Reštaurácia

*přikývla jsem na druhý dotaz Eno* Jestli jste si všimli toho klučiny v kavárně...*mrknu na ni* Takahiro...

"Já si ho teda nevšiml asi jsem byl moc zabrány do rozhovoru." *Usměje se*

"Žiaľ, ani ja... No, tak ho aspoň teraz spoznáme..." usmejem sa trochu rozpačito.

*usmála jsem se* To nevadí, každopádně... Vážně by mě zajímalo, kde vzal moje číslo...*maličko jsem se zamračila, ale pak jsem se usmála*

"Počkať... myslela som, že sa poznáte, keď má aj tvoje číslo..." mierne sa uškrniem, no hneď to zmizne.

Ale ano, bavili jsme se...*mrkla jsem na ni* Ale nepamatuji se, že bych mu dávala svoje číslo...*zasmála jsem se*

"Každopádně je to kluk takže si snad budeme rozumět, i když je to škoda." *Smutně se usměje*

"Takžeee.... teba by potešilo, keby prišla ešte jedna baba??" spýtam sa s úškrnom.

Copak je škoda? To, že ti zničí harém? *trošku jsem se ušklíbla, ale zasmála jsem se* Ne, to nebylo myšleno vážně...*raději řekla, aby předešla nedorozumění*

*Vejde do restaurace, porozhlédne se a zamáva s úsměvem Elerii a přijde ke stolu* "Ahoj ve spolek, jmenuji se Takihiro*

*pousměju se na Takahira* Ahojda...*trošku ji překvapilo, jak je tu hned všechny oslovuje, když se zpočátku jevil tak nespolečensky* Mám na tebe malý dotaz, Takahiro-kun...*oznámí - snaží se tvářit vážně, i když jí to moc nejde a zkříží ruce na prsou *

Trochu som sa zachvela. Ten chlapec... vyzeral trošku desivo a bol.... vysoký. "Ahoj... Som Eno.." predstavila som sa s miernym úsmevom.

"A já jsem Shin"

"Těší mě" *Řeknu s úsměvem, potom se otočím k Elerii* "Ano Elerie?" *Tvářím se zvědavě"

Kdepak jsi sehnal mé číslo? *nadzdvihnu obočí a ruce nechávám stále zkřížené*

"Ehm..." *pokusí se o úsměv a zkusí přejít na jiné téma* "Shine, Eno jaké máte záliby?" *Usměju se*

*lehce se zamračí, ale pak ruce nechá volně spadnout podél nohou, beztak se to dozví*

"Nože a hra na piáno."

"No, ja hrám na husle.... a mám mačku.... a tie nože..." mierne sa usmejem. "Divné, však?" poviem naoko ľahostajne.

"A co ty? Jaké máš koníčky?" *Zeptá se zvědavě.*

"To jsem jediný, kdo tu neumí hrát na žádný nástroj?" *smutně se podívá* "Jinak, nože mám taky rád"

*mrkne na Takahira* Každý má jiné koníčky, no... Ty zas umíš jiné věci, že?

*zvedne se od stolu* Dejte mi chvilku, jen si odskočím...(babičce na jídloo ^^ )

"No... stále sa to môžeš naučiť..." poviem s úsmevom. "Mňa skôr udivuje, že tu každý má nejakú obľúbenú zbraň...." poviem zamyslene.

*smutně prohlásí* "No, zatím každý kterého jsem tu potkal uměl hrát na nějáký nástroj. Asi je čas abych se na něco taky naučil. Jo a ještě jsem zapoměl, že moc rád vařím"