Chata na okraji okresu (Majitel: Eleria de Shi'-Tsuki)

Jen jsem se usmál a podíval jsem se na hodinky. Gomen, ale už budu muset jít. Řekl jsem s úsměvem a zvedl jsem se z pohovky, přičemž jsem se ještě podíval Eli do očí. Dobrá, hurá do Irska tedy. Zamumlal jsem se smíchem a poté jsem odešel do chodby, kde jsem se opět obul. Poté jsem se otočil na Elerí a popošel jsem o krok blíže k ní. Děkuji za příjemný večer. Zašeptal jsem, přičemž jsem otevřel dveře a vyšel jsem ven, ale ještě chvíli jsem šel pozpátku. Tak se tedy uvidíme zítra ve škole. Křikl jsem ještě a poté jsem se otočil a nastoupil jsem do auta. Nastartoval jsem motor, ale auto jsem otočil zprudka na místě, což způsobilo trochu více kouře a stop po pneumatikách, než bylo nutné, přičemž jsem za hlasitého burácení motoru vyrazil do města a směrem k vile mé rodiny.

*přikývla, když se takhle rozloučil, i když její oči v tu chvilku mohly vypadat trošku smutně.* Tobě také... *zamumlala, když jí popřál hezký večer a přikývla mu na to setkání. Byla si jistá, že se prostě najdou, když budou chtít. Když si šel obout boty, ještě přišla za ním, aby mu zamávala, když nastoupil do auta, což také udělala. Trošku zaraženě ještě pozorovala, jakým stylem otočil to auto, ale nakonec se jen tak smutně pousmála a vešla domů, kde nakonec po nějakém přemýšlení otevřela po tak dlouhé době učení*

*nakonec se jen zvedne, zabalí tašku, hodí na sebe nějaké slušnější oblečení a vyrazí do školy, i když trošku rychlejším krokem, protože čas je tak nějak na hraně*

Nakonec jsem po několika minutách jízdy dorazil opět k této chatě, před kterou jsem zastavil a s úsměvem jsem se podíval na Eli. Tak jsme opět tady. Řekl jsem pobaveně, přičemž jsem ale ještě zůstal sedět. Moje typické myšlení se opět dávalo do pohybu, spíše se spustilo už v tu chvíli, co jsem přemýšlel nad tím, jestli po tom filmu dnes vůbec usne. Můj mozek mi v tu chvíli řekl Jo, s tím by jsi ji mohl pomoct. To mě donutilo se pousmát, ale předpokládal jsem, že to byla jen myšlenka, jelikož jsem si před ní pořád tak nevěřil, i když se to tak ve škole mohlo zdát.

*s úsměvem přikývla a pohledem přelétla svou chatu, potom otevřela dveře a vyšla z auta ven, i když si všimla, že on sedí, ale tak zatím mohla alespoň odemknout dveře, což také udělala, potom se ale hned otočila opět směrem k němu, když si sundala své boty, protože před ním zas tak nemohla zabouchnout dveře. Zajímalo by jí, proč také nevystoupil o něco dřív, ale nemuselo to mít určitý důvod*

Jakmile ona vystoupila, udělal jsem to samé a šel jsem za ní, přičemž jsem také vstoupil dovnitř a vyzul jsem si boty, když jsem se vzpřímil, pobaveně jsem si ji prohlédl. Dobrá, řekni mi své přání a já ho splním. Řekl jsem s úsměvem a malinko jsem se zasmál, přičemž jsem zůstal stát v chodbě jen pár centimetrů od ní, takže jsem se musel dívat dolů, abych ji viděl do očí.

*trošku se zasmála tomu, co řekl, protože to mohlo vyznít trošku zvláštně, ale pak jen přešla do ložnice a položila se na postel na břicho, přičemž své ruce položila podél těla. Nebyla si jistá, jak přesně probíhá masáž, a tak se na něj jen trošku vyzývavě podívala* Já jsem ti řekla své přání ještě než jsme sem přijeli. *odpověděla pobaveným tónem*

Jen jsem se opřel ve dveřích ložnice a chvíli jsem ji sledoval s pozvednutým jedním obočím. Po chvíli jsem se ale zasmál a posadil jsem se na postel vedle ní. Tvé přání je mi rozkazem. Odpověděl jsem ji pobaveně a naklonil jsem se k ní blíž, přičemž jsem začal rukama pomalu a něžně masírovat nejdříve její krk a ramena, které jak jsem musel uznat, měla opravdu ztuhlé. Víš, že kdybych se neřídil heslem ve vší počestnosti, asi bych teď zneužil situace? Zeptal jsem se potichu takovým žertovným tónem, jelikož to byla opravdu zajímavá situace.

*trošku zatnula zuby, když ji začal masírovat, I přesto, že to dělal tak něžně, jak měla ta ramena ztuhlá, i tak to trošku bolelo, ale musela to prostě vydržet* Uhm?... *trošku se zasmála tomu, co řekl* Vážně - všimla jsem si, že to říkáš poněkud častěji, takže to je tvé heslo, kterým se řídíš? *zeptala se ho se zájmem, protože to bylo něco, nad čímž už včera přemýšlela a nedalo jí to tak úplně klidu*

V téhle situaci mě napadla jedna věc, kterou jsem mohl udělat. Velice pomalu jsem se naklonil obličejem k jejímu krku, přičemž jsem ji na něj zezadu políbil. Poté jsem se trochu zachechtal a opět jsem se zvedl do sedící polohy, přičemž jsem nepřestával s masírováním jejích ramen. Je to něco takového. Řekl jsem, přičemž po tom, co jsem udělal to mohlo vyznít zvláštně nebo spíš nedůvěryhodně. Každopádně mě zajímalo, jestli se mě opět nepokusí zbít, jako předtím ve škole, přece jenom tohle byla podobná provokace, kterou jsem si u dívek prostě nemohl odpustit.

*trošku se zavrtěla, když ji takhle políbil a zabořila hlavu do polštáře, protože se jí na tvářích objevily červené flíčky, a tak se cítila trošku trapně* Mmm... Co to děláš? *zahuhlala spíš do polštáře než směrem k němu, takže těžko říct, jestli to vůbec postřehl. V téhle situaci bylo pro ni těžké uvolnit ty ztuhlé svaly, aby se mu lépe masírovaly, takže tímhle stylem by mu to masírování mohlo trvat o něco déle než mohl předpokládat*

Z toho jejího zamumlání jsem si odvodil, co říkala, tudíž jsem usoudil, že provokace zabrala, navíc jsem musel využít toho, že mě nemohla nějak napadnout, to už by byla dneska třetí facka, což by byl můj rekord. Něco se ti nezdá? Zeptal jsem se a zopakoval jsem to samé, co jsem udělal předtím, až na to, že teď to bylo na dvou různých místech na jejím krku. V takovýchto provokacích jsem se vyžíval a navíc mi k tomu dala takovou krásnou příležitost, že jsem prostě nemohl odolat.

*trošku se zachvěla* Pře-přestaň. *zahuhlala opět do polštáře a zavrtěla přitom hlavou* To nemáš v popisu práce. *dodala potom a jen zabořila hlavu ještě hlouběji do polštáře* Provokatér... "Kdybych se tím heslem neřídil, využiju situace", huh? *proběhlo jí hlavou a sama pro sebe se jen tak zakřenila. Co od něj má ještě očekávat, že? Očividně si ale tohle své heslo vykládal trošku jinak než ona sama*

Pokračoval jsem v masáži, ale své ruce jsem již přesunul o něco níže po jejích zádech. Hmmm? Do třetice všeho dobrého? Řekl jsem tichým hlasem a naklonil jsem se k jejímu krku, přičemž jsem už jen vydechl ústy, takže to musela pocítit na kůži, už jsem ji neuštědřil ani jeden polibek. Poté jsem se zase zvedl do sedu a pobaveně jsem čekal její reakci. Začínal jsem si opět trochu věřit, i když jsem věděl, že by mi tohle neprošlo, kdyby se mohla nějak rozumně bránit.

*jakmile ucítila ten teplý vzduch na svém krku, opět se trošku zatřásla, ale už zvedla svou hlavu a dlaní se přitom zapřela o polštář* Jen... jen počkej. *zamumlala, přičemž se zatvářila celkem nebezpečně, zároveň jí ale trošku pocukávaly koutky. Teď už se úplně uvolnila, takže mohl v klidu dál masírovat. Přitom jednou tak spokojeně zamručela, protože takové masáže v nějakých chvilkách mohly být opravdu příjemné, a tohle byla jedna z těch chvilek, kde to tak platilo*

Dále jsem nechal své prsty, ať uvolní každý ztuhlý sval, který jim přijde do cesty. Ale no ták, nechci dostat už svou třetí facku za den. Řekl jsem pobaveně a trochu provokativně jsem se přitom zasmál. Jen jsem chtěl, ať si tu masáž více vychutnáš, to je vše.  Řekl jsem nevinným tónem, přičemž jsem ale přemýšlel, jestli bych ji nemohl vyprovokovat ještě nějak jinak. Něco mě sice napadlo, ale s tím jsem chtěl ještě pár minut počkat.

Když ty si o to vyloženě koleduješ... *zamumlala s takovým lehkým úšklebkem a hned nato zavrtěla hlavou* Nené, z toho už se nevykecáš. *zašeptala, ale s úsměvem, protože ta masáž byla moc příjemná na to, aby se tvářila jakkoli jinak.* A tu nevinnost tu na mě nehraj. *odpověděla stále šeptem a přitom trošku vyplazila svůj drobný jazyk. Když ji chtěl takhle provokovat, tak mu nejspíš jen nesměla dát ten prostor*

Tak já si tedy nebudu hrát na neviňátko, jak žádáš. Odpověděl jsem ji a provokativně jsem se zašklebil, přičemž jsem trochu vyhrnul její tričko a uštědřil jsem ji drobný polibek na její holou kůži na zádech. Když už mám hned potom co vstaneš zemřít, tak alespoň z tohoto světa neodejdu bez boje. Dodal jsem potichu, přičemž jsem se ale hlasitě zasmál, jelikož celá tahle situace mě opravdu pobavila.

Hej hej hej! *svou rukou si opět stáhla tričko dolů a zavrtěla hlavou. Očividně ji špatně pochopil, anebo prostě využil situace* Tak za prvé - co tvé heslo? Neříkal jsi, že nevyužiješ situace? Za druhé - Ještě jsi nedokončil masáž, za kterou tě platím, za třetí - myslela jsem, že tě platím popcornem, a ne svým tělem. *odpověděla mu s takovým menším úšklebkem, přičemž trošku naklonila hlavu na stranu, aby viděla jeho reakci*

Když jsem slyšel to, co řekla a ještě k tomu jsem viděl její reakci a ten pohled, který mi věnovala, musel jsem vyprsknout smíchy a začít se hlasitě smát. Po chvíli jsem se uklidnil, ale ještě stále jsem se zeširoka usmíval. Dobrá, stížnost na maséra můžeš podat u ředitele.  Odpověděl jsem ji, ale vrátil jsem se k masírování jejích zad. Je ještě něco, co mi může zachránit život až vstaneš? Zeptal jsem se rádoby vyděšeným hlasem, ale stále jsem se usmíval.

A nejsi náhodou ty sám sobě ředitelem? *zeptala se pobaveně a přitom si ale hlavu opět položila o něco pohodlněji, protože takhle to bylo značně nepříjemné* Hmm... To je dost těžká otázka. *zamumlala zamyšleným tónem a chvilku byla i ticho, aby udržela takové to rádoby napětí.* Noo, pokud chceš přežít, tak mě ještě chvilku takhle masíruj, protože pak nejspíš trošku "roztávám". *dodala s úsměvem a spokojeně přivřela očka*

Dalo by se to tak říct, proto jsou jakékoliv stížnosti marné. Řekl jsem tak trochu tichým, možná zlověstným tónem, poté jsem se ale zasmál. Pak jsem napjatě čekal její odpověď, ale jakmile jsem ji dostal, jen jsem zakroutil hlavou a s šeptem jsem ji odpověděl. Jak dlouho si jen budeš přát. Zeširoka jsem se usmál a pořád jsem nacházel další a další ztuhlé svaly na jejích zádech, které jsem rozmasírovával.

*malinko zakňučela a zuby stiskla polštář. Chvilkama to bolelo, když trošku přitlačil, jindy to ale zase bylo nehorázně příjemné* Mmm... To je ale zajímavé, teda... Troufáš si. Dát mi takovou nabídku. *zašeptala pobaveně a jen si užívala tu masáž dál. Kdoví, kolik se za tohle u odborníka platí, takhle to ale měla skoro grátis, až na ten popcorn, který mu slíbila. Pokud tedy nepočítala ty jeho pokusy o to, "aby byl zabit"*

Při jejím zakňučení jsem se trochu pousmál. Bylo mi jasné, že ji to musí bolet, ale nebylo se čemu divit, když měla tak ztuhlé snad všechny svaly na zádech. Hlavní ale bylo to, jak se bude cítit až tu masáž dokončím. Ale, ale... Myslíš si, že se z toho zhroutím? Vydržím takhle dost dlouho, jen pro tvou informaci. Odpověděl jsem ji pobaveně a dál jsem nechal své prsty, ať čarují. Přece jenom jsem podle jejích reakcí soudil tak, že jsem nepřeháněl, když jsem se nazval odborníkem na masáže, i když jsem to myslel jako vtip.

*Zuby pustila polštář, aby mu mohla nějakým způsobem vůbec odpovědět* Mmm... Ne, to jsem tím nemyslela, ale nevím, jestli to vůbec bude potřeba. *zašeptala pobaveně a dál si užívala tu jeho masáž. Vážně byl dobrý, i když to trošku bolet muselo, jinak by ta masáž pořádná nebyla, zároveň to ale bylo dost příjemné, takže se to dost kompenzovalo.*