Kenshinovo sídlo

Překvapilo mě, že se hned zvedla z pohovky. Že by chtěla jít hned? Zakroutil jsem hlavou a usmál jsem se, přičemž jsem se také postavil a popošel jsem směrem k ní. Zezadu jsem umístil své ruce kolem jejího pasu a zlehka jsem ji objal. Sehnul jsem se, abych ji mohl políbit na krk. Chceš jít hned? Zeptal jsem se šeptem, přičemž jsem ji stále držel v tom něžném objetí.

*už měla našlápnuto na to, že by šla, ale ta jeho reakce ji zarazila. Jen se trošku pousmála a pootočila hlavu tak, aby na něj aspoň trošku viděla* Páni, tak teď... Nevím, právě teď se mi vážně nechce. *odpověděla pobaveně, i když by nejspíš bylo dobré, kdyby šla, ale teď, jak ji takhle držel, tak aniž by to bylo nějaké pevné sevření, prostě se jí nechtělo někam chodit, ani se nijak pohnout.*

To, jak zareagovala na mé objetí mě pobavilo, ale potěšilo zároveň. Znovu jsem ji políbil na krk, přičemž jsem ji začal dlaněmi jemně hladit po břiše. Co kdybych ti řekl, že se mi také teď nikam nechce? Zeptal jsem se trochu provokativním tónem. Upřímně jsem teď byl spokojený a nechtělo se mi nikam jít, ale asi by jsme měli jít vyzvednout její věci...

*pousmála se a jednou dlaní přejela po ruce, kterou ji hladil po břiše* Kdybys to řekl, asi bych neměla na výběr, zůstala bych tady a stavila bych se tam jindy...*odpověděla pobaveně, ale nejspíš popravdě, samotné se jí nikam nechtělo, navíc tu hrozilo určité nebezpečí, ale jednou tam jít přeci jen musela a už jen záleželo na tom, kdy to tedy bude. Dnes anebo za pár dní? Na tom už nejspíš moc nezáleželo...*

Po její odpovědi jsem se trochu zachechtal a začal jsem ji pomalu líbat na krku. Mezi polibky jsem poskládal větu. Takže z čistě sobeckých důvodů ti řeknu, že se mi tam také momentálně nechce. Při odpovědi jsem šeptal, jelikož nebylo nutné jakkoliv zvyšovat hlas, kvůli té malé vzdálenosti, která byla mezi mými rty a jejím uchem.

*malinko se zachvěla a na rukou jí naskákala husí kůže i přesto, že jí bylo teplo.* V-v tom případě... Myslím, že nemám na výběr... *zašeptala trošku rozhozeně, ale ani se nepohnula z místa, na kterém právě teď stála. Možná trošku nervózně přešlápla na místě, ale teď už věděla, že se jí nikam jít nechce, a tak také nikam nepůjde, zas tolik to přeci nespěchalo, mohla tam zajít kdykoliv jindy, ve vhodnější dobu*

Trochu jsem se zasmál té kombinaci, jak se zachvěla a přitom odpověděla v podstatě kladně. Nevěděl jsem ale, jak si mám její reakci vyložit. Raději jsem se trochu odtáhl od jejího krku a jemně dal jsem ji jemnou pusu do vlasů. Celý jsem se narovnal, takže byl zase patrný ten výškový rozdíl mezi námi, přitom jsem ale nepovoloval objetí. Proč také ano.

Čemu se zase směješ? *zeptala se tak s úšklebkem na rtech a prsty přitom přejela po hřbetu ruky, když ji takhle objímal. Všimla si, že je zase za tu malou, protože výškový rozdíl mezi nimi prostě nebyl zanedbatelný - to byla věc, na kterou si snad nikdy nezvykne, nejspíš už se jí také nepodaří vyrůst, nad čímž se tak sama pro sebe zašklebila. Nezměnilo to ale její názor na to, že teď nikam jít nechce*

Ale ničemu, jenom jsi děsně roztomilá. Odpověděl jsem a malinko jsem se ušklíbl. Po chvíli ale můj úšklebek ustál a proměnil se v úsměv, který jsem obvykle míval. Nevěděl jsem, jaký má na ten náš výškový rozdíl názor, ale já osobně jsem byl spokojený. Neštve tě doufám ten menší výškový rozdíl mezi námi? Zeptal jsem se pobaveně, ale zároveň tak trochu provokativně, jelikož jsem věděl, jak na tuto narážku obvykle reaguje.

*opět zčervenala a sklopila svůj pohled, po té jeho druhé otázce se ale rádoby nafoukla, protože on moc dobře znal odpověď na tuhle jeho otázku, přeci jen viděl, jak se tváří pokaždé, když naráží na její výšku, jak se s tím snaží cokoliv dělat, aby tu jejich výšku vyrovnala, ale přesto se musel zeptat - je to přeci jen provokatér a vyděrač, tak co čekala?* Nééé, vůbec mi to nevadí...*odpověděla naprosto pronikavým ironickým tónem, který z jejího hlasu doslova vyzařoval*

Musel bych být hluchý, abych si nevšiml té ironie v jejím hlase. Pomalu jsem ji pustil a popošel jsem před ni, kde jsem si klekl na jedno koleno, takže jsem teď byl menší než ona. Takhle je to lepší, ne? Zeptal jsem se pobaveně. Popravdě to, co jsem udělal, mi připomínalo něco jiného, což mě přinutilo se trochu uchechtnout.

*podívala se na něj a uvědomila si, že kdyby byla jen přihlížející, opravdu to muselo vypadat úplně jinak* H-he...To...*podívala se na něj a neudržela se, ale musela vyprsknout smíchy, její představivost v tomhle ohledu nejspíš neznala mezí, a tak bylo těžké udržet smích. Přitom položila dlaň na jeho vlasy, které mu následně hravě, pár pohyby zápěstí, rozcuchala*

Zasmál jsem se s ní, jelikož mi došlo, že oba myslíme na to samé. Ruce jsem si opřel o koleno a zadíval jsem se nahoru do jejích očí. Copak? Něco se ti nezdá? Zeptal jsem se pobaveně, přičemž jsem byl zvědavý na její odpověď. Vlastně mě tato pozice přinutila si představit, jak by to vypadalo, kdybych teď vytáhl z kapsy krabičku obsahující velký třpytivý prsten. Každopádně nic takového jsem v blízké budoucnosti neplánoval... Ale jen v té blízké...

*podívala se na něj a snažila se vyčíst, co to zase zkouší, ale ono na to nebylo těžké přijít, prostě opět provokoval, a tak se pokusila o to, aby nedala znát žádné rozhození* Ne... *zamumlala, ale přitom nechtěně trošku uhnula pohledem, potom si ale dřepla k němu, protože tohle bylo opravdu zvláštní, no, co vlastně chtěla? Ale nebyla zvyklá na to, že je tak moc nahoře, takže se vlastně své vlastní reakci trošku pousmála*

Jelikož jsem byl i tak vyšší než ona, opět byl potom co si ke mě dřepla, znát ten výškový rozdíl. Zakroutil jsem hlavou a nazdvihl jsem jedno obočí. Typická žena. Já se ji přizpůsobím a ona to stejně vrátí do původního stavu, se kterým není spokojená. Řekl jsem a poté jsem vyprskl smíchy a posadil jsem se na zem před ní, takže jsem byl opět o něco menší.

Něco proti ženám? *zeptala se s úšklebkem na rtech a přejela ho pohledem a přitom se podívala na to, jak se posadil, do hlavy se jí nevědomky vnukla taková myšlenka, že třeba kdyby se posadila, tak on by si lehl, což by mohlo být zajímavé. No, tuhle myšlenku zahánět nechtěla, navíc byla lákavá, takže se jen trošku zasmála sama sobě a posadila se na zem* Ták, co teď? *zeptala se provokativním tónem a čekala na reakci*

Jakmile se posadila, usoudil jsem, že mě chce pouze provokovat, takže jsem udělal následující věc.Přisunul jsem se k ní a ruce jsem ji přesunul na hýždě, za které jsem ji vyzvedl na svůj klín, takže její oči byly na vyšší úrovni než ty moje. Tak... A co teď? Odpověděl jsem ji stejnou otázkou, jakou mi položila ona a provokativně jsem se na ni usmál.

Co teď...Dobrá otázka... *zašeptala směrem k němu a trošku se pousmála, měla teď přestat s provokací? Nejspíš ano, když to došlo sem a on se jí to snažil splatit i s úroky, a to doslova. Proto se jen nahnula k jeho obličeji a tak provokativně se zasekla před jeho rty* Já nevím - co myslíš? *odpověděla a trošku se přitom zašklebila, protože tahle situace působila opět trošku zvláštně*

Zadíval jsem se ji do očí a trochu pokřiveně jsem se usmál. Teď? Začal jsem šeptem. Poté jsem ji uštědřil jeden delší polibek, přičemž jsem se k ni ani nemusel naklánět, jelikož už mě provokovala tím, jak blízko mých rtů je. Pár nápadu bych měl. Řekl jsem provokativním tónem, zatímco jsem zůstával v bezprostřední blízkosti jejích rtů, takže jsem mluvil opravdu potichu.

*nejdřív jen spokojeně zamručela, ale potom překvapeně zamrkala. Co měl v plánu? Tím, že jí tohle řekl, musel očekávat také to, že se ho zeptá na to, co tím vlastně myslí - což byl hned její další krok, ale bála se, že to je zase on, kdo provokuje. Často se jí to takhle vymstilo, že si takhle s něčím začala, ale on jakožto mistr provokatér, vždycky všechno vrátil, a to minimálně dvojnásobně* Hmm? Co tím myslíš? *zeptala se a přitom se to snažila i vyzkoumat svým pohledem, který byl upřenější než obvykle*

Jakmile vyslovila svou otázku, trochu jsem se uchechtl a sklopil jsem pohled. Nóóó... Nevím přesně. Začal jsem pobaveně. Své ruce jsem přesunul k jejím stehnům, které jsem pevněji stiskl. Ale asi by ses měla držet. Dodal jsem a aniž bych čekal na jakoukoliv reakci z její strany, zvedl jsem se i s ní ze země, což mi nedělalo moc problém. Už když jsem se zvedal, spojil jsem své rty s těmi jejími a začal jsem ji pomalu líbat, přičemž jsem pokračoval, i když jsem byl na nohou.

*pevně se ho chytl, protože přeci jen trošku ztratila tu rovnováhu, kterou měla na zemi, když si tak v klidu seděla, pak se na chvilku od jeho rtů odtáhla, aby mohla odpovědět* Mmm...nevíš? *zeptala se a přitom se malinko zakřenila i přesto, že se jí na tváři objevovala opět ta červená, tedy, v poslední době se to dělo k její nevoli až moc často* Takový silák...*zašeptala nakonec trošku pobaveným tónem*

Nasadil jsem trochu zamyšlený obličej, i když jsem moc dobře věděl, jak na to odpovědět. Tak já nevím. Tohle je začátek, uvidíme jak se to vyvine. Odpověděl jsem šeptem a jako takový náznak, jak jsem to myslel, jsem pevněji sevřel její stehna. Poté jsem se trochu uchechtl její poznámce. Na zvedání peří nemusí být člověk silák. Odpověděl jsem pobaveně. Chvíli jsem se ji díval do očí, než jsem s k ní opět naklonil, abych ji mohl políbit.

Mmm...Začátek? *zeptala se s takovým tajemným úsměvem, ale přitom v jejím hlase nejspíš byla slyšet nervozita, potom se zadívala do jeho očí a trošku se zavrtěla* P-pusť mě, trdlo...*zamumlala pobaveným tónem a přitom se trošku zasmála a odvážila se uvolnit jednu ruku, aby ho prstem mohla provokativně cvrnknout do nosu, prostě využila toho, že nemá volné ruce, to bylo všechno, navíc si takové momenty celkem užívala*

Jakmile mě cvrnkla do nosu, trochu jsem se zakřenil a zakroutil jsem hlavou. No, jak tedy myslíš. Řekl jsem pobaveně a posadil jsem se do křesla, čímž se mi uvolnily ruce. Jako první jsem stiskl obě její ruce a tak trochu jsem je zablokoval, i když kdybych ucítil nějaký odpor, prostě bych je pustil. Naklonil jsem se k ní a políbil jsem ji na krk, přičemž jsem vyhledal její krční tepnu, jejíž vystouplou část jsem přejel jazykem.