Bar

*Celkom ma prekvapí,že ma niekto osloví,keďže som to ozaj nečakala a vlastne je to na mne vidno.Prekvapený výraz však rýchlo nahradí úsmev alebo skôr taký úškrn.*,,Dievča sem prišlo premýšlať o...ničom."*dokončím s tichým smiechom,ktorý zároveň skrýva ľahký podtón pobavenia.*,,Mizuri...Teší ma,Rai."*predstavím sa,pričom zopakujem jeho meno a podám mu ruku.Aj keď toto gesto veľmi neobľubujem.Zdal sa mi akýsi zdvorilý a to bolo vlastne sympatické,keďže som myslela,že vychovaný muži vymreli.Taktiež však mal príjemný hlas.Keďže ho nevidím,tak môžem posudzovať len podľa hlasu.*

"Přemýšlet o ničem to bych chtěl taky umět"*řeknu s lehkým náznakem smíchu*"Mizuri to je krásné jméno"*řeknu a políbím ji na její jemnou ruku*"Takže můžu vás na něco pozvat Mizuri"*řeknu a pomalu se napiji své whiskey, poté se jí zadívám do tváře*

,,Pokiaľ človek nemá problémy,tak to ide ľahko."*poviem s takým neurčitým úsmevom na perách.Vlastne ten úsmev nič nevyjadroval,len som nechcela mať kamennú tvár či nejaký divný výraz.*,,Um...prečo nie."*usmejem sa.Vlastne je to súhlas,lenže mám vo zvyku odpovedať nepriamo.Pri tom komplimente a vlastne už keď "pobozká" moju ruku,tak sa začervenám.Z nejakého dôvodu začínam nadobúdať pocit,že je smutný.To,že sa v podstate nepoznáme ma však vôbec neodradí od vyslovenia otázky.*,,Myslím,že vás niečo trápi...Smiem vedieť čo?"*poviem prívetivo,pričom mu vykám,keďže jeho vek neviem.Cítim,že sa na mňa pozerá.V tejto zlej osvetlenej miestnosti je však ťažké vidieť,že mám akýsi sklený..teda skôr neprítomný pohľad.*

"No taky bych si přál nemít žádné starosti, no trochu mě trápí to že se se mnou před nějakou chvíly rozešla přítelkyně, to je vlastně důvod proč jsem tady chtěl jsem se opít, ale mluvit s vámi vypadá jako lepší řešení"*řeknu s úsměvem a mávnu na barmana* "A co přesněji si dáte?"*zeptám se a položím sklenku na bar*

,T-to je mi ľúto."*vysúkam zo seba prvé čo mi príde na jazyk.*,,Um..aso len pohár Červeného vína."*usmejem sa,keď dojde barman.Spoznala som to podľa jeho ťažkopádnych krokov.Vlastne by som si objednala aj niečo silnejšie,ale potom by ma nemal kto dovláčiť domov a vlastne by mi ani nevadilo kebyže sa opijem.Predsa len prehnane dôverujem každému človeku a preto by som sa nebála o svoj život.Skôr to bolo tým,že mi neprišlo to vhodné,vzhľadom k tomu,že by som ho mala povzbudiť.*,,Ale alkohol nie je riešenie."*poviem,pričom sa otočím smerom k barmanovi,ktorý ku mne postrčí popolník a ja zahasím cigaretu.Potom položím ruku na pult a priblížim sa k tej jeho,ktorú napokon povzbudivo stisnem.*,,Treba myslieť pozitívne...To,že sa s vami rozišla nie je koniec sveta..Myslím,že je to skôr šanca na nový začiatok."*usmejem sa milo a vlastne som celkom prekvapená,že zo mňa niečo také vyjde.Avšak dúfam,že aspoň nejaký účinok,keďže nechcem aby sa moji priatelia trápili a on bol jedným z nich.Aj keď ešte len krátko.*

"Ne sice alkohol není řešení, ale alespoň tu bolest tlumí. Takže vážně chcete jen víno?"*Usměji se, když nastaví svou ruku a jemně ji stisknu*"Jste strašně hodná, a můžete mi tykat"*usměji se a dopiji svou whiskey*

,,Nemyslím,že vám to chvíľkové utlmenie pomôže...Lepšie je zmieriť sa so skutočnosťou a neutápať sa v minulosti.Pamätať si,ale nelipnúť na tom."*poviem so zamysleným výrazom na tvári.Potom sa však pousmejem.Nemyslela som to zle.Vlastne pri tom ako to hovorím,tak tón môj hlasu je vcelku milý..avšak väčšmi zamyslený.*,,Áno..len to víno..Keďže tu tvrdím,že opiť sa je zlý nápad,tak by som mala ísť príkladom,nie?"*poviem si smiechom žartovne.Ale vlastne aj to bol jeden z dôvodov.Predsa len by bolo blbé,ak by som si protirečila.*,,A vy ste...teda ty si podľa mňa ozaj milý."*usmejem sa.*,,Koľko máš vlastne rokov?"*dodám,keďže jeho vek neviem a podľa hlasu sa to určiť nedá.*

"No dobře pokusím se s tím smířit, ale co dám si to víno s vámi , nenechám vás v tom samotnou"*Mávnu na barmana a objednám dvě láhve červeného vína*"Je mi dvacet jedna let a vám"*zeptám se a pomalu se můj výraz mění na slabý úsměv*"Perfektně se s vámi povídá"*ještě trochu víc stisknu vaši ruku a znovu se na ni zadívám*

,,Pokusíš?...Nie,nie,nie.."*pokrútim nesúhlasne hlavou.Pretože pokus znamená aj zlyhanie a to nechcem a ani on by nemal.*,,Žiadne pokúsim sa!"*poviem s odutými líčkami a pohrozím mu prstom.Možno to vyzerá komicky..Vlastne určite to vyzerá smiešne a tak nafúknuté líca "splasnem" a zasmejem sa.Barman naleje víno do dvoch pohárov a posunie ich pred nás.Vezmem pohár do ruky,ktorú nemám položenú na tej jeho a napijem sa.Len taký maý dúšok na ochutnanie.Chvíľi ešte držím pohár pri perách.Potom ho však dám preč,pričom ho stále držím v ruke.*,,No..Je mi 17..Takže by bolo fajn,ak by sme si tykali obaja."*usmejem sa,pričom stisk opätujem.Vlastne mám naňho celkom veľa otázok,keďže sa rada zoznamujem.*,,Um..Ďakujem..S tebou tiež."*poviem úprimne.Napriek tomu so smutnými ľudmi si väčšinou nerozumiem a preto sa im často aj vyhýbam.Možno je načase to zmeniť.*

"No dobře smířím se s tím"*řeknu a trochu se zasměji, potom barman donese víno já ho vezmu do ruky, kterou tě nedržím, podívám se na barvu, vůni a nakonec ochutnám.*"Myslím, že to víno byl celkem dobrý nápad, řekneš mi o sobě něco víc, tedy pokud ti to nevadí, rád poslouchám lidi"*usměji se a sklenku položím na pult*

*Celý čas sa usmievam a mám veselú náladu dúfajúc,že sa to prenesie aj naňho.Poteší ma,že sa zasmeje.Je to síce len náznak,ale aj to mi stačí,pretože to znamená,že mu už je zrejme lepšie.Úprimne...Víno som vlastne vybrala,pretože sa z neho neopijem a je sladké.Sladké mám vcelku rada.Predtým než sa stihnem niečo opýtať,tak ma predbehne,čo ma príjemne prekvapí.*,,Nehovor..Väčšinou mávam len a len dobré nápady."*poviem hrdo,pričom naschvál pohodím hlavou a vypnem hruď.*,,Len žartujem."*dodám so smiechom,aby to nepochopil tak,že som nejaký človek,čo si o sebe myslí priveľa.*,,Nevadí..Ale..Čo by si chcel počuť?"*spýtam sa,keďže neviem čím začať a vlastne ani neviem,čo by ho mohlo zaujímať.*

"Takže už o tobě vím že jsi krásná, že máš ráda sladké. A že se se mnou nechceš opít"*poslední větu řeknu smutně, ale pak se zasměji* "jen si dělám srandu, a ještě to že mi je s tebou příjemně a ráda se směješ"*podívám se ti do tváře a řeknu*"Můžeš pokračovat řekni mi všechno, já mám dost času a s tebou se tráví příjemně, takže můžeš mluvit."

*Přijdu do baru,sednu si do kouta,sundám si mikinu, položím ji vedle sebe a začnu studovat, abych měla ve škole dobré známky.*

*Pri slove ,,krásna" nesúhlasne pokrútim hlavou.Naozaj to podľa mňa nie je pravda.Červeň,ktorá mi však ozdobí líčka neskryjem,keďže ani nemám ako.*,,A-ale..."*začnem mu koktavo protirečiť,keď tým smutným tónom spomenie pitie.Predsa len mi naozaj bolo blbé sa opiť po tom,čo som mu povedala.Potom sa však nachvíľu zamračím.*,,Ňú...a ja som si to vzala vážne.Pako."*poviem mu smiechom.*,,No..smiech je zdravý...A hlavne sa s ním dá veľmi dobre zvýšiť nálada."*dodám.Je to však len jedna stránka smiechu,keďže všetko má aj niečo zlé.Ale o tom teraz nechcem filozofovať.*,,Um..Keď ja neviem čím začať..Preto hovorím,že sa máš pýtať."*vyplazím naňho jazyk,pričom pustím jeho ruku a načiahnem obe ruky k jeho tvári,ktorú optrnými,jemnými dotykmi skúmam.Môže to vyzerať zvláštne,ale vlastne ja som týmto spôsobom videla.*,,No..v prvom rade by som ti asi povedala,že nevidím."*poviem s úsmevim na perách.Vôbec to neznie ako sťažnosť a vlastne ani není.Naopak..Som s touto,podľa spoločnosti,chybou zmierená a štastná.*

Unavený.a.otrávený si objednal.whiskey.s.ledem, sedl si.k.baru.

"Ale prosím tě vždyť jsi krásna"*řeknu a usměji se*"Ty jsi, ale naivní"*řeknu s úsměvem, doufám že to správně pochopí*"Máš pravdu smích je zdraví, začni třeba od začátku já rád poslouchám lidi, obzvláště když jsou krásní jako ty"*trochu se zarazím, když mi začne ohmatávat obličej*"No vidíš a hned máš odkud začít tedy pokud ti nevadí o tom mluvit"*Poté si všimnu dvou lidí, kteří přišly jedna je Meggy a Druhého neznám*"A sakra co ta tady dělá"*řeknu potichu*

*Uslyšela jsem někoho nově příchozího, rozhlédnu se,všimnu si že je to Twin, usměji se sladce,podepřu si bradu a jen tak ho sleduji.*

Všimne.si.Meggy, přijde za ní.
Ahoj. Co tu děláš?.Zeptá.se.s úsměvem.a přisedl si.

Ahojky...Jen tak pozoruji ostatní a učím se, dlouho jsme se neviděli...*Usměji se ještě jednou sladce,opřu se a jen tak si prohlížím Twina.*

Neviděli no, byl jsem v kómatu, kdo ví co jsem zas vyváděl.. Nechceš něco k pití? Zeptá se a lokne si ze skleničky.

Umm...dobře,dám si cokoliv...*Odpovím mile,vezmu si do ruky učebnici a jen ji letmu prohlídnu,abych si zapamatovala kde jsem skončila,položím ji zpět a zavřu ji.*

Jde k baru a objedná Mochito, vrátí se a zeptá se : Co se stalo když jsem byl mimo?

Moc věcí...se stalo, díky kterým jsem se..začala bát ještě víc..*Usměji se mile, zase si začnu prohlížet Twina.*

A co ta mafie? Zeptá se podrážděně..

S tou mafií..ehm..docela je už klid..našla jsem kdo jim nařídil zabít moje rodiče...a ten je daleko ode mě..*Odpovím mile a poté se zeptám.*Um..co by jsi chtěl dělat.. ?