Jazero

*Podívám se do jí do očí a poté mi to dojde pevně ji chytím za obě ruce a stisknu*"Ne ty nikam nepůjdeš a nic dělat nebudeš je ti to jasné?"

Neni to co si myslíš..je to úplně něco jiného..jde o někoho..*Po mé tváři začnou stékat malé potůčky slz.Rychle uhnu pohledem.*

"Ale to mě nezajímá, prostě tady nebudeš meggy dělat problémy je ti to jasné?"*Všimnu si slzy, ale potom se rychle otočí, uvolním ji jednu ruku a tou rukou ji ty slzy utřu*"Řekni mi jeden normální důvod proč bych tě měl pustit?"

Protože to je moje věc..chybí mi moje volnost, moji kamarádi a všichni ostatní...*Odpovím, můj hlas se trochu chvěje,slzy nepřestávají stékat po tváři.*

"Dobře tak si běž, ale už se mi neukazuj"*Pustím ji ruce, vstanu a obleču se*"Takže výběr je na tobě budeš mít zase volnost"

Jak si přeješ....už mě nikdy neuvidíš a ani o mě neuslyším....*Odpovím,utřu si slzy,začnu se oblékat,moje nálada se tak trochu změní.*

"Dobře sama jsi si vybrala svůj osud, ale počítej s tím že se Zerem už nebude zacházeno s úctou"*Šíleně se usměji a pomalým krokem odcházím směrem ke svému bytu*

*Dooblékám se,vstanu,všechny pocity hodím za hlavu jako nějaký kus papírku, ruce si dám za hlavu a pomalým krokem se vydám domů.*

*Odľahne mi,keď odídu.Ani neviem prečo...Naozaj by som bola rada,kebyže sa vyznám v tom,čo cítim.*,,Um...Poďme teda."*usmejem sa.Vlastne by mi ani nevadilo ostávať tu,napriek tomu,že farebné obrazce na nebi skončili.Ale predsa len,keď už niečo naplánoval,tak mu to nebudem kaziť.Mimoto..Nákupy nezneli zle.Aj keď často po obchodoch nebehám,čo mi niektorí ľudia ani neveria,lebo vyzerám ako niekto,kto neustále potrebuje nové kúsky oblečenia.Teda aspoň podľa tvrdení niektorích ľudí to tak vyzerá.*

"usměji se a opatrně tě chytím za ruku"tak jdeme " řeknu s úsměvem a pomalu s tebou ruku v ruce jdu na náměstí "

*Keď ma chytí za pás,tak zčervenám ešte viem,keďže som čakala,že ma chytí za zápästie alebo niečo také.Nechám sa však viesť k jazeru bez nejakých blbých poznámok.*,,Yup..Priatelia."*prikývnem nadšene,keďže tak to vnímam ja.*,,Či?"*dodám ešte celkom váhavo.O tom či som dobrá alebo nie sa však dá polemizovať.*,,Um...aké kvety mám rada?..Dosť záleží na situácii a mojej nálade."*odpoviem so zamysleným úsmevom,keďže vždy mám rada inú vôňu..Napríklad teraz uprednostňujem skôr nejakú jemnú pred extrémne sladkou.*

*Všimnu si, že když ji chytím za zápěstí znova zčervená no asi to nebyl nejlepší nápad, ale v tu chvíly mě nic jiného nenapadlo. Pomalým krokem dojdeme k Jezeru, pořádně se nadechnu a ucítím ten čerstvý vzduch*"Tak jsme tady krásko, myslím, že si ti tu bude, alespoň dobře dýchat když už nic"*řeknu s slabým úsměvem a pustím Mizuri pas*"Navrhnul bych si, že by jsme si tu mohli zaplavat, ale nevím jak by jsi to mohla dělat ty?"*zeptám se trochu v rozpacích, a potom zavřu oči a snažím se to tady vidět stejně jako Mizuri*

*O tej kráske sa už radšej nejdem hádať,keďže si svoje aj tak nepresadím.Moja parketa ja filozofovanie a nie diskutovanie,preto radšej navytváram hádky,keďže vždy prehrám na plnej čiare aj keď mám pravdu.Tiež sa zhlboka nadýchnem..Musím uznať,že je tu príjemne.*,,Um...Pravdepodobne nijak..Ako mohla by som to skúsiť,ale neviem kadiaĺ by som plávala a je vysoká pravdepodobnosť,že by som sa utopila."*poviem,pričom pridám aj smiech,aby to nevyznelo tak vážne.Väčšinou,keď som niekde pri vode a idem do nej,tak ostávam skôr pri brehu,kde je voda plytšia,aby som sa nevystavila riziku.To však neznamená,že by som to raz nemohla porušiť...Prvý a posledný raz?...*

*Celkem se podivím, že mi zase nezačala oponovat "asi už se smířila s tím, že je krásná"*pomyslím si*"Ty jsi blázínek, ty si myslíš, že bych tě nechal se utopit?"*usměji se, otevřu oči a podívám se ji do tváře, jsem rád, že ji taky trochu rozesměji*"Ale kdyby se ti nechtělo plavat můžeme si třeba sednou na břeh a dát si do vody jen nohy. Co si o tom myslíš krásko"*zašklebím se, tenhle kompliment si nemůžu odpustit, když se jí podívám do očí úplně se ztratím, nevím, čím to je.*"Ale nejdřív by jsme mohli dojíst tu zmrzlinu, přece jen vidím že ti ta jahodová chutná"*usměji se a znovu si svou zmrzlinu olíznu*

*Nie,že by som sa s tým zmierila.Len som jednoducho už nemala ako oponovať avšak stále si myslím svoje.*,,Silne verím,že nie....Ale ktovie?"*poviem rečnícku otázku provokatívnym tónom.Napokon sa však zasmejem.Viem,že by to nedovolil,teda aspoň v to verím.*,,Um..mne je to jedno.Ako len chceš."*usmejem sa.Vlastne to je odpoveď na to ,,ak by si nechcela plávať." aj keď to vlastne otázka nebola.Viem,źe mi pozerá priamo do očí,ktorými nevidím.Cítim to a preto mi líćka sfarbí jemná,skoro až nebadateľná červeň.*,,Vieš,čo je super kombinácia? Nutella,šlahačka,jahody a šampanské."*poviem mu so smiechom,ale bola to pravda.*

*Dojím svou zmrzlinu a přestanu se ji dívat přímo do očí, asi ji to znezvozňuje, když se znovu začervenala, chtěl ji pohladit po vlasech, ale při posledním pokusu si všiml, že se ji to nelíbí*"No já to vím"*řeknu a zasměji se*"No tak výběr je na tobě ty jsi tady teď ta hlavní, já už jsem spokojen, protože jsem tu s tebou, no jestli by jsi chtěla všechno bych měl mýt doma, tak by jsme si to mohli dát"*řekne vyzývavě a usměje se*

*Nie,že by mi to bolo nepríjemné,ale...pravda je,že ma to len znerzvózňovalo.Kebyže chcem,tak by som sa nečervenala.Mohla by som to ovplyvniť,ale nechcela som sa pretvarovať,keďže mi to príde také akési falošné.*,,Ale..mne je to dosť jedno..."*poviem porazenecky.Som docela nerozhodný človek a tak čakám,že niečo vyberie on.Pri tom jeho vyzývavom tóne hlasu sa uškrniem.*,,Mám to brať ako pozvanie k tebe?"*spýtam sa so smiechom.Pravdupovediac aj ja mám všetko doma,ale keďže nebývam sama,tak tam bude priveľa ľudí počítajúc aj služobníctvo.Aj keď väčšinou do mojej izby nechodí skoro nikto,takže súkromia mám až až.*

"Ano to mělo být pozvání"*Řeknu s úsměvem a otočím se směrem k jezeru a chvíly si ho prohlížím, najednou se zvedne vítr, a začnou se zvedat vlny, otočím se směrem k Mizuri a všimnu si, jak jí začnou vlát vlasy ve větru, znovu k ní přijdu blíž*"Myslím že by nám v jezeře mohla být zima, takže co takhle jít ke mě"*usměji se a znovu Mizuri chytím za pas a vedu ji směrem ke svému bytu*

,,Um..Tak poďme."*usmejem sa,keď povie,že to je pozvanie.Možno ostatným príde čudné ísť len tak k cudziemu chlapovi domov.Predsa len sa poznáme chvíľku.Pre mňa to však je normálne,takže súhlasím.Taktiež kvôli vetru,ktorú ma pošteklí na lícach a vlastne sa celkovo ochladí.Aspoň podľa mňa.Tiež sa teda usmejem a nechám sa viesť.*

*Pomalu dojdu k jezeru, nikoho tu nevidím a tak jdu ke břehu, tam si stoupnu a vyhlížím Mizuri, při čekání začnu přemýšlet o tom, jak ji vlastně celou dobu budu muset hlídat, ale vůbec mi to nevadí. Tak trochu se zapřemýšlím a chvíly nevnímám nic okolo, pak ale znovu zpozorním a trochu nedočkavě vyhlížím Mizuri.*

*Pricházdam k jazeru a na nose mám slnečné okuliare,ktoré obmedzili pohľady ľudí naokolo.Predsa len cítiť na sebe zrak cudzích ľudí pre mňa nie je nič príjemné.Ako zvyčajne na perách mi pohráva úsmev,ktorý je na mojej tvári skoro stále.Neviem či tu Rai už je a tak strčím ruky do vreciek mikiny a pomalým krokom idem k brehu jazera,pričom si začnem pohmkávať akúsi melódiu,ktorá mi tutkvela v pamäti.*

*Po nějaké chvíly rozhlížení si konečně všimnu Mizuri, chci k ní rychle jít, ale nakonec si to rozmyslím když si stoupne ke břehu jen se k ní pomalu a potichu zezadu přikradu chytím ji za boky a do ucha ji pošeptám*"Hádej kdo to je"*řeknu a zasměji se*

*íško zvýsknem od prekvapenia,keď ma niekto chytí a tak inštinktívne udriem danú osobu lakťom do brucha.Následne sa prudko otočím tvárou k nemu.Potom si však podľa hlasu uvedomím kto to je.*,,Bože...P-prepáč."*začnem sa koktavo ospravedlňovať.Naozaj som to nechcela spraviť,ale jednoducho ma vystrašil a zvyk je zvyk.Trošku zvraštím obočie nad svojím činom.*

*Trochu se leknu, když mě praští loktem do břicha trochu poodejdu a jednou rukou se chytím. Když se ke mě otočí jen se jí zadívám do očí a tiše řeknu*"To nic nic se mi nestalo"*dořeknu a usměji se přijdu k Mizuri blíž a letmo ji políbím*"Tak co půjdeme si zaplavat"*řeknu a začnu si sundávat oblečení*

,,Fakt..Ja som nechce-"*nedokončím,keď ma umlčí letmým bozkom,ktorý automaticky opätujem.Pri tej otázke len prikývnem,pričom mi kútiky vyletia dohora,teda do úsmevu.Dám si dole miknu a len tak ju pohodím na zem.Následne dám dole aj čierne slnečné okuliare,ktoré som doteraz mala na nose.Potom rozopnem sukňu,ktorá spadne na zem.Nohou ju dám k mikine a nakoniec cez hlavu prevlečiem tričko cez hlavu a "položím" na kopku oblečenia.*,,Ach..skoro som zabudla.."*zamumlem a vyzujem sa.Slnečne paprsku dopadnú na moju pokožku a ja spokojne nastavím tvár smerom k slnku.*