Kino

*opatrně a tiše si zula boty, přičemž své paty zapřela o sedačku. Poté si objala kolena a hlavu položila mezi ně, i když stále koukala na plátno, bylo i tak dost vidět. Čas od času se zatřásla, anebo svou hlavu sklopila dolů tak, aby nic neviděla. Prostě to tak u hororů měla, že nedokázala koukat na celý, navíc tenhle byl celkem reálný a dost promyšlený, takže to budilo dojem, že se to může stát komukoli*

Periferním viděním jsem si všiml toho, co udělala a přimělo mě to se trochu tlumeně zasmát. Nakonec jsem si jen odkašlal, abych nevyprskl hlasitě smíchy, stále jsem se ale pobaveně usmíval. Očekával jsem, že se bude opravdu bát, ale tohle mě i tak překvapilo - Nedalo se říct, že nepříjemně, spíš jsem se o ni rád zase dozvěděl něco navíc, což bylo to, že opravdu nemá ráda horory. Vlastně s tím asi souhlasila jen proto, aby nevypadala jako strašpytel.

*jakmile horor skončil zhluboka se nadechla a opět vydechla. Bylo to opravdu dobré, protože takhle ji dlouho nic nevyděsilo. Po tomhle opravdu pochybovala, že usne. Také si všimla, že za celý ten film, i když nebyl úplně krátký, ani neochutnala ten popcorn, nad čímž se musela trošku pousmát. Z jedné stránky byla ráda, že film skončil, protože z ní trošku opadl ten strach, i když ne úplně. Z druhé strany by ho ale klidně viděla díky tomu příběhu ještě jednou*

Jakmile film skončil a opět se začaly rozsvěcovat světla, podíval jsem se pobaveně na Eli, přičemž jsem si povšiml jejího těžkého oddechu. Tak... Jakpak se ti líbil film? Zeptal jsem se, přičemž jsem se už ale zvedl ze sedačky a jakmile se zvedla i ona, vyšel jsem z řady sedadel, přičemž jsem si ji pobaveně prohlížel a čekal jsem, co mi na to řekne. Upřímně mi bylo jasné, že zřejmě bude mít problémy s usínáním, ale nevěděl jsem, jestli to přizná.

*zvedla se ze sedačky, přičemž ještě s sebou vzala popcorn a povzdechla si* Ehm... Musím uznat, že byl vážně dobrý. *odpověděla s úsměvem, i když to nejspíš byla tak trošku provokace. Dost jí to rozhodilo, takže se trošku zakymácela, ale nedala to znát. Šla za ním od sedaček a otevřela dveře, které vedly ven ze sálu, pak vyšla a trošku se protáhla* Mmm, teď by se mi hodila ta masáž. *dodala pobaveně*

Když jsem vyšel za ní ven, zastínil jsem si dlaní oči, jelikož mě tak trochu oslepilo světlo. Po chvíli, až si mé oči přivykly světlu, jsem jí ukradl trochu popcornu, který jsem okamžitě snědl a vyšel jsem ven z kina. Není problém, stačí říct a masáž bude dodána. Odpověděl jsem ji s úsměvem, přičemž jsem se rozhlédl kolem a poté jsem se podíval na hodinky. Je ještě celkem brzo. Chceš už odvést domů, nebo se můžeme ještě někam stavit? Zeptal jsem se a úsměv na mé tváři se jen rozšířil. Nevěděl jsem, jak ráda se mnou tráví čas, ale mé ego mi našeptávalo tu co možná nejkladnější odpověď na takovou myšlenku.

*všimla si, jak chňapl po popcornu a musela se trošku zasmát. Ale byla ráda, že si vzal - bylo prostě nemožné to sníst* Mmm... Já bych chtěla tu masáž. *odpověděla na jeho otázku s úsměvem a takovým bezelstným pohledem. Navíc ten film a to věčné kroucení se v sedačce a ohnutá záda tak, aby neviděla, co se tam vlastně děje, to jí moc nepomohlo, navíc jak mluvil o jeho schopnostech masírování, pokud se jen nevytahoval, tak by jí to mohlo opravdu dost vyhovovat* Uplatím tě popcornem! *navrhla se smíchem*

Trochu jsem nazdvihl jedno obočí a malinko jsem se zasmál. Pokud mi nabízíš tak štědrý plat, tak samozřejmě nemůžu odmítnout. Jen mi řekni, kde ti mám tu masáž poskytnout, přece jenom tady na ulici asi ne. Odpověděl jsem ji pobaveně a rozhlédl jsem se. Samozřejmě jsem spatřil své auto, i když jsem si nepamatoval, kde přesně jsem parkoval - Přece jenom takové auto se opravdu přehlédnout nedá.

Výborně, takže dohodnuto. *oznámila s úsměvem a jen se rozhlédla okolo, jako by přemýšlela o místě, ale prostě jí napadlo jen jedno, i když uvažovala i nad dalšími* Tak samozřejmě můžeme jet ke mně domů, pokud tě nenapadne ještě jiné místo. *pokrčila rameny a stále se usmívala, jako by se v ní ten film trošku rozležel, teď přicházely na řadu trošku méně děsivé věci, takhle se už nemusela tvářit tak zděšeně, což bylo daleko lepší*

Jen jsem se pousmál, načež jsem přikývl a stále jsem si ji s úsměvem prohlížel. Myslím, že to by byl nejlepší nápad. Řekl jsem s úsměvem, přičemž jsem ani nečekal na její odpověď a otočil jsem se, přičemž jsem vyšel ke svému autu, které jsem odemkl a opět jsem ji podržel otevřené dveře spolujezdce, jak už bylo obvyklé. Zajímalo mě, co si obecně tak o mě myslí po tom incidentu, který se dnes ve škole odehrál, ale vypadalo to, že na to buďto zapomněla nebo ji to bylo jedno.

Jsem ráda, že souhlasíš - ostatně to bylo jediné místo, které mě v tuto chvíli napadlo. *přiznala s úsměvem a společně s ním došla k autu. Vzhledem k tomu, že už měla otevřené dveře, jen do auta nasedla. Vážně se takhle choval dost gentlemansky, i když to se nedalo říct o tom, jak se choval k té dívce ve škole. Ne, že by na to úplně zapomněla, ale spíš to brala tak, že ho třeba otravovala častěji, a tak on si usmyslel, že tohle je jediný způsob, jak se jí nadobro zbavit*

Zabouchl jsem dveře spolujezdce a sám jsem nastoupil do auta na místo řidiče, přičemž jsem nastartoval motor, ale ještě chvíli jsem zůstal jen tak sedět s hlavou opřenou o sedadlo, v podstatě poslepu jsem zapnul rádio, jelikož jsem se na něj ani nepodíval. Nakonec jsem se podíval na cestu a pousmál jsem se, přičemž jsem vyrazil trochu vyšší než povolenou rychlostí pryč od kina - Konkrétně k chatě Eli, jelikož cestu tam jsem si už pamatoval.