Námestie

*Usměje se jakmile uslyší její hlas* "Jsem na náměstí.. Chceš přijít?" *Zeptá se*

A...Můžu, anebo spíš - měla bych? *zeptala se nejistě*

"Spíše musíš." *Zasměje se* (Promiň musím jít někam vrátím se ale bude to nějakou dobu trvat tak buď trpělivá prosím?)

Eh...*zarazí se a po chvilce se zasměje* Fajn, vypadá to, že to nemůžu odmítnout, že? Dobrá, přijdu. *pousmála se a vypnula hovor*

*po chvilce dorazí na náměstí k fontáně, rozhlíží se po Shinovi, ale nevidí ho*

*Konečne nájde potraviny. Vojde do nich a dlho sa rozhoduje, čo si ešte okrem džúsu kúpi. Vyberie si ďalšie lízatká a čokoládové bonbóny. Zaplatí y vyjde von. Oprie sa o stenu a chyt si paličku od lízatka, ktoré si začne točiť v ústach.*

*Elerí zazvoní mobil*

*podívá se na mobil a rozhlédne se, jestli nevidí nějakého člověka s mobilem v ruce, když si ale nevšimla, vzala mobil* Víš...To náměstí je celkem velké. *zasmála se*

"Půjdeme tam kde se mi to líbí jestli si to pamatuješ."

*zamyslí se* Je víc takových míst...Myslíš lavičku u fontány?

"Ano přesně tu myslím. Tak za 4 minuty jsem tam počkej tam na mě." *Zasměje se*

Dobře, čekám. *pousmála se a vypnula hovor, stála u fontány, tak se jen opřela o kamenný okraj a nechávala vítr, aby si pohrával s jejími vlasy, zavřela oči a užívala si ten příjemný vzduch*

*Přiběhne k fontáně* "P-promiň.." *Řekne udýchaně* "Stratil jsem se.." *Těžce dýchá, ale i tak se zmůže na úsměv*

*otevře oči, když uslyší nějaké zvuky, podívá se na něj a nezadrží smích* Ztratil? Byla to nekonečná doba...*zamumlá a podívá se mu do očí* To ti neodpustím...*pokusí se říct vážně*

"Ehm.. Promiň.." *Smutně se na ni podívá*

*povzdechne si a usměje se* Nemusíš mě brát tak vážně, to byl jen vtip...*obejme ho* Jsem ráda, že tě vidím. *špitne*

"Taky tě rád vidím.." *Ještě pořad ztěžka dýchá*

*starostlivě se na něj podívala, položila si dlaně na jeho hruď a lehoučce ho popostrčila na lavičku, aby se posadil, potom se mu posadila na klín a zasmála se* Nemusíš příště tak hnát...

"Musím... Protože jsi to ty.." *Usměje se*

Prosím tě, ještě ti kvůli mě vypadnou plíce. *ušklíbla se a položila si hlavu na jeho rameno, teď zřetelně slyšela jeho dech, ještě, když byl tak moc udýchaný*

"Myslím že budu v pohodě." *Obejme ji* "Měla jsi dnes nějaký zajímavý den?" *Zeptá se zvědavě*

*pousmála se* Ne, dneska jsem byla celý den dom-...Eh, tedy u tebe doma...*povzdechla si a uhnula pohledem*

"Heh.." *Usměje se* "Co spolu budeme dělat?"

*pokrčí rameny* Copak by jsi chtěl? *pohladila ho po tváři* Ale v našem okresku je zábavný park...pouť. *zamumlala tiše, ale zajiskřily jí oči jako malému dítěti*

"Pouť?.." *Zeptá se nevěřícně* "Tam bude asi hodně lidí že?..."