Rodinná vila Nagatsuki

*spokojeně přivřela oči, když ji začal hladit po vlasech a tiše zavrněla* Pokud na mě ale budeš takhle hodný, nic takového ti nehrozí. *zašeptala a možná v takových situacích jednala trošku ukvapeně a její obvyklé provokace trošku ustupovaly - prostě si jen užívala ten pocit blízkosti. Když se ale zasmál, trošku se zakřenila* Copák? Něco se ti nezdá? *zamumlala a tázavě si ho prohlédla* Tohle je můj rodný jazyk, takže... Pokud máš nějaké výhrady, za mnou s nimi nechoď. *oznámila mu s vyplazeným jazykem, který měl tendence se v poslední době ukazovat celkem často*

V tom případě mi naprosto nic nehrozí. Řekl jsem s úsměvem, přičemž jsem si ji pobaveně prohlédl, když začala takhle vrnět - Byl to roztomilý zvuk, navíc jsem byl svým způsobem spokojený s tím, jak zareagovala, jelikož jsem byl já sám rád, když byla takhle blízko mě. Žádné výhrady samozřejmě nemám, ale jsem rád, že jsem aspoň téhle frázi rozuměl. Řekl jsem pobaveně, přičemž jsem ji uštědřil malou pusu do vlasů.

Ááále, ne vždy jsi takhle hodný. *podotkla s takovým menším úsměvem, protože šklebit se v téhle situaci prostě nebylo možné, pak se jen zasmála té jeho reakci na to jedno slovíčko ve francouzštině, které řekla a jen nad tím nevěřícně zavrtěla hlavou.* Tak... Přeci jen to můžeš slyšet v každém, ale úúúplně každém romantickém filmu, když se podíváš. *trošku se zasmála a dlaní přejela přes jeho vlasy, přičemž se jí do nich prsty tak trošku zamotaly* Pokud ale chceš, můžu přitvrdit. *zašeptala pobaveně*

Opravdu? O ničem takovém nevím, popřípadě všechno popřu. Odpověděl jsem ji pobaveně, přičemž jsem nepřestával s těmi pomalými pohyby dlaně přes její vlasy. Jo? Bohužel jsem filmy tohoto typu většinou prospal s otevřenýma očima, takže si nemůžu být jistý. Řekl jsem a trochu jsem se zasmál, pak jsem ji ale letmo políbil na špičku nosu, když se ji tak zamotaly prsty do mých vlasů. Mmm... Myslím, že to není třeba. Řekl jsem a malinko jsem se zasmál, přece jenom bych byl poněkud v nevýhodě, kdyby na mě začala mluvit francouzsky. Samozřejmě jsem ji mohl začat odpovídat Španělsky, to by ale nebyla příliš smysluplná konverzace.

Přesně tak, popřeš - moc dobře víš, že jsi zlý, už ta tvá černá magie to dokazuje. *zamručela a prohlédla si ho. Moc dobře věděla, že na ni hodný opravdu je oproti ostatním dívkám, ale i tak se rád vyžíval v provokacích stejně jako ona, takže si ale nejspíš neměli tím pádem co vyčítat. Pak se ale zasmála a jen tak pro sebe si zavrtěla hlavou* Vážně... Ty jsi nikdy na romantiku moc nebyl, žee? *trošičku ho popíchla a ještě jednou se tiše zasmála, potom jen na tu jeho odpověď přikývla. Vypadalo to, že se francouzsky neučí, což už vlastně naznačil předtím. Přeci jen, kdyby se ten jazyk učil, bez váhání by jeho ego tuhle výzvu přijalo*

Trochu zlověstně jsem se zachechtal, ale jinak jsem nezměnil to, co jsem dělal. Věř mi, kdybych na tebe chtěl být zlý, bylo by to mnohem horší. Řekl jsem s úsměvem, přičemž jsem svou volnou rukou stiskl tu její. Mmm... Co ty víš, třeba tě ještě příjemně vyvedu z omylu. Pohrozil jsem ji a tiše jsem se zasmál. Nebylo to tak, že bych neměl cit pro romantiku, jenom jsem ji nikdy neměl potřebu využívat. Navíc mě napadlo pár věcí, čímž bych ji mohl přesvědčit, že nejsem žádný anti romantik.

*když se zasmál tímhle způsobem její tělo sebou jinak nepodmíněně trhlo, jako by to nečekala a lekla se, spíš ji to ale překvapilo. Nakonec se ale po chvilce ticha rozhodla, že se toho, co řekl, chytne.* Hmm? Vidíš, už tím, že říkáš, že umíš být zlý, tak vlastně zlý jsi... *zamumlala s vyplazeným jazykem, přeci jen to, že je zlý, řekla obecně, takže byla zvědavá, jak se z tohohle vymotá* Pááni? To jsem tedy potom zvědavá. *okomentovala ten jeho...Návrh? Či co to bylo a jen se trošku zasmála, protože na něco takového nejspíš nemohl být zvyklý, když dívky střídal pomalu noc co noc. Ale nikdy u něj nevěděla, čeho je schopný*

Taky umíš být zlá, i když si to asi neuvědomuješ. Zašeptal jsem a něžně jsem ji políbil na ušní lalůček, přičemž jsem se trochu pousmál. Poté jsem už ale zareagoval na její komentář k tomu co jsem řekl, přičemž jsem se ale stále neodtahoval od jejího ucha, takže jsem mluvil šeptem. Měla by ses mít na pozoru, aby tě to příliš nepřekvapilo. Řekl jsem s úsměvem, přičemž jsem propletl prsty své ruky s těmi jejími, přičemž jsem tu její ruku trochu více stiskl.

Možná... Stále ale méně než ty. *odvětila mu s menším úšklebkem, který se ale rozlil do úsměvu v dobu, kdy ji políbil na ušní lalůček. Trošku se zachvěla a jeho ruku, když si propletl prsty s jejími, pevněji stiskla, jako by ho nikdy nechtěla pustit* Ne, to raději budu příjemně překvapená. *odpověděla s menším úšklebkem, i když nic takového nepředpokládala, že by se mohlo stát - přeci jen už podle toho kina, to vypadalo, že je spíš přes ty horory než romantiku, třeba to takhle bude mít i v životě, kdo ví? Přeci jen mnoha dívkám už udělal ze života peklo...*

Rozhodně dokážeš být více zlá ty na mě, než já na tebe. Odporoval jsem ji, přičemž jsem se už odtáhl od jejího ucha, abych se ji mohl zadívat do očí. Zeširoka jsem se usmál, když takhle stiskla mou ruku a ještě více, když mi odpověděla tímto způsobem. Mmm... Jenom, aby tě to nepřekvapilo až příliš, nechtěl bych tě muset křísit. Odpověděl jsem ji potichu, přičemž jsem ji začal pomalu hladit po zádech - Byl to takové pomalé, krouživé pohyby dlaně.

Ááále... Vážně si to myslíš? Chtěla bych vidět jediný důkaz, že to, co říkáš, je pravda. *odpověděla a trošku se přitom zasmála, také se zadívala do těch jeho očí, neodolala a lehce přitiskla své rty na ty jeho, i když to byl dost krátký polibek. Více se k němu přitiskla a užívala si té jeho přítomnosti* Snad bys neměl problém mě křísit? *zeptala se pobaveně* Každopádně, tak daleko to vážně nedojde, za to ti ručím - už jsi mě překvapil tolikrát, ale takhle přehnanou reakci mé tělo nikdy neriskne. *špitla a znovu se tiše zasmála*

Tak tohle ti někdy s radostí připomenu. Odpověděl jsem ji s takovým pobaveným úsměvem. Jakmile mě políbila, jen jsem ji k sobě více přitiskl, přičemž jsem to sevření opět povolil tak, jak bylo předtím, když se po možná až moc krátké chvíli odtáhla. Samozřejmě, že bych s tím neměl problém, přece jenom s tím mám už své zkušenosti, ne každá dívka je totiž tak odolná vůči mému šarmu, jako ty. Odpověděl jsem ji, přičemž jsem se provokativně usmál. Teď jsem si docela vymýšlel, ale jako taková menší provokace mi to přišlo ideální.

Můžeš, ale uvidíme, jak moc ti to bude platné. *špitla a trošku se zasmála. Tady opravdu nebylo potřeba mluvit nějak nahlas, přeci jen byli dost blízko sebe. Nepochybovala ani o tom, že kdyby teď jeho sestra špehovala za dveřmi, nic by z toho, co říká prostě neslyšela* Hmmm... Předpokládám, že jsi těch dívek měl opravdu hodně. *zamumlala tak napůl otráveně a nahnula se k jeho uchu, které trošku skousla - nelíbilo se jí, když mluvil tímhle stylem*

Trochu jsem se zachechtal, když mě takhle kousla do ucha. Sice to bylo poněkud bolestivé, jelikož se nedržela příliš zpátky. Ten její otrávený tón mi prozradil, že na provokace tohoto typu je celkem citlivá - Sice věděla, že prostě není moje první ani nic takového, ale pořád to byla jenom dívka, takže ji určitě nebylo příjemné, když jsem takhle mluvil. Gomen. Zašeptal jsem prostě, přičemž jsem ji pevněji objal a něžně jsem ji políbil na krk. Neměl jsem ve zvyku se jen tak za něco omlouvat, ale ta její reakce mi dokázala, že jsem to asi trochu přepískl.

*trošku nad ním zavrtěla hlavou, mohl dát aspoň znát nějakou tu bolest, takhle měla pocit, že tu bolest opravdu necítí. Trošku se ale pousmála, když se jí takhle omluvil - to nebylo prvně a tušila, že moc často to nedělá, o to více si toho automaticky musela vážit. Samozřejmě, že věděla, že měl těch dívek dost, každopádně to neznamenalo, že bude v pohodě snášet, když to bude vytahovat - přeci jen to dost dobře věděla* Mmm... To mi jako omluva stačí. *zašeptala a trošku mu olízla to ucho a lehce na něj foukla, jako by chtěla zregenerovat nějakou ránu*

Trochu jsem se zachechtal, přičemž když přejela jazykem přes mé ucho, pokračoval jsem v rozdávání polibků jejímu krku. Pevněji jsem ji přitom přitiskl k sobě. Taky mi stačí tahle tvoje omluva, přece jenom to tvé kousnutí bylo celkem bolestivé. - Mezi polibky jsem vytvořil tuhle větu, ale nezastavil jsem to líbání, neměl jsem důvod a ta její poslední reakce na něco podobného - Takové roztomilé zamňoukání - Mě přesvědčilo o tom, že ji to není nepříjemné.

*jen se trošku zasmála* No, když ti to stačilo jako omluva, už se ti dodatečně omlouvat nebudu, každopádně... I ty sám musíš uznat, že sis to kousnutí zasloužil. *odvětila s takovým menším úšklebkem, ale její rty se snažily bez jejího vědomí vytvořit spíše úsměv, přeci jen jeho rty právě odváděly dobrou práci. Jen trošku zavrtěla hlavou a když už byla u toho jeho ucha, tak okolo něj obepnula své rty a trošku přitom zatáhla - vypadalo to, jako by si kočka hrála se svou kořistí*

Můžeš k tomu ještě něco přidat, pokud by tě to nějak trápilo. Řekl jsem s úsměvem, přičemž jsem pokračoval v polibcích věnovaných jejímu krku, přičemž jsem je začal trochu prodlužovat a více si je užívat. Mé ruce, už snad jako nepodmíněný reflex, automaticky vnikly pod její tričko, přičemž jsem ji začal hladit na holé kůži na zádech. Na tváři se mi objevil takový provokativní úsměv, i když to v tuto chvíli nemohla vidět.

*zavrtěla hlavou.* Říkala jsem, že sis to zasloužil, ty se mi to ani už nesnažíš vymluvit, beztak to je ale marné. *odpověděla s vyplazeným jazykem. Trošku se zachvěla, když jí vnikl pod tričko a začal ji hladit po zádech, ale její úsměv se přitom rozšířil* S-studíš... *špitla trošku vyčítavým tónem a zašklebila se. Jeho ruka byla doopravdy trošku studená, ale ne moc, možná trošku přeháněla. Ty jeho polibky už přitom cítila o něco zřetelněji. Svou rukou ho jen začala hladit po vlasech*

Trochu jsem se uchechtl, přičemž jsem ji ale nepřestával hladit po zádech. Jsem přeci jen bezcitný a chladnokrevný. Odvětil jsem ji a malinko jsem se zasmál, přičemž jsem svou hlavu trochu pozvedl, ale jen abych ji mohl začít líbat na druhou stranu krku. Tentokrát ji na krku začaly zůstávat malé červené flíčky, což byl i tak trochu záměr.

Mmm... Ale noták. *spokojeně se pousmála a pomalu se odtáhla od jeho ucha, aby mu začala oplácet ty polibky, které věnoval jejímu krku - vlastně ho začala líbat na druhou stranu, když byl nakloněný takhle, nebylo to nic těžkého.* Bezcitný a chladnokrevný, hmm? Kdybych to ale řekla já, tak se mi to snažíš rozmluvit a tvrdíš pravý opak. *odpověděla s trošku menším úšklebkem, vlastně to tak řekla mezi těmi polibky*

Trochu jsem se pousmál, když mi začala polibky oplácet - Vypadalo to, že je zase o něco uvolněnější, než byla předtím, když jsem něco podobného zkoušel, navíc už asi zapomněla na to, co říkala má sestra o tom, že mi nemá nechat si vzít to co chci. Samozřejmě, to by mi mé ego neodpustilo, kdybych s tebou jen tak souhlasil. Odpověděl jsem ji, přičemž se teplota mé dlaně už začala přizpůsobovat její kůži na zádech, takže ji to už asi nebylo tak nepříjemné.

*jen zavrtěla hlavou nad tím, co jí řekl* Ále, však mi někdy dáš za pravdu, třeba zítra při soutěži budeš muset. *připomněla mu s menším úšklebkem - stále si tolik věřil, vlastně i měla proč, i když on byl také určitě výborný. Když si všimla, že ji to už tolik nestudí, ještě více se uvolnila a nepřestávala s těmi polibky, které už byly ale o něco dravější. No, trošku provokativně mu přitom rukou rozcuchala vlasy a zašklebila se přitom - byla prostě zvědavá, jak někdo jako on bude na něco takového reagovat*

Trochu jsem se pousmál, když mi odpověděla tímto způsobem. Uvidíme, každopádně teď bych si měl ještě užít svého až nechutně vysokého sebevědomí ne? Řekl jsem provokativně a trochu jsem na ni zatlačil, takže si spíš lehla na pohovku, přičemž jsem své polibky od jejího krku začal směřovat k jejím rtům. Když si tak věřila s tou soutěží, měl bych si asi opravdu užít své sebevědomí, dokud ho stále mám, jelikož pokud prohraji, bude to mé ego bolet.

*zavrtěla nad ním hlavou - zase takový způsob uvažování, který nikdy prostě nemohla pochopit, ale možná to nemyslel tak úplně vážně. Kdo ví?* Néé, čím víc si ho teď budeš užívat, tím více ti pak bude chybět. *špitla na oplátku pobaveně, ale když na ni zatlačil, jen trošku zavrávorala, přičemž nakonec dopadla na sedačku a překvapeně zamrkala - to bylo nečekané, každopádně takhle se cítila trošku bezbranněji než předtím, ale nevadilo jí to až tak... Když se dotkl jejich rtů, prostě se jen nechala unášet jeho polibky a opětovala mu je*