Ulice a uličky

Dvere od lacného hotelu s neónovým nápisom,ktorý pomaly už prestával svietiť sa otvoria.Vyjde z nich pomerne dosť mladý muž,ktorý si napráva sako,čo má na sebe.Nečakal,že tá žena vyberie takéto miesto,ale asi nemala peniaze.Aj keď jeho čiastku vyplatila,takže si nemá na čo stažovať.Vlastne bol rád,že odtiaľ vypadol.Naposledy sa napraví v okne auta,ktoré tam bolo pristavené a pokračuje pomalým krokom ďalej.Vlasy,ktoré má zvyčajne natupírované,prehrabne rukou a niektoré okoloidúce ženy si ho obzerajú.Postaršie paní však zízajú na piercin v pere a množstve krúžkov v uchu,pričom si šepkajú.Nevšíma si ich.Následne si však všimne dievča na motorke.To sa teda nevidí často.prebehne mu mysľou.Podíde teda k nej a zozadu jej nakukne cez plece.Pesničky?..Wow...Vystupuješ niekde?spýta sa jej s obdivným zapísknutím,ktoré je vśak tiché,keďže bol pri jej ušku.Možno sa zdal byť podozrivý a vlastne si myslel,že mu ublíži nejako.

*S ledovým výrazem jsem se podívala na něj, prohlédla jsem si ho od spoda nahoru, vypadal zajímavě.* Jo jsou..no teprve jsme začali..takže budeme možná někde v nočním klubu, v takových podnicích...*odpověděla jsem mile a taky jsem se tak usmála, ten můj první výraz jsem dělala pokaždé, když jsem viděla někoho nového. Vypadá celkem na nebezpečného, proto jsem si ze zvyku, jednou rukou, šáhla na bok, na svoji zbraň, kdyby chtěl něco zkusit, ale neměla jsem ho v plánu postřelit nebo tak nějak.*

Ten výraz ho nijak neprekvapí,keďže veľká vetšina dievčat v R2,tak vždy reaguje.Aby aj nie.Sme v meste,kde sa znásilňuje skoro na každom rohu,takže opatrnosti nie je nikdy dosť a prívetivosť je pozvánka.Preto nemám potrebu to nijak hrotiť.Aj keď mám chuť sa zatváriť ublížene,čo nespravím.Hmm...Možno sa niekedy stretneme a budeme hrať hneď po sebe.poviem so smiechom.Bolo to dosť možné.Aj keď poslednú dobu kapela nedostáva veľa práce z čoho mi je smutno.Periférnym videním si všimnem,že siahla k púzdru a pravdepodobne tam má zbraň.Rýchle položím svoju ruku na jej a zastavím ju.Na tak..Dievčatko,s takýmto telom by si tu nemala stáť.Sama si si o to žiadala.poviem provokatívne.Následne však odstúpim a zasmejem sa.Je jasné,že niečo také by som jej nespravil,ale chuť "postrašiť" ju bola veľká.

*Pousměji se.* Je to možné, ale budeme mít s kapelou tak týden klidu, jelikož budeme nahrávat a chceme vydat naše první album..možná je na to ještě brzy, ale já to nerozhodla to oni.*Řekla jsem mile. Když položil jeho ruku na moji, zase mi můj výraz ochladl.* Tímhle bych ti neublížila, protože bych si to moc neužila, radši bych dala přednost něčemu malému a ostrému, možná i tupému, aby to bolelo..*Odpověděla jsem, poté jsem vyplázla jazyk, stejně bych to nikdy neudělala, ale kdyby patřil k mafii tak klidně.*

Hm...My máme poslednú dobu pusto a akosi nám nahrávacie spoločnosti neodpovedajú.povzdychne.Už je to týždeň,čo im rozozslali svoje nahrávky,ale stále nič.Plus ich líder je chorý,takže žiadna práca.Lenže čo s tým môže robiť?-Nič.Ale aspoň máte ciele.Aj keď..Ako dlho ste už spolu?A prečo myslíš,že je to skoro?povie udivene,pričom mierne zvraští nechápavo obočie.On by sa chytil každej možnosti,keďže aj keby padol,tak nemá,čo stratiť.Túto jej reakciu však ozaj nečakal.Niečo tupé mám,ale bolesť by to spôsobilo len tebe.Plus nie je to ani malé..prebehne mi v mysli,ale nahlas to radšej nepoviem.Fúha..Sadistické chúťky?Teba sa musia muži v posteli báť.zasmejem sa a následne jej venujem úsmev.Nemyslím to zlé,ale som už taký a neviem si také poznámky odpustiť.

No dnes bylo naše první vystoupení, známe se asi tak dva týdny...takže je to docela brzo něco vydávat...*Odpovím a pousměji se.* Možná by se báli, kdybych nějakého měla a taky kdybych to chtěla.....*Odpovím se smíchem, byla to vcelku pravda, chtěla bych být radši sama a věnovat se svojí kariéře. Připadal mi celkově sympatický i když jsem se ho celkově bála, přece jenom byl cizí.*

Aha...To sa mi zdá dosť skoro.Predsa len sa poznáte málo a tak zrejme nie ste až tak zohraný.povie jej.Moźno to neznie veľmi presvedćivo,ale má s tým skúsenosti,keďže bol v kapele,kde tí ľudia mali ozaj veĺký talent,ale ako celok?No hrôza.Toto je podobný prípad.Nechcel do nej rýpať ani nič,ale jednoducho to musel nejako okomentovať.Ak nesúhlasíš,tak by si im to malapovedať.Kapela je o tom,aby ste sa vedeli dohodnúťJedna z dôležitých vecí a dôvod,prečo niektorí mali rýchli spád.trpko sa usmejem.Ale bolo to tak.Bez pochopenia je kapela len banda hlupákov,čo si hraje na nástrojoch.Mimoto..Ona je speváčka a tak je jej slovo dôležité.Ale?Zlé skúsenosti s mužmi?pozrie na ňu udivene.Je zvyknutý sa starať,keďže niektorí zákaznici/zákazničky neostávala len u sexu,ale tiež sa potrebovali vykecať.

Až moc zlé nebyly, jenom se nenašel ten, kterého jsem si jako malá vysnila....jsem tak trochu dětinská..*Odpovím a vzpomenu si na svoje dětství a zároveň na ten osudný den, kdy jsem viděla rodiče naposledy, v tu chvíli mi po obličeji stečou slzy, utřu si je opatrně, abych si nerozmazala svoje namalované oči, z tohoto jsem měla strach, nechtěla jsem nikdy, aby mě někdo viděl plakat, byla to moje slabost, každý měl nějakou slabinu a tahle byla moje, vzpomínky na rodiče. Můj úsměv se mi, ale nevracel, místo toho tu byl můj pokroucený výraz, jelikož jsem se chtěla rozplakat, jenže jsem to nechtěla.*

Povedz mi teda o svojom princovi.zasmeje sa.Predsa len si chcel pokecať a pri nej bola fajn príležitosť.Plus je fajn naslúchač,keďže v tom má už v podstate prax.Nemal tým,čo stratiť.Keď tak získať.Aj keď sám nevie,čo presne.To však nie je problém,ktorý by musel riešiť.Pri tom ako Čakal na odpoveď sa zrazu rozplakala.Niekto by asi spanikáril,ale on nie.Nemal prečo.Veď plač je bežný,aj keď ho celkom zaujíma,čo ho spôsobil.Preto jej položí dlaň na líce a palcom zotrie slzu.Následne jej dá pusu na kútik oka.TEda skôr je to len taký letmý dotyk pier.No tak..Shh..čo sa deje?spýta sa prívetivo neuvedomujúc si,čo spravil.Bol to automatický pud.Niečo,čo robieva celkom často a tak sa nezamýšla nad následkami.

*Podívám se na něj a trochu se uklidním.* Vzpomněla jsem si na dětství, jako malá jsem byla, dá se říct princeznička, žila na panství, jenže jednoho osudného dne, jsem o vše přišla, jak o své kamarády, tak o majetek a hlavně o rodiče, mohla za to mafie, můj příběh je celkem nezajímavý, jenom to, že se z krásného příběhu se stane noční můra....*Jakmile jsem to dopověděla, pověsila jsem se mu na krk, objala ho a začala plakat jak malé dítě, byla to pro mě úleva, jenže jsem cítila něco špatného a díky tomu, že když jsem měla svoji hlavu na jeho hrudi a navíc sklopenou. Tak mi do tváře nemohl vidět.*

Realita je už taká...zamumle nečuteľne,ale je to tak.On sám to poznal,aj keď si za to môže sám.Žeby sa v jeho srdci ozvala ľútosť či strach?Nie...Ani jedno z toho.Pri tom ako rozpráva,tak pozorne počúva a hladká ju po chrbte,aby sa ukľudnila.Čo sa mu zrejme aj podarí.Keď sa naňho pozrie,tak jej venuje milý úsmev,ktorý by ju mal utešiť.Teda aspoň také boli doterajšie rekacie na tento výraz,ktorý teraz má-starostlivý.Život ide ďalej...Túto nočnú moru ešte stále môžeš zmeniť na rozprávku,v ktorej si žila.zašepká jej do ucha.Vzhľadom k jej predchádzajúcemu správaniu ho mierne prekvapí,keď sa naňho zavesí,ale nezhadzuje ju ani nič podobné.Len si ju privinie k sebe a ďalej prechádza dlaňou po chrbte,pričom jej šepká utešujúce slová,ktoré zrejme ani nevníma,ale ticho byť nemienil.

*Přestanu brečet, neni to kvůli tomu, že mě nějak uklidňoval, bylo to kvůli mé povaze, byla jsem už taková, opatrně jsem si utřela slzy a podívala jsem se na něj.* Gomen za moje chování, takováhle nebývám, to se mi stane jedině tak jednou za měsíc...*Odpověděla jsem, na tváři se mi objevil široký úsměv.* Kdo jsi ? *Zeptala jsem se zvědavě a trochu i podezíravě.*

Jej náhle ukľudnenie je ďalšia vec,ktorá ho dnes prekvapila.A to si myslel,že ten motel bude jediné,ale čo?Človek sa mýli stále.Keď si začne opatrne zotierať slzy,tak z vačku na džínach vyberie látkový kapesník,ktorý má na kraji jeho iniciáli,a podá jej ho s úsmevom na perách.Nechápe prečo sa ospravedlňuje.Nemusíš sa ospravedlňovať..Každý sme nejaký.Za svoju povahu sa neospravedlňuj..Nikdy.povie milo,pričom ju stále drží v náručí.Pustiť ju mu ani nenapadlo,keďže jej to nevadí a objatie je vlastne znak utešovania.Široký úsmev opätujem,pričom ponadvihnem obočie.Záleží na tom,čo presne chceš počuť.odpovie jej so smiechom a pozrie jej do očí.

Co chci slyšet je, tvé jméno..já se ti představím tak jako se představuji všem..Přezdívka je Kareta hana Mimi. Jinak Megami Jigoku, hlavní cíl mafie a zdejší policie..*Pousměji se, často když jsem se tak někomu představila, nedopadlo to dobře, vždy se někomu něco stalo, ale mě nic hrozného.* Takže je řada na tobě...*Dodám k tomu a nepřestávám se usmívat, i když se to skoro začíná měnit na můj psychopatický úsměv.*

Pokrčí plecami,keď neprijme alebo skôr si nevšimne kapesník,ktorý jej podáva a opäť ho teda schová.Následne jeho obočie "vyskočí" a poschodie,keď sa predstaví.Predsa len to nie je zvyčajné predstavenie,ktoré by mu predviedli iné dievčatá.Ale čo už?Už od pohľadu na ňu spozoroval,že je na nej niečo iné.Možno sa to dá nazvať aj divné.Ktovie.Moje meno je nepodstatné,ale keď ho chceš vedieť..Valentine Atsushi.predstaví sa jej so zdvorilým úsmevom na perách.Nemal dôvod jej hovoriť falošné meno,keďže nemal čo stratiť.Potom sa však zamyslí či naozaj ten dôvod nemal.Následne sa na ňu pozrie a tú premenu úsmevu síce spozoruje,ale nedáva to najavo.Chce vedieť,čo sa z toho vykluje.Strach?Ten určite nepociťoval.Len zvedavosť.

Valentine....krásné jméno.Řekla jsem a pousmála jsem se už normálně, jednou rukou jsem si poupravila vlasy. Byl na mě hodný, což bylo dost divné, cizí člověk a chovat se tady v R2 hezky, dalo se tomu říkat divné nebo spíše i trochu zajímavé. Začala jsem být trochu zvědavá a taky jsem se o něm chtěla dozvědět více. Čemu se věnuješ ? Zeptala jsem se zvědavě a k tomu přihodila přihlouplý úšklebek. (Gomen ale víc jsem toho nezvládla )

Vďakausmeje sa nad tým komplimentom,ale viac k tomu nepovie.Málokedy hovorí o sebe,dokým nemusí.Svoje ruky,ktorými ju predtým objímal presunie k jej pasu a následne ju pustí a strčí si ich do vreciek džín.Ak sa jej zdalo divné,že je milý,tak to možno pretože je po práci a tak to slušné vychovanie ešte pretrváva.Zvyčajne je totiž arogantný a dosť ľahostajný voči okoliu,ale prečo aj nie?Veď je v R2.Tu milé správanie k cudzím ľuďom je hlavne podozrivé a to nepotreboval.Nepotreboval problémy.Jej následujúca otázka ho zaskočí a tak nadvihne obočie.Si nejaká zvedavá..škontatuje s úsmevom a pozrie na ňu,pričom skúmavým pohľadom prejde jej tvár.Ak chceš odpoveď,tak musíš položiť konkrétnu otázku.vyplazí jej jazyk a následne sa usmeje.Pracuješ niekde?spýta sa jej.

* Zašklebím se, chvíli přemýšlí jestli mu mám odpovědět pravdu, je mi cizí, ale co s tím udělám nic, nemám důvod lhát.* No to že zpívám už víš a jinak obsluhuji v Sugar caffé..nebo tomu říkají něktěří Maid kavárna, jelikož máme ty oblečky.*Odpovím a trochu se u toho začervenám, kdyby mě v tom viděl někdo z mých fanoušků tak se mi bude asi smát, určitě by byly zase nějaké pomluvy a tak dál. Povzdechnu si nad tím přemýšlením a přestanu se červenat.*

Je pravda,že nemá dôvod klamať.Predsa len to nebola bohvie aká informácia a pokiaľ sa vie,tak Valentine nie je žiadny šialený stalker,ktorý chce vedieť,kde pracuje,aby ju tam chodil každý deň sledovať.Poprípade z diaľky pozorovať ďalekohľadom.Nemožné.On taký jednoducho nie je a vlastne nie je ani potvrdené či by niečoho takého bol schopný,keďže by ho musela naozaj zaujať,aby klesol k niečomu takému.Po jej odpovedi sa začne smiať.Vsadím sa,že vám tam chodia hlavne postarší páni,ktorý vyllezú z domu len,aby mohli pozorovať mladé dievčatá v uniforme slúžky..Či sa mýlim?dodá ešte s úškrnom.Keďže sám nemal veľa skúsenosti s takými to miestami,tak je jasné,že má takúto mienku o týchto maid kaviarňach.Jej začervenanie si všimne a už aj má niečo na jazyku,ale potom mu to vyšumí z mysle a tak ostane ticho.Následne však to dievča povzdychne a tak nadvihne obočie.Čo sa stalo?

No právě tam skoro nikdo nechodí, jelikož jsem dlouho nepracovala, takže to ostatní s obsluhou nestíhali, ale brzo se k nim vrátím a bude to doufám zase jako na začátku. Spíše tam chodí mladší kluci..*Odpovím s úšklebkem, poté se chvilku na tebe dívám, dá se říct, že jsem se zakoukala na tvoje piercingy. Po pár minutách se vrátím do reality.* Ale nic se nestalo, jenom to moje přemýšlení mě asi dostane do hrobu...*Odpověděla jsem, trochu jsem se pousmála a začala zase civět na ty piercingy, tak trochu se mi líbili, ale moc jsem to nedávala na jevo.*

A nebudeš mať problém?spýta sa,keďže podľa toho,čo povedala tam zrejme nebola dobre dlho a predsa len,ak naozaj nestíhali,tak ju museli zavolať a ona asi neprišla.Lenže čo on môže vedieť?Vlastne dosť,keďže mal veľa brigád,odkiaľ ho vykopli než našiel prácu,ktorá mu vyhovuje.A není ani tak nezvyčajná...Aspoň podľa neho,ale ostatní na to mali iný názor.Hm..Takže som si tipol zle?povie bez väčšieho záujmu,ale aby to nebolo tak drzé,tak sa usmeje.Teda presnejšie uškrnie.Jeho náladasprávať sa ako dobre vychovaný gentleman už vyprcháva.Predsa len..Komu sa chce neustále len usmievať ako poslušný idiot.Po čase to omrzí a jeho obzvlášť,keďže to robí pravidelne.Napokon si ju obzrie.Teda skôr sleduje jej pohľad,ktorý blúdi po piercingoch.Ver,že tak to má každý...A tak či onak skončíš v hrobe..Na príčine nezáleží.zasmeje sa.Skoro až pobavene.Aj keď to nedávala najavo,tak jeho pozorovateľské schopnosti boli vcelku dobré a tak ponadvihne obočie a úškrnom na perách.Vidíš niečo čo sa ti páči?

No budu mít, takový menší, ale já je ukecám..dají se lehce ukecat, už se mi to stalo několikrát, né že bych se tím chtěla chlubit.. *Odpovím mile a taky se tak usměji. Nepřestávám si prohlížet jeho piercingy, tolik moc jsem jich ještě neviděla pohromadě, sice tady je v R2 měl každý, ale zase takový čas abych si je mohla prohlédnout neměla. I když se mě zeptá, slyším ho, ale ze zvyku se zeptám, potom odpovím, tak jako vždy.*  Ehm..Co ? No jo tak trochu ty piercingy, ještě jsem jich neviděla tolik...*Odpovím trochu zamyšleně.*

Nejak si veríš...Všetko má svoje hranice a raz príde deň,keď ti to už tolerovať nebudú.žmurkne na ňu,pričom ten úškrn z jeho pier nemizne.To jej civenie mu vlastne nevadí,keďže už si zvykol.Je síce jasné,že tu,v R2,má piercing každý 2.človiečik,ale on ich mal ozaj mnoho.Lenže čo už?Chcel cítiť bolesť v dobe,keď si prepichoval ucho,jazyk a ostatné časti tela,ktoré zvládol sám.Potom ju cvrnke doprostred čela,aby toľko nezízala.Nemala by si takto čumieť na ľudí.Je to neslušné.napomenie ju s vážnou tvárou.Tento výraz však rýchlo nahradí úsmev..alebo skôr jeho zvyčajný arogantný úškrn.Tento výraz je jednoducho jeho a tak ho skoro stále má na tvári.Keď povie,že ich nevidela toľko,tak len ponadvihne obočie.Predsa len..Dnes ich mal pomenej.Len zopár krúžkov uchu,v pere a jazuky,ktoré však nemohla vidieť,ak sa mu teda nepozerala rovno do úst.

Tak až přijde tak ti dám nějak vědět.*Odpovím, trochu se zaksichtím, když mě cvrnkne do čela, ještě chvíli si ho prohlížím a pak řeknu.* Asi bych..* Nedořeknu to, jelikož jsem zahlédla jak pět mafiánů táhnou jakousi holku do uličky, moje oči trochu víc zbystří a začnou ho sledovat, stoupnu si k motorce, na boku motorky si vezmu svoje pouzdro s katanou, vytáhnu ji, dám si ji na záda, můj výraz se změní na dá se říci nenávistný, podívám se na Valentine.* Uvidíme se někdy jindy, pokud přežiji ještě pár dnů.* Řeknu, přijdu k němu, stoupnu si na špičky, letmo ho políbím na rty a pomalým krokem jdu za těmi mafiány.*

*Dojdu do temné uličky, kde uvidím, že chcou tu dívku znásilnit, vytáhnu svoji katanu z pouzdra ( nechce se mi psát to slovo ), potichu nakráčím k nim, tomu nejbližšímu dám katanu pod krk, všichni se na mě otočí, dlouho nečekám a toho co držím podříznu, odhodím ho na zem, rychlým pohybem zapichnu katanu druhému do břicha, ostatní zatím vytáhnou zbraně a začnou na mě mířit, toho co jsem právě probodla, rychle chytnu a udělám si z něj "živý štít", odhodím katanu a vytáhnu si Desert Eagle, jednoho z nich střelím přímo mezi oči, mezitím co oni střílejí už do mrtvého mafiána, já se přibližuji zpět ke své kataně, dalšího střelím do hrudníku, toho mrtvého co držím hodím po posledním, vezmu si rychle katanu a dá se říci, že skoro skočím po něm a podříznu ho, ta holka co leží na zemi se pomalu zvedne, vytáhne si nůž a zabodne mi ho do nohy, otočím se na ni rychle a jedním pohybem ji oddělím hlavu od těla.* Sayonara meinu...*Řeknu a pomalým krokem s katanou v ruce, se zbraní v pouzdře,s nožem v noze, se vracím zpět k motorce, až jsem u motorky tak se zastavím.*