Jazero

*Všimnu si, že je chudáček děvče strašně nervozní, a tak od ní trochu poodstoupím a s klidem v hlase řeknu*"Nemusíš se bát nic ti neuděláme"*Když začne mluvit o tom, jak jsme plavali a ona se bojí a něco takového, jen se pousměji a vyzývavým hlasem jí řeknu*"A co takhle, kdyby jsi si šla zaplavat s námi, to by jsi se nemusela bát. Co si o tom myslíš?"*zeptám se zvědavě, ale potom se otočím k Mizuri, všimnu si, že se znovu zatřepe a tak jdu pro svou mikinu zvednu ji ze země a jdu k Mizuri, mikinu ji dám přes ramena, stoupnu si za ni a do ucha jí pošeptám*"Nebude ti to vadit? že ne?"*pošeptám tak trochu tázacím tonem hlasu*

*To že koktá mi príde svojím spôsobom zlaté a tak sa usmejem.Vlastne sa usmievam celý čas.Je počuť,že je nervózna,ale snáď ju to prejde.Potom čo povie sa zasmejem.*,,Jediné čo ťa tam môže polapiť je tuto Rai."*poviem so smiechom a potľapkám Raia po chrbte.Keď cezo mňe prehodí mikinu,tak si ju pritiahnem k telu a venujem mu vďačný úsmev.Keď sa ma spýta,tak len pokrútim hlavou.Neviem prečo by mi to malo vadiť.Predsa len to podľa môjho názoru bolo sympatické dievča a nie nebezpečná.Čo sa môže stať?*,,Pokiaľ vám to však nevadí,tak choďte do vody bezo mňa...Ostanem chvíľu na brehu."*poviem milo.*

Eto...vlastně..mám na sobě právě teď plavky, přemýšlela jsem že bych se měla jít naučit plavat...*Řeknu už milejším hlasem.*No..tak dobře, ale já se budu držet jenom u břehu, když se tak moc bojím vody..*Dodám k tomu, začnu se pomalu svlékat, všechno si opatrně položím na bok na hromádku, chvilku se snažím uklidnit, pomalu si dám jednu nohu do vody a potom druhou.* Ta voda je celkem dobrá..*Řeknu, začnu na sebe cákat vodu, pomalu do ní vlezu, rychle se potopím, abych měla mokré i vlasy, rychle se vynořím a pousměji se.*

*Po to, co Mizuri řekne, že jediné co by ji mohlo polapit jsem já se na ni uraženě podívám*"No dobře krásko a chceš něco podat, nebo je všechno v pořádku"*řeknu trochu starostlivě a pohladím ji po jejich mokrých vlasech.* "Naučit se plavat? vážně ty neumíš plavat?"*zeptám se tak trochu udiveně, že neumí plavat přece jenom většina lidí se naučí plavat už v dětství. No ale nehodlám to řešit, sice se mi nechce znovu někoho učit plavat, ale klidně to udělám.*

,,Všetko oká.."*poviem s úsmevom,pričom mi mykne kútikmi a obočím,keď sa dotke mojich vlasov.Je to však skoro nebadateľné,keďže vlasy mám mokré a tak mi to veľmi ani nevadí.Nie že by som s nimi nechcela ísť do vody,ale viem,že by sa potom musel venovať Rai obom,pretože ona nevie plávať a ja by som sa stratila v tom pravdepodobne veľkom jazere.*

No neměla jsem jak se naučit plavat, neustále jsem byla jenom ve škole a doma ve..*Větu jsem nedokončila, o tomhle jsem zrovna nechtěla mluvit, tak trochu jsem se připravila zkusit si to, nikdo mě nem,usel učit plavat, stačilo by mi lehce jenom aby mi ukázal někdo jak plava a já bych to podle něj zkopírovala, měl a jsem dobrý zrak, takže jsem to dokázala nějak napodobit.*Takže já to zkusím, jo ?

"Dobře, když to říkáš tak já ti budu věřit"*řeknu a trochu se usměji*"Dobře, ale plavat tě naučím pojď sem a nestyď se"*přijdu k ní blíž a řeknu*"Prosím lehni si na břicho na vodu"*jednou rukou ji chytím na hrudníku a druhou za stehna* "Tak a teď jenom kopej nohama a rukama zabírej pod celým svým tělem asi takto"* předvedu ji jak by to mělo vypadat*

Všecko co mi Rai říkal tak jsem dělala, potichu jsem se u toho smála, přišlo mi to děsně vtipný, cítila jsem se jak nějaké miminko. Jde mi to celkem, že jo ? Zeptala jsem se zvědavě jestli se jen tak náhodou nepletu, jestli by i Rai s tím souhlasil, tak bych zkusila plavat i bez pomoci Raie, ale jedno mi bylo jasné, že se naučím plavat. I když kdo ví? Třeba mi to nikdy nepůjde a nenaučím se nikdy plavat, vše jenom záleželo na Raiové odpovědi, v hlavě jsem si pořád opakovala, že mi to jde skvěle, no sice samochvála podle nějakých lidí je špatná, ale co nadělám.

*dívám se na ni jak se snaží, chvíly si ji prohlížím a když se mě zeptá vyvede mě to z přemýšlení*"No možná je v tom tvém stylu pár malinkých chybiček, ale jinak to zvládáš."*řeknu a usměji se. Pustím ji a nechám ji plavat samotnou přijdu blíže ke břehu a s tázavím tonem se Mizuri zeptám.* "Proč už nechceš jít do jezera? Bojíš se mě?"*zeptám se a otočím se na Yuki a sleduji ji jak plave*

Super..Řeknu potichu, už mi to šlo, plavala jsem si pomalu a v klidu.Přemýšlela jsem co bych mohla udělat, aby byla trochu i sranda, koutkem oka jsem se podívala na Raie, sledoval mě. Wáá..! Vykřikla jsem a ponořila jsem se, plavala jsem pod vodou, pro ostatní to vypadalo, že mi došly síly a přestala plava, no prostě něco jako bych se topila a nemohla se vynořit. Pod vodou jsem doplavala až skoro do půlky jezera, vynořila jsem se. Super už umím celkem plavat...to musím potom povykládat Takahirovi a Samuelovi...

*Když se na ni otočím zděsím se, protože se potopí.*"Sakra, sakra, sakra"*řeknu a rychle se rozběhnu směrem k ní skočím pod vodu, ale než k ní doplavu vynoří se doplavu k ní a dám ji slabý pohlavek*"Ještě jednou a......"*řeknu vážně, ale nakonec se trochu usměji.*"Jo umíš plavat, ale strašně jsi mě vyděsila tohle už nikdy nedělej."* řeknu starostlivě, otočím se a zkontroluji Mizuri, která stojí na břehu*

*eď vojdú do vody,tak si sadnem na breh,pričom nastavím tvár slnku.Chvíľu len tak sedím a premýšlam o ničom,keď ku mne príde Rai a spýta sa ma či sa ho bojím.Otočím sa teda tvárou k nemu s nadvihnutým obočím.*,,Blbá otázka...Mala by som sa ťa báť?"*odpoviem mu otázkou a zasmejem sa.Predsa len bol tak milý tak neviem,prečo by som mala pociťovať strach či niečo tomu podobné.Nadvihnem ruku a s úsmevom na perách ho potľapkám po hlave.*,,Nebojím...Len nechcem,aby sa Yukiko utopila."*poviem mu dôvod prečo som ostala na brehu.V tom však začujem krik a tak sa prudko postavím.*,,Ste v poriadku?"*zakričím na nich.*

*Podívám se na Mizu.*Ano já jsem, jenom moje hlava ne...že Raii.*Odpovím a podívám se na Raie, zamručím ze srandy.*Promiň mi, já to myslela ze srandy, nečekala jsem že by jsi, vážně plaval za mnou...*Připlavu ke břehu, sednu si vedle Mizu, obejmu ji kamarádsky.* Kolik vám je Mizu ? Jaký je vztah mezi vámi ? *Zeptám se šeptem aby mě Rai neslyšel, bylo to pouze ze zvědavosti a já byla hodně zvědavá.*

"Jo tvoje hlava asi není v pořádku, protože mě tak moc strašíš."*pousměji se na ni a znovu se otočím na Mizuri.*"A co jsem asi měl dělat měl jsem tě nechat se utopit? co?"*Za chvíly plavu za ní, ale to je když už je u Mizuri. Když ji obejme celkem hodně se udivím, ale sleduji, co se bude dít dál, stále jsem kousek od břehu. všimnu si toho, že Yuki něco řekla Mizuri, chci se jich jít zeptat, co se děje, ale ještě chvíly plavu kousek od nich.

*dľahne mi,keď počujem ich hlasy a znejú tak,že sa nič nestalo.To,že ma objíme je prekvapujúce,napriek tomu však objatie opätujem.Zdála sa mi taká hanblivá,možno preto mám trošku udivený výraz,ktorý nahradí po chvíli úsmev.*,,Um..je mi 17..Čo ty?"*odpoviem jej a hneď na to aj položím otázku.Predsa len ma to tiež zaujíma.Potom čo sa však spýta to druhé,tak sa mi na líčach zjaví jemná červeň a neodpovedám.Počujem však neďaleko šplechot vody,takže to musí byť Rai a tak sa tým smerom otočím.*,,Snažíš sa nám v tej vode vyhnúť?"*poviem trošku hlasnejšie so smiechom,tak aby ma počul.*

Je mi teprve 15 let...*Odpovím mile, pustím Mizu, sednu si do turka a pozoruji Raie, ti dva mi připadají celkově sympatičtí, jsou to taky jediní moji kamarádi, sice mám ještě Samuel a Takiho, ale ti se spíše počítají jako rodina, dneska toho budu hodně co povídat svým nevlastním bratrům, mělo jsme to ve zvyku, sednout si večer a vykládat si jak jsme se měli, co jsme dělali a co se nám na tom nelíbilo a líbilo. Asi díky tomu jsem se naučila tak dobře komunikovat s lidmi.*

*Ještě chvíly plavu na místě, ale když na mě Mizuri promluví, jen se na ni otočím a připlavu blíž k nim.*"No viděl jsem, jak si spolu povídáte a tak jsem vás nechtěl otravovat."*řeknu a zasměji se podivím se, že Mizuri se od ní nechala obejmout, ale ta dívčina je taková roztomilá a stydlivá a Mizuri se jí snaží trochu pomoct. Připlavu k nim a sednu si vedle Mizuri, všimnu si, že trochu zčervenala*"Co se stalo krásko?"*zeptám se tak trochu zvědavě, protože mě zajímá proč zčervenala, když se ji Yuki na něco zeptala.*

,,Hm..A nebojíš sa?Len tak zrazu sa prihovoriť cudzím ľuďom."*poviem podpichivačne so smiechom so snahou zmeniť tému.Pri tej jeho odpovedi nechápavo pokrútim hlavou,keďže by som to za otravovanie nepovažovala.Predsa len som tu bola pôvodne s ním.*,,Eh?..N-nič..."*poviem trošku koktavo,pričom rumenec na mojich líčkach trošku zvýraznie.Nie,že by som nevedela odpovedať,ale vlastne neviem.*

Moc se už nebojím, jste moji jediní kamarádi...aspoň doufám.* Řeknu mile, pousměji se, stoupnu si, vlezu si zase do vody, začnu plavat za Raiem, potopím se pod vodu, vynořím se u něj.* Pod vodou mi to plavání jde líp, možná že asi budu rybička...mohla bych třeba zkusit nějaké ty skoky do vody..abych byla delfín..* Řeknu se smíchem, zůstanu plavat na jednom místě, chvilkami se dívám pod sebe, jestli náhodou nezahlédnu nějakou rybičku, sledovala jsem tu vodu jak nějaká kočka, která čeká na kořit než vykoukne.*

*Trochu se pousměji, při mé otázce se Mizuri zakoktá a ještě více zčervená. Tohle mě asi začne zajímat, pomyslím si nadechnu se a trochu tišeji se Mizuri zeptám*"Ale no tak řekni mi co ti řekla celkem mě to zajímá"*dořeknu a usměji se.*"No co víš možná jsi v minulém životě byla rybička. A jestli chceš můžu ti pomoct s těmi skoky."*řeknu vstanu usměji se a stoupnu si tak, abych měl před sebou natažené ruce.*"Pojď stoupni si mi na ruce a na tři se odrazíš chápeš?"*zeptám se a začnu přemýšlet o tom, co mohla Mizuri říct, že ji to tak moc vyvedlo z míry*

*Jej odpoveď ma mierne zaskočí,ale usmejem sa.Je to od nej milé,že to vidí takto.Potom sa však otočím na Raia.*,,N-nič ti vravím...Len sa niečo pýtala."*trošku zvraštím obočie a poviem koktavo,pričom postupne stišujem hlas.Neviem prečo mu to nechcem povedať.Možno pretože sa hanbím za to,že neviem odpoveď,alebo skôr si ňou nie som istá.Po tom čo povie Yukiko,tak sa zasmejem.*,,Prečo nie radšej vydra?"*poviem,pričom dám hlavu do strany.Následne pritiahnem kolená viac k telu mikinu a dám kolena k brade,pričom tíško počúvam ich rozhovor.*

*Chvilku jsem přemýšlel jesti mám jít nebo ne, nakonec jsem se rozhodla snad správně*No tak dobře, snad to chápu...*Odpověděl jsem, podívala jsem se na Mizu.*No vydra, to by nebylo tak y špatné, takoá chlupatá, roztomilá....to by nebylo špatné, možná o tom popřemýšlím..*Odpověděla jsem i Mizu, opatrně jsem si stoupla na Raiové ruce, byla jsem strašně nervozní a styděla jsem se, nakonec jsem se pousmála, po dlouhé době jsem něco konečně promluvila.* Tak můžeme...začni odpočítávat Raii, prosím.... nemůžu se dočkat až skočím do vody..

"Proč mi to nechceš říct já si myslím, že se nemáš za co stydět, přeci jen jsi krásná dívky a ty se nikdy nemýlí" *řeknu a usměji se. Trochu se zasměji po tom, co Yuki řekne jo chlupatá a roztomilá to mi něco připomíná řeknu si raději pro sebe a hlavu otočím na Yuki*"Hlavně se prosím tě neboj nic se ti nestane. Alespoň doufám."*poslední větu řeknu raději tiše, aby mě Yuki neslyšela. Když si stoupne, trochu prohnu ruce, přece jenom ........*"Dobře myslím si, že jsi připravená řeknu a začnu s odpočítáváním 1.....2.....2,5......3"*dořeknu rychle ji vyhodím, a sleduji jak dopadne do vody, kdyby se náhodou stalo co jsem nečekal a musel bych ji vylovit

,,Vydry sú rozkošné stvorenia."*poviem s úsmevom na perách,ktorý dostane nádych pochybnosti po tom,čo Rai povedal.*,,Krásna alebo nie,podľa mňa skôr nie,tiež som len človek a človek sa mýli neustále.Nikto nie je dokonalý."*oponujem mu,pričom vyplazím jazyk ako malé dieťa.*,,Mimoto...Dkonalosť je nuda."*dodám so smiechom..Možno až so štipkou opovrženia,ale hlavne s nádychom pobavenia.Potom prižmúrim očká a bradou sa opriem o kolená.*,,Hlavne sa nezraňte."*poviem hlasniejšie,aby ma počuli.Nie že by som neverila v ich schopnosti vo vode,ale opatrnosti niet nikdy dosť.*

*Jakmile jsem se odrazila a skončila ve vodě, jsem měla skvělou až výbornou náladu, vynořil jsem se.* To bylo hustý...! Jak jsem chvilku etěla potom do té vody...to byl prostě mazec...* Řeknu s úšklebkem, připlavu k Raiovi.* Arigato..! Bylo to skvělý...* Neudržela jsem se  objala jsem Raie, poté jsem si uvědomila, že jsem objala dosělého muže, rychle jsem ho pustila, trochu se oddálila.*Gomen to jsem nechtěla....nechala jsem se unést...* Omluvím se za svoji troufalost, no dalo se tomu tak říkat, pousmála jsem se pobaveně.*