Bar

Trochu mi vyhládlo, nešla bys do.restaurace? Zeptá.se.

,Krásna...Chjo...Klamať sa nepatrí."*poviem so smiechom.Ale bola to pravda.Naozaj nemyslím,že som pekná,napriek tomu,že to hovorí presvedčivo.Potom povzdychnem.*,,Nevadí mi o tom hovoriť,ale ani neviem,čo viac ti o tom povedať..Môj život je ozaj jednotvárny,takže neviem,čo mám povedať."*poviem s tichým smiechom,pričom dám ruky preč a usmejem sa.Radšej by som počula niečo ja o ňom.Už som sa išla pýtať,keď začujem to čo povedal.Síce to bolo potichu,ale mala som o niečo citlivejší sluch.Vlastne to bola taká kompenzácia za zrak.*,,Deje sa niečo?..Prišiel niekto tvoj známy?"*položím mu rovno dve otázky starostlivým hlasom.*

*Chvilku přemýšlím a poté odpovím.*Zašla bych...si do restaurace...dnes jsem měla jenom snídani..*Mile se pousměji.*

"Ano krásná o takové věci bych nelhal, dobře takže jsem se toho o tobě moc nedozvěděl, ale to nevadí já to z tebe potom nějak vytáhnu, a kdybych ti o sobě něco pověděl já?"*zeptám se a úsměvem a posunu si židli blíž k ní a začnu si prohlížet její tvář z blízka, potom se ztratím v jejích očích a tak trochu se zasním, potom uslyším tu poslední otázku a trochu se leknu, mělo mi to dojít hned že ostatní smysly bude mít více vyvinuté*"Ale nic jen přišel zdroj všech mých problémů."*řeknu tak trochu rozviklaným hlasem a napiji se vína*

Tak pojďme. Řekne, zvedne se.a.podá.Meggy ruku na pomoc ke.vstání.

*Jemně mu stisknu ruku,vstanu, učebnici si tady nechám, pak si pro ni dojdu.*Um...tak dobře...

( píšeme tam.? )

(jop jop..ty první)

Přesun Restaurace

Pře-sun :DD

,,Ňu..Keď myslíš..."*zamumlem,keďže nemám v pláne hádať sa s ním o mojom vzhľade.Však načo aj?..Aj tak nemám tie správne argumenty.*,,Mohol by..Predsa len je toho viac,čo mi môžeš povedať."*poviem s úsmevom na perách.Keďže bol odo mňa starší,tak myslím,že má dosť o čom hovoriť.Pri tej jeho odpovedi ho chytím za ruku a usmejem sa,keďže napnem sluch a počujem,že odišli.*,,Žena,ktorá je schopná ťa opustiť a potom sa tváriť,že ťa nepozná je mrcha,ktorá si ťa nezaslúži."*poviem povzbudzujúco.Nechcem,aby to vyznelo nejako hrubo,ale inak som to sformulovať nevedela.Potom však čakám,že mi povie niečo o sebe.*

"Ano vážně si to myslím"*usměji se a začnu mluvit o svém životě"No tak nejdříve jsem začal studovat medicínu poté mi bohužel zabili matku no bydlel jsem v R3 pak se z mého otce stal lovec odměn, ale byla to riziková práce a také zemřel. Tím pádem jsem musel ukončit studium a rozhodl jsem se stát se lovcem odměn a přísahal jsem že se pomstím za smrt svého otce, sice jsem toho chlapa našel, a zabil, ale otce mi to nevrátilo, a tak jsem přišel na to že pomsta není řešení, v poslední době jsem byl s tou jak ty říkáš mrchou, a myslím že bych lepší slovo ani nenašel."*Dopoví napije se vína a doufá že jí tím že zabíjí lidi nevystraší*

*Pozorne ho počúvam,pretože ša o ňom chcem naozaj dozvedieť veľa.Predsa len čím viac o ňom budem vedieť,tým lepšie.Pri tom ako hovorí o stráte svojich rodičov,tak ho objímem.Keď dokončí svoj život v skratke,tak som chvíľu ticho.Premýšlam,čo mu na to povedať.Nič také my však nenapadalo..Aspoň nie nič normálne.Pravdupovediac ma to zabíjanie nevystrašilo.Bola to jeho minulosť,ktorú prijmem.Predsa len sa to už zmeniť nedá a podľa toho,čo povedal sa z toho ponaučil.*,,Hm...A máš nejaké plány do budúcnosti?"*položím otázku,pričom sa usmievam.Nechcela som rozoberať jeho minulosť,pretože ani nie je čo.*

*Když mě obejme jen jí lehce pohladím po vlasech a poté se odtáhnu*"No poslední dobou jsem byl celkem zaneprázdněn, ale jeden sen už jsem si přeci jen splnil a to koupit si cammaro a pomsty už jsem také dosáhl, tak teď bych mohl ještě dostudovat medicínu, ale do toho se mi už nechce, já nemám moc plánů a co ty pořád tady mluvím jen já a pořádně tě ani nepustím ke slovu"*jemně se usměje a znovu se napije ze sklenice*

,,To nevadí..."*pokrútim hlavou,pričom sa usmievam.Naozaj sa mi dobre počúvalo o ostatních,keďže ja sama neviem,čo o sebe povedať,kým mi niekto nepoloží konkrétnu otázku.Nebolo to tým,že nemám o čom hovoriť.Skôr len neviem o čom.*,,Tak medicína...Znie to zaujímavo.Prečo by si nechcel pokračovať v štúdiu?"*spýtam sa zaujato.Len tak impulzívne a nijak nepremýšlam nad tým,čo hovorím.Nad jeho otázkou sa zamyslím,pričom položím ruku na pult a opriem si hlavu.Na tvári mám zamyslený výraz.*,,Nemám nijaké sny...Myslím,že sú obmedzujúce.Jednoducho..Čo sa stane stane sa a nijak to neovplyvním..Takže radšej žiadne sny nevediem."*poviem so zamysleným úsmevom svoju úvahu.Hneď na to sa mi však zdá,že som sa príliš rozkecala.*,,Prepáč...Trošku som sa zamyslela."*zasmejem sa potichu.*

"Jsem rád že ti to nevadí"*řeknu s úsměvem a začne přemýšlet ze zamyšlení mě vyvede další otázka*"No myslím si že teď už bych nevydržel sedět ve školní lavici a celou dobu poslouchat jak někdo mluví, ale možná bych se mohl zapsat."*podívám se na Mizuri pořádně z blízka"*podivím se nad její odpovědí*"Mohla by jsi mi říct co děláš ty? Já bych typoval že jsi filozofka."*řeknu a trochu se zasměji*"To nevadí můžeš mluvit klidně pořád já rád poslouchám lidi obzvlášť, když jsou překrásní jako ty"*usměji se a znovu se napiji*

,,Pracuješ vlastne?"*znova sa spýtam skôr než otázku premyslím.Vlastne to zo mňa ide tak samo.Neviem sa jednoducho udržať pri jednej téme..Avšak ak ide o niečo,čo ma núti zamyslieť sa,tak viem hovoriť aj do nemoty.*,,Ja?...Študujem...Bingo...trafil si to.Študujem filozofiu."*poviem mu so smiechom.Mám v obľube nad vecami premýšlať,vidieť všetko z oboch stránok a potom to do hĺbky rozobrať,pričom si spraviť vlastný názor.Jednoducho ma baví filozofovať.*,,P-prestaň...Už som povedala,že klamať sa nepatrí.."*mierne zvraštím obočie,keďže si myslím svoje.*

*Vrátím se, přijdu si pro učebnici a při cestě zpět si všimnu, že ta dívka co sedí vedle Raie je mi nějak povědomá.*Mohla bych jít pozdravit Raie, ale když on říkal..*Pomyslím si.Chvliku se rozmýšlím a poté přijdu k nim.*Gomen, že jsem tě minule nepozdravila....*Otočím se na tu dívku.*Ahoj...připadáš mi trochu povědomá..

"Ano pracuji jak už jsem jednou řekl okolnosti mě dohnali k tomu, že jsem lovec odměn. Je to v zásadě stereotypní práce, prostě lovím mafiány zločince a odvezu je do vězení."*usměji se a dopiji svou skleničku*"Hned jsem si to myslel vypadáš, že si všechno nejdříve promyslíš, ale můj názor je to že jsi krásná a myslím, že o jen tak nezměníš myslím že nějaký slavný filozof řekl, že"*než stihnu dokončit větu skočí mi do řeči meggy* "to snad nemyslí vážně" *řeknu si pro sebe a nálada je zase zpátky*"Myslím že jsme si svoje řekli nebo snad ne?"*řeknu a naštvaně se na meggy podívám*"A jestli jsi to nepochopila tak si to můžeme jít vyříkat někam dál od Mizuri"

Ehm..um..*Chvilku odmlčím.*Já s tebou nechtěla skončit.....to ty jsi to špatně pochopil...* Uhnu pohledem. Tak trochu se stydím, to je poprvé co jsem někomu řekla pravdu.*

,,A nie je to nebezpečné?"*vyslovím s nepostrehnuteľným náznakom starostlivosti.Predsa len so zločincami a mafiánmi nie je žiadna sranda a častokrát to bývajú psychicky narušený ľudia,ktorý nie sú úplne v pohode.Však,ktorý rozumovo zdravý človek by stváral niečo také ako mafiáni?Odpoveď je:pravdepodobne žiadny.Aj keď..Kto vie?*,,Lepšie vždy premyslieť odpoveď...Predsa len všetko má nejaké následky a preto je lepšie ich vždy čo najviac minimalizovať."*poviem s tichým smiechom,pričom mám stále vykrútené do úsmevu.Už sa chystám mu protirečiť,keď v tom príde akési dievča.Podľa Raiovej reakcie súdim,že to je jeho ex-priateľka a preto som ticho.Keď však postrehnem hnev v jeho hlase,tak položím svoju ruku na tú jeho a nepatrne pokrútim hlavou.Predsa len podľa mňa je lepšie všetko riešiť s kľudom,aj keď ja sama to pomerne často porušujem.Lenže sa mi málokedy stáva,že sa nahnevám,takže..ňu.Uvedomujem si však,že by som sa do toho nemala pliesť.*

( já jsem psychicky narušený?! Thx)

"Víš co mě to, ale nezajímá řekli jsme si svoje, řekla jsi že už tě nikdy neuvidím a už o tobě nikdy neuslyším a mě to tak vyhovuje je ti to jasné?"*trochu silněji stisknu Mizuri ruku, ale pak ji pustím* "víš co jestli mi máš ještě co říct tak můžeme jít před bar tedy jestli to Mizuri nebude vadit, sama jsi mi řekla, že svým problémům mám čelit a já to s ní vyřídím už jednou pro vždy, alespoň doufám" *usměji se na Mizuri a otočím se na Megami* "takže co máš mi co říct?"*zeptám se a naštvaně se na ni podívám*

To jsem řekla protože jsem byla naštvaná. Tou volností jsem myslela, aby jsi se o mě nebál a dovolil mi řešit moje problémy s mafií...ale když ty jsi se rozhodl takhle...*Odpovím klidně.*

*Potichu počúvam rozhovor,ktorý sa má netýka..Problém,ktorý nie je môj a predsa by som chcela pomôcť.Pri tom ako mi to povie,tak sa naňho usmejem a prikývnem.*,,Nevadí..ale nemusíte ísť pred bar.."*poviem celkom milým hlasom a postavím sa.Predsa len,keď už prišla za ním,tak by som nemala zavadzať.Vezmem pohár s vínom a odsadnem,pričom pri "odchode",teda presadnutí stisnem povzbudivo Raiovú ruku pri tom ako okolo neho prejdem.Potom si sadnem o niečo ďalej,avšak dostatočne vzdialene,aby mali súkromie.*