Rodinná vila Nagatsuki

*trošku se zachvěla a pokusila se z téhle jeho pasti dostat, každopádně očividně neúspěšně. Její tvář trošku zčervenala, a tak jen uhnula pohledem* Provokatér... Jen tak se nevzdám. *proběhlo jí hlavou a trošku vzdorně si ho přitom prohlédla* J-jsem si tím jistá! *oznámila mu naprosto přesvědčeným tónem, tady už ta její drobná provokace totiž doopravdy přicházela do trošku jiných rozměrů, než bylo původně v plánu, každopádně její tvrdohlavost jí nedovolovala prohrát*

"Hmmmm? Tak to budeme muset trochu přitlačit na pilu." Ozvalo se mi v hlavě, přičemž jsem se trochu ušklíbl. Jednu svou ruku - Tu, která se na tom blokování vlastně ani nepodílela - Jsem přesunul k jejímu břichu, přičemž jsem s ní zajel pod její tričko a začal jsem ji pomalými krouživými pohyby dlaně hladit, přičemž jsem se nezastavil u toho. Jazykem jsem přejel přes celý její krk, přičemž jakmile jsem skončil, pokračoval jsem v líbání na opačné straně krku.

*trošku vytřeštila oči - jak daleko hodlá zajít jen kvůli svému egu? Pravda, že tahle otázka zůstala nevyřčena, navíc ji na ní opravdu zajímala odpověď, ale musela by riskovat hodně pro to, aby to zjistila, i když by to byla více méně výzva. Její tělo se jakoby samo od sebe trošku zachvělo a Eli křečovitě zavřela své oči* T-To stačí, nemyslíš? *zašeptala tiše, ale tímhle rozhodně nechtěla přiznat svou prohru, to by bylo až moc snadné*

"Tááááák. Ještě chvíli a buďto se podvolí úplně, nebo se začne trochu tvrději bránit. Samozřejmě, že nepřestaneš." Teď jsem neměl důvod nepokračovat, přesně jak mi našeptávalo ego. Prostě narazila na docela citlivé místo a to se ji nevyplácí, i když mě překvapovalo, že ji to není ani trochu příjemné. Nemyslím si... Řekl jsem prostě šeptem a pokračoval jsem v tom, co jsem dělal. Zajímalo mě, jestli mi jednu natáhne, i když už mi říkala, že to nechce udělat, já ji k tomu ale docela nutím.

*zuby sevřela trošku pevněji rukáv svého trička. Vážně se nezarazil, což ji z jedné stránky dost překvapilo, ale z té druhé by jí to ani překvapovat nemělo. Tohle pro něj nic neznamenalo - takových románků měl, proč by s tím měl tedy právě teď mít nějaký problém? Ten trénink měl. Příjemné jí to každopádně bylo, to jen ta její hrdost jí bránila něco takového ukázat, navíc tohle byla taková... Hra, sázka? Jak to jen říct, takže se vzdát teď prostě nemohla.* Mmm... Nic nezvládneš bez černé magie? *zašeptala trošku provokativně*

Trochu jsem se uchechtl a pokračoval jsem dále, přičemž jsem ji začal líbat na klíční kosti. Opravdu těch románků bylo dost a tohle pro mě nebylo nic nového, i když jsem tady už obvykle přestával s provokacemi a myslel jsem to poněkud vážněji, ne jako teď. Tak konečně přiznej, co s tebou tohle dělá, nebo budu muset pokračovat dál. Pohrozil jsem a svou rukou jsem opět vyjel zpod jejího trička a přesunul jsem ji na její stehno - Po cestě jsem provokativně přejel přes její třísla - Přičemž jsem ji stehno jemně stiskl.

*trošku se zašklebila, i když s těmi sevřenými pěstičkami na její hrudi a s tou červenou ve tvářích to vypadalo možná trošku komicky* N-neodpověděl jsi mi na otázku. *zamumlala, přičemž ho celého přejela pohledem. Vůbec se jí nelíbilo, jak z ní manipuluje, každopádně ne úplně. Tohle byla hra, která byla založena na opravdu jednoduchém principu: Nepovoluj, anebo prohraješ.* Ne... Nemám se k čemu přiznávat. *řekla celkem vzdorně, ale když jí stiskl její stehno, trošku znejistěla, přičemž se její nejistota odrazila i v jejích očích*

Trochu jsem se ušklíbl, přičemž jsem se ale nezastavoval, i když jsem si jasně všiml těch jejích obranných reflexů. Prostě jsem neměl v plánu povolit, navíc jsem si to opravdu užíval, na rozdíl od ní - Byl jsem prostě namyšlený týpek v pubertálním věku, který se nechával zmítat svými touhami, tudíž jsem si to vychutnával více než ona. No, jak myslíš. Neříkej, že jsem tě nevaroval. Řekl jsem, přičemž jsem dlaní přejel ke knoflíku jejích kalhot, který jsem v rychlosti rozepnul, poté jsem takovým pomalým dráždivým pohybem ruky přejel přes její spodní prádlo - Tohle už ji muselo vyprovokovat natolik, že mi střelí, to už jsem čekal a byl jsem s tím smířený.

*neočekávala, že zajde až tak moc daleko. V tuhle chvilku musela i přes veškeré to její zmítání hrdost nejspíš stranou, přeci jen jí to za to nestálo. Zalapala po dechu a nekompromisně mu jednu flákla do jeho tváře s trošku nepříčetným pohledem. Pokud si v hlavě myslel, že tohle je už trošku riskantní typ provokace, pak mu nejspíš ta jeho intuice říkala správně. Obvykle tak lehce předvídatelná nebyla, ale v tuhle chvíli snad nemohla udělat nic moc jiného vzhledem k tomu, že jí úplně zablokoval, takže žádný ústup spáchat nemohla. Bleskově si opět zapnula knoflík u kalhot a nevěřícně nad ním zavrtěla hlavou, přičemž se kousla do rtu. Bohužel tu platil zákon akce a reakce, takže ta ruka, kterou ho praštila, si to také svým způsobem odpykala*

Jen jsem se posadil a přejel jsem si dlaní přes místo, kam mě udeřila, přičemž jsem v podstatě vyprskl smíchy. Začal jsem se hlasitě smát, protože tohle jsem čekal a nepřekvapilo mě to. Tak vidíš, že na tebe působím. Řekl jsem pobaveně a pořád jsem se zeširoka usmíval. V tu chvíli mi také začal vibrovat mobil, jelikož mi přišla SMS zpráva - Podle čísla jsem poznal, že je to má sestra - "Slyšela jsem to až sem, zkus si ji udržet alespoň pár dní, mám ji celkem ráda." - Tohle bylo napsáno v té zprávě a jen mě to přinutilo se opět zasmát. Zvedl jsem se z pohovky a popošel jsem ke křeslu, které bylo jen kousek od pohovky, do kterého jsem se posadil a stále jsem si ji pobaveně prohlížel, přičemž mi v očích divoce jiskřilo.

*jen zavrtěla hlavou a trošku ho bodla pohledem, když se tak zasmál - to obvykle nebývá totiž moc přirozená reakce na facku. Trošku si promnula dlaň, kterou ho praštila, protože to očividně bolelo více ji než jeho.* Nepůsobíš na mě! *zamumlala trošku vykolejeně a přitom se jeho směrem ani nepodívala. Tohle byla přirozená reakce - ta facka, kterou nemohla jen tak ovlivnit, prostě to bylo moc impulzivní, jakoby samo. Také pak zaslechla zazvonění jeho telefonu a jen nadzdvihla obočí. Kdo to tak mohl být, že se zasmál? Zajímalo jí to, ale ani tak se nechtěla dívat do jeho mobilu, protože to je prostě neslušné. Když se podívala jeho směrem, když už seděl v křesle, jen si trošku odfrkla a sklopila svůj pohled, přičemž povolila své pěsti a dlaněma se jen tak zapřela o sedačku*

Trochu jsem se zasmál potom, co si takhle promnula ruku. Ale copak? Je můj obličej tvrdší než jsi čekala? Zeptal jsem se pobaveně, přičemž jsem se opět trochu zasmál. Každopádně jsem si tak trochu něco uvědomil. Bylo o něco mladší než já, tak zhruba o dva tři roky, což tak trochu pobídlo můj zájem vědět něco, co by se mohlo vyplatit vědět. Čistě ze zvědavosti - Ty jsi ještě panna? (Dík za nápad, spratek jeden -_- ) Řekl jsem naprosto neprůhledným tónem, jako kdyby to byla naprosto běžná otázka, ale i když mě to zajímalo, chtěl jsem ji tím hlavně opět vyprovokovat, jelikož jsem věděl, jak na něco takového dívky obvykle reagují, měl jsem s tím své zkušenosti. Každopádně když jsem přejel opět prstem přes to poškozené místo na mé tváři, uvědomil jsem si, že zřejmě do facek zapojuje nehty, jelikož tam byl docela nehezký malý šrám.

*trošku se zašklebila nad tou jeho jízlivou poznámkou a jen tak pobaveně zavrtěla hlavou se záměrem mu to oplatit, protože si všimla, že má na tváři takový malý šrám, nejspíš se právě ona nechala takhle unést, ale jen maličkoo* Ale copak? Poškrábala jsem ti tvůj hedvábný obličej? *zeptala se ho stejným stylem jako on ji a pokusila se přitom nevyprsknout smíchy. Kdyby je takhle poslouchal někdo, kdo neví, o co jde, nejspíš by usoudil, že se ti dva nemají moc v lásce, ale tohle byly jen takové provokace. Pak jen ale naprázdno otevřela pusu nad tou jeho otázkou s tím, že mu chvilku nebyla schopná odpovědět* Cože? To se jen takhle lehce zeptá - to myslí vážně? *proběhlo jí hlavou a jen si ho tak prohlížela. Nejspíš to opět souviselo s jeho egem a tím, kolik měl dívek. Nakonec jen lehce přikývla neschopna jakéhokoli slova*

Trochu jsem se zachechtal a ukázal jsem na ten šrám. No, pokud se na mě po nějaké době vztahu vykašleš, nebudu si moct najít nikoho dalšího, jelikož budu opravdu nehezky zjizvený. Řekl jsem s úsměvem, přičemž jsem si povšiml, jak znejistěla, když jsem ji položil takovouto otázku. Každopádně to potvrdilo to, co jsem čekal, ale můj mozek reagoval jinak, než obvykle. Většinou jsem se tomu jen zasmál a dále jsem to ignoroval, ale jak už jsem ji několikrát říkal - Je pro mě výjimečná, což teď znamenalo trochu zmírnit můj přístup. Gomen, ale v tu chvíli mě to nenapadlo. Řekl jsem, přičemž se ten pobavený tón jako kdyby vytratil z mého hlasu. "Počkej to jako fakt? No tak to je výborný, teď to vypadá, jako kdyby ses vzdal." Moje ego si začalo hlasitě stěžovat, ale ignoroval jsem to, prostě pro mě byla důležitá, což mi zase nelezlo na mozek.

*tiše se zasmála a jen si ho pobaveně prohlédla* Vážně, to by ode mě doopravdy nebylo pěkné, každopádně si to nemyslím. Ta tvá černá magie přeci zvládne i těžší překážky, než jeden malý šrám způsobený naprosto nevinnou dívkou, ne? *zašeptala s takovým provokativním úsměvem, ale pak se trošku zarazila. Takovouhle jeho reakci doopravdy nečekala, opět ji něčím překvapil. Jen překvapeně zamrkala, ale na její tváři se rozšířil její úsměv* Jak jsi to mohl vědět? *zeptala se ho pobaveně a jen nad tím zavrtěla hlavou. Přeci jen mu řekla, že má přítele - jak mohl potom vůbec tušit, že je stále panna? To bylo skoro nemožné*

Trochu jsem se pousmál, přičemž jsem si ji pobaveně prohlédl. Naprosto nevinné? Nemyslím si, tohle je začátek, bůhví jak ještě poškodíš můj obličej a kdoví, možná se nezastavíš u obličeje. Po téhle větě jsem se musel trochu zasmát, jelikož to vyznělo tak trochu jinak než jsem zamýšlel, ale nechal jsem to tak. Každopádně jsem se také zeširoka usmál a sklopil jsem pohled. Jsi o něco mladší než já a... Jak to říct... Připadáš mi celkem cudná, pokud víš jak to myslím. Prostě mám dost zkušeností na to, abych si to uvědomil. Řekl jsem jako vysvětlení, přičemž jsem opět vzhlédl a svůj pohled jsem věnoval jejím očím.

*zašklebila se* Áno, naprosto nevinné - tohle malé škrábnutí bylo jen omylem, jinak bych to samozřejmě neudělala. *oznámila mu pobaveně a natáhla svou ruku směrem k němu v takovém gestu, jako by ho chtěla poškrábat znovu, pak se zasmála, protože to opravdu vyznělo trošku zvláštně. Potom jen zavrtěla hlavou* Nemyslím si, že tohle je o zkušenostech - v tomhle věku už to beztak většina má za sebou... *pak se zarazila, zavrtěla hlavou a opět se trošku zasmála. Na jaké téma se to dostali?*

Hm? Můj pud sebezáchovy mi říká, že bych se od tebe měl držet dál. Řekl jsem s úsměvem, přičemž jsem se ale zvedl a posadil jsem se opět vedle ní na pohovku - Přece jenom už to vypadalo, že mě znovu praštit nechce - A letmo jsem ji políbil na rty. Ale nejsem si jistý, jestli ho chci poslechnout. Poté jsem se trochu zachechtal. Tohle téma bylo opravdu zvláštní, ale nemohl jsem si odpustit jednu jízlivou poznámku, než se od tohoto tématu přesuneme jinam. V tomhle městě určitě. Opravdu sis myslela, že by přede mnou nějaká dívka tohoto věku utekla? Zeptal jsem se se smíchem, přičemž jsem se ji zadíval zpříma do očí.

Pud sebezáchovy? Kdybych ho poslouchala, už tu dávno nejsem. *řekla mu pobaveně a přejela ho pohledem a trošku se zasmála než ji políbil a jí opět tak trošku zajiskřily oči. Když řekl ale to o těch dívkách, chvilku ho jen pozorovala, jako by na to neměla nijak reagovat, nakonec se ale poposunula k rohu sedačky a jen nad ním nevěřícně zavrtěla hlavou* Hmpf... *zamumlala si pro sebe a trošku se přitom nafoukla. Typické chlapecké vytahování, obzvlášť u něj, samozřejmě - i když to nejspíš bylo myšleno jako vtip, tohle se jí trošku dotklo.* To se máš teda čím vytahovat. *zamumlala s vyplazeným jazykem*

Trochu jsem se uchechtl. Opravdu? V tom případě jsem rád za svou černou magii. Řekl jsem s úsměvem, ale když se ode mě takhle odtáhla, jen jsem zakroutil hlavou a pozvedl jsem jedno obočí. Asi se ji to nějak dotklo, i když jsem to měl čekat - Většina dívek by mě tímto poslala někam, ale ona věděla do čeho jde, na rozdíl od jiných. Každopádně jsem se posunul až k ní a rukama jsem ji objal, přičemž jsem ji uštědřil malou pusu do vlasů. Teď už můžou být všechny dívky v klidu, už o jiné nemám zájem. Řekl jsem šeptem a byl v tom slyšet trochu konejšivý podtón.

A nechceš přejít na bílou? Ta černá je zrádná, nevěřím jí - nebezpečná. *odůvodnila a zatvářila se takovým způsobem, jako by ho chtěla nalákat na svou stranu v nějakém souboji. Když ji objal, tak jeho ruce jen přidržela u jejího pasu a nevěřícně nad ním zavrtěla hlavou, přičemž se trošku zasmála* Vážně... A teď vážně, kolika dívkám jsi už řekl něco takového? *zeptala se ho s menším úšklebkem, i když to vypadalo tak, že tentokrát to myslel trošku jinak, to on si ale začal s touhle ošklivou poznámkou. Trošku zaklonila hlavu a svými rty se dotkla jeho čela, takže ho tak jemně políbila*

Ne díky, jakožto velmistr v oboru černé magie už nemá smysl přestupovat na bílou. Odpověděl jsem ji s tichým smíchem, přičemž jsem se trochu zamyslel. Nevěděl jsem, co ji na to říct, ale proč nepokračovat s provokacemi, když už jsme u nich? Emmm... To po mě chceš hodně, zas takovou paměť na čísla nemám. Řekl jsem sehraně vážným tónem. Teď jsem si ale svým způsobem vymýšlel, jelikož obvykle jsem nikdy holce neříkal něco takového, prostě jsem si lidově řečeno "Užil a pak ji odkopl".

N-no, protože... *trošku se zasekla, ale nakonec se zašklebila a pozorovala ho* Protože snad chceš společně se mnou ovládat stejnou magii, protože tahle je vůči mně nefér, ne? *zeptala se nakonec s vyplazeným jazykem a jen nad ním zavrtěla nevěřícně hlavou* Hmm... *zamrmlala, když jí takhle provokativně odpověděl, a tak se rozhodla jen dál trucovat, přeci jen tyhle jeho poznámky byly opravdu nepříjemné, ještě k tomu, když to říkal tímhle stylem*

A proč nechceš ty přestoupit na tu černou? Ofenzíva je mnohem lepší, než defenzíva. Nakonec jsem si uvědomil, co by tím vlastně bylo způsobeno, kdyby se začala chovat jako já. Nevěděl jsem sice, jak by na mě působilo, kdyby oblbovala ostatní kluky, ale něco ve mě mi říkalo, že by to nebyl pěkný pohled. Na druhou stranu, raději zůstaň u té bíle, to bude bezpečnější. Řekl jsem nakonec a trochu jsem se zasmál. Nakonec jsem ji k sobě pevněji přitiskl a letmo jsem ji políbil na ucho. Nevím, jestli uvěříš takovému nechutnému chlípníkovi, jako jsem já, ale nikdy jsem to nemyslel vážněji než teď. Zašeptal jsem opravdu potichu, jelikož nebylo potřeba mluvit nahlas, když jsem byl tak blízko jejího ucha.

Vážně? Když teď o tom mluvíš, začínám uvažovat o tom, že bych se přidala k té černé magii. *špitne s provokativním úsměvem, ale doopravdy to nemyslí - tohle není styl, navíc na to opravdu nemá povahu, jak si mohl Saiichi všimnout. Když se přiblížil takhle jejímu uchu, políbil ji, a pak se neoddaloval, musela se zachvět, prostě to udělalo samo od sebe její tělo. Cítila teď jeho dech opravdu zřetelně, což v ní probouzelo různé úvahy, které ale raději zůstaly nevyřčeny. Po tom, co řekl, jen se trošku zasmála a zavrtěla hlavou. Vážně to vypadalo tak, že to myslí dost vážně vzhledem k jeho chování a k tomu, že si občas podrážel své vlastní ego, každopádně mu nehodlala dát jen tak odpověď, kterou chtěl slyšet* Samozřejmě, že ti nevěřím. *zašeptala naoko vážně a jen si ho vyzývavě prohlédla*