Bar

*Stále byl celkem naštvaný, jakmile ho chytila za ruku zčervenal* "To je dobrý, bylo to celkem příjemné" *Usměje se na ni. Tohle ho uklidnilo a už tak nevyváděl, jen se napil znovu džusu* "Docela mě zajímáš.. Nechceš mi o sobě něco říct?" *Zeptá se a znovu se napije. Zeptal se spíše jen aby se ho nevyptávala na to co se stalo, taky myšlenkami byl jinde než právě v tom baru*

*Jeho otázka mě zarazila, ale doufala jsem, že ho přivedu na jiné myšlenky, tak jsem se pustila do vyprávění:* "No... Přistěhovala jsem se sem v podstatě nedávno. Jsem vyučená kuchařka a ráda vařím, ale taky umím trochu hrát na klavír a housle... *Bylo mi jasné, že moje slova jdou jedním uchem dovnitř a druhým ven. Tak jsem radši řekla.* "Dost o mě, pověz mi něco o sobě Shine." *Doufala jsem, že ho tato věta přinutí přemýšlet nad něčím jiným.

*Pravdou bylo že ji moc neposlouchal takže z toho co říkala moc nepobral až na poslední otázku* "Tak o mě?... No..." *Trochu zapřemýšlí, proč by jsem ji o sobě říct nemohl* "Já jsem ještě student.. Matka bydlí v Americe teď jsou s ní ale trochu problémy, ale to se vyřeší. Otec mi zemřel a teď bydlím více méně z jeho peněz.. Mám příte-" *Potom se zarazí, neví co říct. Možná ani nemá. Prostě jenom zmlkne* "A to je o mě asi vše moc zajímavých věcí se o mě nedozvíš protože můj život moc zajímavý není" *Zasměje se a zase se napije. Je ji vděčný že ho tak zaměstnává*

*Pozastavila jsem se nad tím, jak nedokončil jednu z vět. Domyslela jsem si, že asi měl v plánu říct přítelkyni. Že by to byla ta dívka u jezera? Všechno by se tím vysvětlilo. Chtěla jsem se ho zeptat, ale nakonec jsem se zastavila. Rozhodně bych mu nepomohla, kdybych ještě bodla do otevřené rány.* "A kde jsi se narodil?" *Nechtěla jsem být vlezlá, jen jsem chtěla jeho myšlenky držet co nejdál od jezera.*

*Povzdechne si* "Narodil jsem se tady.. Samozřejmě ne tady v baru" *Zasměje se* "Ale v R2 každopádně v nemocnici" *Pousměje se a znovu se napije, ale to už mu džus dojde a tak si u barmana objedná další* "Ty si nic nedáš?" *Zeptá se ji*

"Ne, díky." *Uvědomila jsem si, že jsem na Shina celou tu dobu civěla jako blázen, tak jsem se radši podívala jinam.* "Opravdu mi nechceš říct, co se stalo? Možná by se ti ulevilo..." *Prohodila jsem. Nevěděla jsem si už rady. Chtěla jsem Shinovi pomoci, ale nenapadal mě jediný způsob, jak to dokázat.*

*Tak jestli ji to nechci říct? Teď jsem ji poznal, ale proč ne třeba mi poradí* "Ty lidi u jezera jsem znal byla to moje přítelkyně tedy... nevím jestli je to ještě má přítelkyně a ten druhý byl její kamarád a zase... nevím jestli to byl jen kamarád" *Smutně se tomu zasměje* "Zní to divně... každopádně nevím co mám dělat, ani jestli bych ji chtěl ještě vidět... ale taky to mohl být jen omyl. Vem si že by jsi si na mě lehla a potom by jsi na mě spala.... to by se nedalo brát jen tak jako omyl... Tohle se normálně nemůže stát omyl to být nemohl.."

*Tohle potvrdilo moji teorii. Jenom to zesílilo mé nutkání ho obejmout a utěšit. Nevím, kde se to ve mě bralo, vždyť jsme se právě poznali. možná to bylo tím, že se mi tak líbil, nebo se ve mě probudila empatická část mého já.* "Shine... To je mi líto..." *Řekla jsem potichu a položila jsem mu ruku na rameno.*

*Zní to jako by jí to bylo opravdu líto, což je zvláštní když jsme se teprve poznali* "To je od tebe moc milé" *Usměje se na ni a když mu položí ruku na rameno nějak to s ním cukne a zčervená. Uhne pohledem a raději se znovu napije*

*Stáhla jsem svou ruku z jeho ramene.* "Promiň" *Řekla jsem a trochu jsem zrůžověla.* "Kdyby jsi něco potřeboval, nebo by jsi prostě chtěl společnost, stačí říct..." *Tohle muselo vyznít divně. I mě samotné to v hlavě moc dobře neznělo. Vždyť o něm v podstatě nic nevím, stejně jako on o mě.*

*vejdu do baru kde uvidím Shina s nějakou holkou takže se rozhodnu ho nerušit a jdu si sednout k baru a tam si objednám nějaké pití*

"V pořádku..." *Řekne jakmile mu stáhne ruku z ramena* To je od tebe moc pěkné.." *Potom se ale zarazí protože si všimne Shira vejít dovnitř. Sedl si někam stranou* "Omluvíš mě na chvíli?.." *Zeptá se Aki*

*Podívala jsem se směrem, kam se podíval Shin.* "Jo, jistě." *Řekla jsem. Pak jsem se otočila k baru.*

"Díky.." *Řekne s úsměvem. Vstane od baru džus nechá tam a odejde k Shirovi, k němu si přisedne* "Dlouho jsme se neviděli.." *Řekne mu, ale vypadá celkem zaraženě*

*když ke mě Shin příjde tak se na něj podívám* chm.. to máš pravdu... jak si se měl Shine? *zeptám se ho* a.. tam to je tvá nová přítelkyně? *zeptám se se smíchem*

"Jak jsem se měl?.. tak ušlo to celkem.." *Jakmile se zmíní o Aki tak se na něj zamračí* "Ne-e není.. Teprve dnes jsem se s ní seznámil" *Řekne celkem dotčeně*

*dívám se na něj pobaveně* a to je nějaký problém? *zasměju se* a co Eli ta ti dovoluje se takhle volně pohybovat po barech s holkama? *zeptám se celkem vážným hlasem který nemyslím zrovna nějak vážně*

"No... myslím že problém to není" *Zasměje se a podívá se na Aki, potom se podívá zpátky na Shira po jeho dalších slovech* "Myslím že ta má teď na práci něco důležitějšího takže se o mě nějak nestará" *Zase se trochu naštve, ale snaží se uklidnit*

huh? *zarazím se při jeho poslední větě* tím zase myslíš co Shine? *vstanu od stolu a jdu blíže k němu*

*Usměje se, ale spíše chladně než obvyklým úsměvem* "Byl jsem u jezera a tam jsem jí viděl jak jí bylo s Takahirem dobře.. *Povzdechne si* "Nevím jestli to mám mít Takahirovi za zlé... přece jenom to že ji má rád vím.. takže prostě využil šance, ale i tak mě pěkně naštval, každopádně to se o Elerí říct nedá... pokud chtěla být s Takahirem tak mi to alespoň mohla říct.. Víš.." *Usměje se na něj* "Opravdu mě ranila a teď.. nevím co bych měl udělat"

chm.. máš pár možností.. být svi*ě a oplatit ji to tím že využiješ tady tvé nové kamarádky a nebo teď Eli zavoláš a jednoduše si to vyříkáte *pak si vzpomenu že mu mám předat dopis* jinak.. strýc ti posílá dopis máš si ho otevřít až budeš sám a pak mi poslat odpověď *předám mu dopis*

"Takže využít Aki?.." *Začne o tom přemýšlet. To samo o sobě ho vyděsí.. Co jsem abych využil dívku z vlastních potřeb? I když by to byla pěkná pomsta tak tohle bych nebyl já. Ta druhá možnost už se mu líbila celkem více. Ale pořád by si to vyříkal raději osobně* "Myslím že se tady budu utápět v bezmoci a potom si to spolu vyříkáme osobně" *Řekne Shirovi a zasměje se, potom si od Shira vezme dopis a schová si ho do mikiny* "To mi připomíná... Když jsem byl s matkou říkala něco o tom že můj strýc není jen tak někdo.. I když nevím jak to myslela.." *Řekne popravdě*

chm.. jak myslíš *zasměju se* tvoje matka měla pravdu a všechno máš vysvětleno v dopise *usměju se a pak řeknu* jinak to tam necháš tu slečnu takhle na tebe čekat? *zasměju se*

"Už jsem myslel že to nezmíníš je mi jasné že to co jsem udělal je neslušné, ale potřeboval jsem si s tebou promluvit.." *Postaví se* "Tak zase někdy Shiro" *Řekne a jde zpátky za Aki. Sedne si na židli a napije se džusu co tam nechal* "Promiň že jsem tě tu jen tak nechal Aki.." *Usměje se na ni*

"To je v pohodě." *Řekla jsem a opětovala jsem Shinovi úsměv. Opět se k mým čichovým buňkám vkradla jeho vůně.* "Už jsi vymyslel, co uděláš?" *Zeptala jsem se trochu nesměle.*