Chata na okraji okresu (Majitel: Eleria de Shi'-Tsuki)

Nad jeho slovy jsem jen zlehka zakroutila hlavou - bylo pro mě těžké uznat vlastní vinu, a tak jsem se na něj jen zašklebila. "Nene," zašeptala jsem, "Ten satan je někde tady," šťouchla jsem ho do hrudi, "a od té doby mě stále straší!" dodala jsem a kráčela jsem až k autu. Celou tu dobu jsem přemýšlela, co nás dnes asi tak čeká - na pouti jsem nebyla věčnost, protože většinu mého času jsem trávila se Saiichim, a ani mě nenapadlo jít s ním na takové místo. Kdoví, co by tam byl schopný provést. "Já jsem vždy hodná!" věnovala jsem mu upřený pohled, abych svým slovům dodala na vážnosti, ale stále jsem měla ten psí kukuč, který mi měl zaručit to, že mě opravdu poslechne. Ale byl to přeci jen Saiichi, takže jsem si nemohla být nikdy úplně jistá. Připoutala jsem se. Abych pravdu řekla, trochu mě vyděsila rychlost, kterou Saiichi chvíli po rozjezdu nabral. "Jestli nás chytí policajti s tím, že moc překračuješ povolenou rychlost, odpykáš si to," poznamenala jsem se smíchem, čímž jsem si vlastně protiřečila. Lhala bych, kdybych řekla, že se mi taková zběsilá jízda nelíbí, navíc to vypadalo, že to má Saiichi prozatím pod kontrolou. Otevřela jsem si okýnko a užívala jsem si, jak mi vítr narážel do obličeje a jak mi cuchal vlasy.