Chata na okraji okresu (Majitel: Eleria de Shi'-Tsuki)

Zeširoka jsem se usmál a přejel jsem dlaní přes její vlasy, to je to jediné, co jsem mohl udělat, každopádně jakmile přejela přes můj rozkrok, mé tělo automaticky odpovědělo přesměrováním krve z těla do nižších partií, což musela dotekem poznat. Jak jinak mělo mé tělo reagovat? Mohla za to ona, takže... Proč to můj mozek vůbec řešil, prostě tohle byla přirozená reakce na něco takového.

*trošku se zakřenilo, vše jí to až podezřele dobře vycházelo, tahle jeho spontánní reakce ji ale svým způsobem potěšila a dávala jí takový ten impuls, aby mohla pokračovat. Svou rukou vklouzla pod jeho trenky a vzala jeho chloubu do své ruky - jak dlouho ji nechá tentokrát, minule tuhle situaci celkem rychle převzal do svých rukou. Každopádně, svou rukou začala pomalinku pohybovat, takovým svým tempem, které ale měnila v každém intervalu - hodlala ho tímhle stylem dostat k takovému tomu stavu extáze*

Zeširoka jsem se usmál a zaklonil jsem hlavu, přičemž jsem přivřel oči. To, jakým způsobem pořád měnila tempo bylo velice příjemné, navíc to ale vypadalo, jako kdyby s tímto měla více zkušeností než ve skutečnosti má. Můj úsměv se nakonec jen rozšiřoval, přičemž jsem se ale rozhodl teď nic nedělat, i když bych obvykle nechtěl zůstávat takto pozadu.

*musela uznat, že tohle je opravdu zajímavé, to, jakým způsobem ji vyprovokoval a to, jakou roli si teď takhle převzala. Sama by do sebe tohle nikdy neřekla, ale to, jak nechala instinkt ovládnout své tělo, neslo své ovoce. Kdyby ji ale takhle nevyprovokoval, její nervozita by dostatečně neopadla na to, aby se mohla takhle nechat ovládnout. Musela uznat, že tohle ji jistým způsobem začínalo bavit, už jen kvůli téhle Saiichiho reakci, kdy vypadal podle jeho výrazu v obličeji opravdu spokojeně. Své pohyby ruky najednou nárazově zrychlila, na delší chvilku, ale pak se ho rozhodla trošku potrápit opět nárazovým zpomalením - přitom ho tak trošku nesměle políbila na jeho odhalenou hruď*

Stále jsem se blaženě usmíval a držel jsem své oči zavřené, přičemž jsem měl hlavu zakloněnou, také jsem ale jako nepodmíněný reflex zaťal ruku v pěst, když takto razantně změnila tempo. Tohle bylo zatím skvělé, zřejmě to stálo za to, abych se tolik hodin nudil ve škole. Každopádně, byl tohle jen začátek, nebo u tohoto chtěla zůstat? Nedokáza jsem si vzpomenout, kdy jsem si naposledy takto užíval. Upřímně asi nikdy, jelikož jsem nikdy nenechal dívku ať mě takto "obsluhuje", vždy jsem převzal iniciativu já, což nebyl dobrý plán, jak jsem teď zjišťoval.

*když si všimla, že svou ruku zaťal v pěst, pobaveně si ho prohlédla a volnou rukou přejela po té jeho sevřené. Pohyby zpomalila snad na minimum, než přestala úplně a své rty mezi tím přesunula k jeho krku, přes který si probrázdila cestičku přes jeho hruď až více a více dolů. Nakonec jen olízla trošku váhavě jeho špičku, než ho vzala do pusy, každopádně, vzhledem k tomu, že tohle dělala prvně a byla prakticky nezkušená, měla tendence se zakuckat, když se snažila "pojmout trošku víc než mohla", ale nestalo se. Musela však svou rukou pustit tu jeho a zapřít se o sedačku*

Jakmile začala s tímto, spokojeně jsem zamručel a má ruka se automaticky zamotala do jejích vlasů, přičemž jsem instinktivně chvilku zatlačil na její hlavu, poté jsem ji ale zase pustil. T-Tys to opravdu myslela vážně. Dostal jsem ze sebe potichu a zasmál jsem se, přičemž jsem svou hlavu zaklonil co to šlo a přivřel jsem oči. Nevypadalo to, že by byla až tak nezkušená, což mě mátlo, i když se zase i při tomto držela celkem zpátky, pokud se to tak dalo nazvat.

*jakmile na ni trošku zatlačil, musela se rychle odtáhnout, protože tímhle stylem by se nejspíš udusila - zas tak si rady nevěděla a prostě jen dělala to, co si myslela, že bude správně - což ještě násobilo její nervozitu. Každopádně, když viděla, jak moc si tohle užívá, vážně jí to dodalo sebejistotu a také sebevědomí, protože něco takového člověka prostě potěší. Jen nevěřícně zavrtěla hlavou a také se musela zasmát.* Ale ale... *špitla* Nějak jsi nám zrozpačitěl. *zamumlala pobaveně, protože takhle ho ještě neviděla a jen ho lehce políbila na krk, který se jí tak nabízel, pak se ale opět pustila do toho, s čím začala*

Trochu jsem se zachechtal a povzdechl jsem si, když už skončila - Bylo to až moc brzo, ale nemohl jsem si přeci stěžovat. Zrozpačitěl? Nu, tak jak myslíš. Odpověděl jsem ji a chytil jsem ji za stehna, přičemž jsem ji položil na záda a lehl jsem si nad ní, poté už jsem se věnoval sundávání jejích kalhot. Chtěla si ze mě dělat srandu, tak prosím, ale nebude to bez následků, pěkně zase naženu tu rudou barvičku do jejích tváří. Hned, jakmile jsem ji sundal kalhoty co nejníže, sundal jsem ji spodní prádlo, ale zatím jsem nic nedělal, kromě toho, že jsem se nad její "Citlivé místečko" naklonil a špičkou jazyka jsem ji podráždil.

*ne, nechtěla ještě skončit, ještě ne - to on ji zarazil, a takovým způsobem, který ji ze začátku dost vyděsit, přeci jen něco takového nemohla čekat, když se předtím tvářil jako svatoušek, který není schopný vůbec ničeho...Zdání klame - stále je to přeci jen Saiichi. Když tohle všechno udělal, jen stydlivě uhnula pohledem a její tváře zčervenaly - za 1. to byl šok, i tak se to dá říct, navíc za 2. tohle prostě byla taková...zvláštní situace, ve které se právě ocitla, navíc se opět cítila bezbranně, ne jako před chvílí.* J-já jsem ale ještě neskončila! *zaprotestovala trošku rozpačitým tónem, ale když ji pak podráždil, trošku vyjekla a skousla si svůj ret, aby utlumila zasténání*

Tyhle její reakce se mi opravdu zamlouvaly, navíc jsem to ale čekal, jelikož jsem to udělal opravdu nečekaně a všechno najednou, v podstatě stejně jako ona.Možná ne, ale já jsem měl v plánu už začít. Odpověděl jsem ji šeptem a svou hlavu sem sklonil až úplně k dolů, přičemž jsem opět začal dělat to, co už předtím fungovalo. Jazykem jsem přejížděl nahoru a dolů. Rukama jsem se přitom zapřel o pohovku, abych udržel stabilitu. Nu, bylo pěkné se nechat chvíli obsluhovat, ale mé ego zavelelo, že je třeba snížit ten náskok, který nade mnou získala.

*zavrtěla hlavou a zadívala se hluboko do jeho očí* T-To ale není fér...*špitla tak, jako by vyloženě protestovala - aby tomu nasadila korunu, zapřela se o dlaň jedné ruky a pokusila se tak dostat na své původní místo, aby dokončila to, co začala, každopádně takovéhle pokusy byly obvykle marné a ani tenhle nebyl žádnou výjimkou. Pak, když jí začal dávat tuhle jeho péči, svou hlavu zabořila do pohovky a své oči úplně zavřela - tímhle ztratila jakoukoli vůli se vrátit k tomu, co dělala předtím*

Zeširoka jsem se usmál a pozvolna jsem začínal zpomalovat pohyby mého jazyka, až jsem ji nakonec jen dráždil špičkou jazyka. Copak ti na tomto připadá nefér? Dle mého názoru si nemáš na co stěžovat. - Zašeptal jsem a pokračoval jsem stejným způsobem. Pobavilo mě, jak křečovitě se snažila mě opět dostat do té původní polohy, třeba si užívala toho, jak jsem ji připadal bezbranný a nevinný, jako kdyby byla ona ta zvrhlá co se mě pokouší znásilnit, přitom to ale bylo v podstatě naopak.

*když takhle zpomalil, trošku se zavrtěla a vzdychla - neměla jedinou šanci se z tohohle dostat, protože byla v podstatě obklíčena jeho rukama, ale proč by něco takového chtěla, že? I když její hrdost na tohle reagovala poněkud jinak* N-ne, to nemám... *špitla souhlasně, jakoby takovým tónem toho poraženého a tiše si povzdychla. Své oči, ale potom opět zavřela a nechávala se unášet touhle jeho šikovností, přičemž se celkem pravidelně kousala do rtu. Jednou rukou zajela do jeho vlasů, které mu trošku váhavě stiskla*

Trochu jsem se ušklíbl, když takto odpověděla a zároveň stiskla mé vlasy, ale chvíli jsem ještě pokračoval - Samozřejmě jsem ji mohl dělat dobře co nejdéle, ale... Proč ji trochu neprovokovat? Naposledy jsem špičkou jazyka vykonal ten dráždivý pohyb, než jsem se opřel o své ruce a nadzvedl jsem se, čímž jsem se dostal k její tváři, přičemž jsem se ji zadíval do očí. Já vždy své dluhy splácím rovným dílem... Zašeptal jsem a zachechtal jsem se, přece jenom... Ona to také předtím přerušila v tom nejlepším.

*když se od ní takhle odtáhl, jen tichounce smutně zakňučela a zadívala se do jeho očí, přičemž jen zavrtěla hlavou. Stála si za svým - ona neskončila, prostě mu jen chtěla odpovědět, a proto se na chviličku odtáhla, v podstatě by ale hned nato pokračovala, kdyby ji nechal, ale ne...On místo toho chce, jak říká - oplácet rovným dílem, ale v tomhle případě to vykouzlilo takové to nesouhlasné zamručení. Jen tak vyčítavě těkala mezi jeho očima, ale nakonec jen bez jediného slova uhnula pohledem*

Trochu jsem se usmál a přejel jsem dlaní přes její tvář. No ták, taky jsem se necítil nadšeně, když jsi tak nečekaně a nepříjemně přestala. Řekl jsem šeptem a stále jsem se usmíval. Očividně nechtěla, abych přestával, ale trocha těch provokací neuškodí, navíc by ji to mohlo celkem pěkně nabudit, nebo také urazit, to záleží na typu jejích reakcí, které se celkem často lišily, což mě někdy mátlo.

*opět se zadívala do jeho očí a jen si tiše povzdechla* A-Ale... Já už jsem ti říkala, že jsem ti jen chtěla odpovědět, hned pak...Hned bych pokračovala, kdyby ses mě nerozhodl tímhle způsobem vyprovokovat, to přeci víš. *špitla trošku takovým tónem, jako by chtěla argumentovat a omlouvat nějakým způsobem to, že přestala.* U-uhm...*svou dlaní se dotkla jeho hrudi a trošku přes ní přejela svými nehty, přičemž ho stále trošku vyčítavě pozorovala, což se malinko bilo*

A kdo ti brání v tom pokračovat? Zeptal jsem se s provokativním úsměvem a mrkl jsem na ni. Já jsem ji přece teď nebránil, aby pokračovala, jen jsem ji chtěl právem oplatit to co mi dopřála, samozřejmě se teď mohla uchýlit k tomu co dělala předtím, aniž bych si na to stěžoval nebo ji to odepřel, ale záleželo na tom co ona chce.

*trošku sebou trhla - tohle vyznělo dost provokativně, ale nejspíš mu o to i šlo...Chtěl ji vyprovokovat? Dobrá. Chvilku se mu ještě dívala do očí, než mu rukama podrazila tu jeho podpěru, a pak se opět přetočila tak, aby mohla být nad ním. No, svýma rukama už jen potom stiskla jeho, které byly momentálně podél jeho těla a trošku ďábelsky se pousmála. Polibky se přitom přemístila opět až k místu, kam chtěla a začala jen tak provokativně jazykem kroužit okolo špičky*

Jen jsem se zasmál, když se takto opět dostala nade mě a přitiskla mi ruce na sedačku - Snadno bych se z toho dostal, ale proč? Stejně bych své ruce nijak nevyužil, teď ne. Když si tedy tak stěžovala na to, že jsem ji nenechal skončit, tak ji to teď dopřeji. Jakmile mě takto provokativně podráždila, spokojeně jsem zamručel a přivřel jsem oči - Teď jsem nemusel a ani nechtěl nic dělat.

*když se takhle zasmál tomu, co udělala, zatvářila se jako nějaký dravec, anebo dravá šelma, ale ihned nato jakoby zkrotla a opět si tak trošku "lízla". Tuhle její odvahu, i přesto, že prakticky si nebyla úplně jistá, co má dělat, způsobil ten jeho spokojený pohled, jakmile dělala něco podobného - vlastně to bylo to jediné, co jí dávalo vůli pokračovat a také to jediné, díky čemu si to tak nehorázně užívala. Cítila taky jistou převahu...A nad někým jako Saiichi, což pro ni bylo opravdu něco, co jí zvedalo sebevědomí. Aby ho už takhle nadále neprovokovala, přejela jeho délku a celého ho pohltila, přičemž pokračovala v tom, co dělala, než ji zastavil*

Jakmile opět začala ve stejném rytmu jako předtím, úplně jsem uvolnil ruce, které takto pevně držela - Odporovat by bylo opravdu snadné, ale já nechtěl odporovat. V podstatě by se dalo říct, že mě tímto odzbrojila, ale spíše byla otázka, koho by tímto neodzbrojila. I přesto, že byla nezkušená, dělala to úžasně, říkal jsem si, jestli tohoto někdy budu mít dost, ale to záleželo hlavně na ni, já tohle totiž asi nikdy neodmítnu.

*když si všimla, že své ruce nechal bezvládně ležet, pustila jeho ruce a jen dlaněmi přejela po jeho pažích, pak už své ruce umístila na jeho hruď, přes kterou opět trošku provokativně přejela nehty, přitom ale bez problému zvládala dělat to, co předtím, jen pravděpodobně trošku více navýšila své tempo, vlastně chtěla vědět, jak na něco takového bude reagovat - bude to tak lepší? Uvidí, prostě potřebuje zjistit, co mu sedí. Pravdou také bylo, že to teď už šlo také lépe, a ani ta jeho motivace vůbec nebyla marná*

Jen jsem se pousmál a své oči jsem úplně zavřel, přičemž jsem cítil, že se na tom místě začíná hromadit čím dál tím víc krve, která vyplňovala všechny buňky. Přitom se mi z úst vydral menší povzdech, protože tohle bylo opravdu příjemné, takže jsem se nemohl a ani nechtěl krotit. Přece jenom určitě potřebovala nějaké znamení, že se mi to líbí, když je tak nezkušená, takže tohle bylo to nejlepší co jsem mohl udělat, o slova jsem se raději nepokoušel