Most

*Vezme si peníze, je jí jedno, že nejsou její.* Takhle dáváte peníze všem? *ušklíbne se.*

*Přikývne, utratit peníze za cokoliv jiného než potřebuje by jí nenapadlo. Po dlouhé době dření a kradení pro peníze už je nepoužívá k ničemu jinému.* Díky, *řekne.*

Není za co jsi milá holka.. Mohu se jen zeptat na tvoje jméno ? Trochu se usměje.

"Mi... Milá?" *Podiví se v duchu a přešlápne.* Vy tu bydlíte?

Anne, *odpoví jednoduše - nechce svou osobnost moc rozvádět.* A vy?

Byla jsem prakticky ve všech oblastech, je to daleko, ale proč ne? *Odpoví otázkou.*

Tak dobře pořádně se tam najíme a popovídáme si o sobě. Trochu se usměji.

Nevím, co budu o sobě říkat, ale dobře, *přikývne a přehodí si svoje věci do druhé ruky. Věci, které jsou pro ni cenné nikdy nenechává na zemi a tak to je i u houslí, kterých si teprve teď druhá dívka mohla všimnout.*

Prídem teda k miestu, kde Kazuma pripevnil lano a začnem na seba upevňovať postroj. Všetko pre istotu dvakrát skontrolujem, ale nenájdem nič poškodené. Kazumovi som začala za ten čas dosť dôverovať, a preto som si nemyslela, že by mi niečo urobil. "Tak, Kazu?? Má to byť takto?" spýtam sa ho a pozriem naňho.

Tak dobře můžeme jít. Udiveně se podívá na housle. Ty hraješ na housle ?

Občas jo, *odpoví a nezmíní se o kytaře, kterou má na tajném místě. Občas jí dělá starosti, že venku navlhne.* Je to nejlepší způsob, jak si vydělat, *pokrčí rameny.*

*Přikývne.* Rozhodně lepší než krást, *poznamená a nechá odpověd na její otázku ve vzduchu.*

"Môže byť." Povedal som jej a pozeral som k nej. Potom som sa ešte raz pozrel po výstroji a dal som lano tak aby keď zoskočila sa pekne rozvinulo dole a zapružilo tak ako malo predsa len to nebolo obyčajné lano ale priamo na toto. "Tak teraz len vyšplhať na most a môžeš skočiť." Dodal som s menším ale tak trochu lišiackým úsmevom.

"Dobre, idem..." a chcela som vykročiť, ale čosi ma zastavilo. Všimla som si totiž úsmev- vlastne nie, len náznak zvláštneho úsmevu. Zarazene som sa pozrela na Kazumu a zamračila som sa naňho. "Ehm.... deje sa niečo??" spýtala som sa trošku nahnevane. *Predsa len sa mi nechce vysmievať alebo si zo mňa uťahovať!* letelo mi hlavou, ale ani sama som tomu neverila.

"Huh? Určite niečo hej." Odpovedal som ale ironicky keďže by sa nič nemalo diať. Povedal som jej a aj keby sa chcela vymeniť nemal som s tým našťastie problém a skočil by som prvý ja aj tak by to neovplivnilo to čo som chcel spraviť ale myslel som si že to bude dobré, keďže som to vážne niekde videl.

"Och, mal by si to vyklopiť!" poviem naoko rozhorčene, ale potom sa zasmejem. "Dobre, ja idem na to." poviem rozhodne a preleziem zábradlie. Posledný raz sa zhlboka nadýchnem a skočím dole. Lano sa hneď napne a ja sa rukou dotknem vody. Zvýsknem od radosti z voľného pádu a tej vody.

(Škoda že si už napísala to čo sa stalo po tom čo si skočila keďže som do toho niečo chcel spraviť.)

Nakoniec skočilo a všetko šlo bez problémov ako keby som nič neplánoval a ako keby som ani nič nenachystal."Tak čo aké tobolo?!" Zakričal som smerom k nej ale aj tak teraz ma zaujímalo ako sa dostane hore a nenamočí sa . Keďže vytiahnuť ju hore by bola blbosť.

(to je tak keď mi dopredu nepovieš čo a kedy chceš urobiť :/ )

"Výborné!" zakričím mu späť. Potom sa odopnem od lana a padnem do vody. Vynorím sa z vody a zamávam Kazumovy, akože som vporiadku. Potom vyleziem z vody a ponáhľam sa naspäť na most. "To bolo úžasné!" poviem, hneď ako tam dobehnem. "Kazu, teraz ty." usmejem sa a nevšímam si vodu, ktorá zo mňa kvapká.

(Nevadí stáva sa xD)
Ja som sa len naširoko usmial a než sa dostala zasa hore vytiahol som si lano s postrojom a nachystal som si to sebe. Potom keď prišla dal som si postroj a vyskočil som na most."Už letím!" Povedal som no ako som pozeral dole mal som poriadnu závrať. Nakoniec som ale skočil tak že som sa prehupol do predu a začal som padať. Pozeral som z akej výšky padám. Bolo to niečo neopísateľné ale napĺňalo ma to úžasným pocitom. Potom to zapružilo a zasa to vystrelilo vyššie naozaoj mi to dávalo zabrať ale bolo to úžasné. Keď sa to zastavilo chvíľu som to rozdýchával a nakoniec som sa odopol a hupol som do vody.

(škodaaaaaa! XD)
Vyzriem sponad zábradlia a zakričím: "Tak ako???" a na tvári mám obrovský úsmev. Vytiahnem lano hore. Celá sa trasiem od zimy a radosti.