vytáhnu mobil a zavolám někomu.*

*Vejdu dovnitř, sednu si na zem, je tam celkem tma a moc toho nevidím.* Zajímalo by mě, kdo to asi byl, že se mám jít skovat a kde je Kitana-senpai nebo aspoň Meggy ? Měla tu jedna už být...Co vlastně tohle za místnost...*Přemýšlím neustále, vytáhnu si z kapse mobil, který jsem si skovala, když odešla Kitana, stoupnu si a posvítím si abych viděla co je v místnosti, když spatřím co tu všechno je, zděsím se.* Rai-sama...*Pípnu, zůstanu stát jak solnej sloup a zírat na to všechno.*

*Přijedu sem i s Kurokem, jak nařídila Megami-chan, vystoupím a jdu pomalým krokem za Megami-chan.* Tak co dostala jsi pořádně za vyučenou nebo jsi mě zavolala abych tě dorazil ?* Řeknu a zasměji se, samozřejmě to beru jako humor. Pár kroků od ní zastavím a pousměji se.*

*Jsem klidný, protože Yuki je schovaná a proto si teď jen oddechnu a pomalým krokem jdu ke dveřím, s klidem v duši a kunaiem v ruce je otevřu. Když si všimnu kdo všechno tady jen se pousměji a řeknu.*"Copak bojíš se a proto si sebou vedeš společnost?"*S pohrdáním se podívám na ty dva.*"Tak co chcete?"*zeptám se s naštvaným tonem v hlase a stoupnu si do dveří.*

Jenom jsem o něco důležitého přišla Yuuta-senpai..*Odpovím Yuutovi.*Potřebuji od Yuki jednu věc, oko od panenky.....A tihle ti mě jenom odvezou do nemocnice, jestli to oko dostanu...*Odpovím a ušklebím se, jelikož někomu tahle odpověď mohla připadat hloupá.*

*Jen se škodolibě usměji a řeknu.*"No nevím jak ti to říct, ale mě to nezajímá."*S klidem vejdu zpět do bytu a zabouchnu za sebou dveře. Poté jdu klidně za Yuki do "mučírny" a klidně řeknu.* "promiň, že jsem tě zavřel zrovna sem, ale je to jediné bezpečné místo."