Ulice a uličky

*popotáhne si a sáhne si rukou pod bundu, vytáhne fotku dvou lidí, jeho dědečka a babičky a podá to Namine* proto sem odešel, vychovavali mě odmala a jak sem byl stebou na večeři tak jejich letadlo kterým sem letěli spadlo *řekne smutne a jemně se střeše* večeři ti vynahradim *dodá*

// -_-" to sú výhovorky tssss..

T-to mi je ľúto.. *vypotí zo seba, keď uvidí fotku. Nevedela, čo viac povedať, nevedela utešovať ľudí. Nevedela utešiť ani seba, o to horšie to bolo potom s druhými,* Úprimnú sústrasť.. *povie po chvíľke ticha, ktoré je rušené len Raitovými slabými vzlykmi.*

Umm, můžu mít na tebe prosbu? Odvedes mě domů prosím? *zeptal se, ne že by to dělal kvůli tomu že by netrefil domů, ale nechtěl být sám, kdo by taky chtěl když věděl že už nikoho jiného nemá*

Č-č-čo? To asi nepojde.. *snaží sa z toho vyhovoriť. Nechcela ho vláčiť po meste. Čo ak sa niekde znova zosype, zaspí. Potom čo s ním bude robiť? A navyše musela ísť na vlak, je dosť možné, že kvôli tomuto ho aj zmešká,* Kur*a!! *zanadáva si, pretože len ona má takéto šťastie, resp. nešťastie,* Umm.. Vieš, čo.. Tak fajn.. *nakoniec teda prikývne na súhlas,* Domov pôjdem pešo.. Však čo.. Lahoda..

Děkuju *řekne a řekne jí adresu je to jen kousek od tohoto místa* jak se ti jen odvdecim *řekne myšlenku nahlas*

Adresa mi moc nepomôže.. *voľnou rukou, ktorou ho nepridŕžava, sa poškriabe vo vlasoch. Na otázku nereagovala, aj tak si to nebude pamätať, bolo to celkom jedno.*

Nojo, promiň *usměje se, není zase tolik ze by nevěděl co mluví jen neudržel rovnováhu* tady doleva a oak doprava, těm to je *řekne a popotahne*

Tento frajírek si snáď robí srandu, ne? To tam mohol dôjsť aj sám.. *povie moja mužská stránka,* Stavím sa o čo chceš, že je to úchyl alebo psychopat.. *reagujem na to v mysli,* Tak fajn.. Poď, *povie nakoniec nahlas, a ak by náhodou, pár chvatov by ho snáď zložilo k zemi, v takomto stave. Vydá sa tam, kam ju navigoval a zastaví sa, keď jej to prikáže.*

*Procházím se,když v tom mě někdo přetáhne zezadu pálkou.Po pár minutách se probudím,jsem ve tmavé uličce,neznám to tu,začnu se rozhlížet,uvidím před sebou jakési muže,jsou jen tři.*

*Dva mě zvednou,kvůli té bolesti hlavy se nemůžu hýbat.Ten třetí si přede mně stoupne a udeří mě do břicha několikrát.Začne mi téct krev z puse.*

*V mojí posledních minutách mi hlavou proběhne.*Proč?..Proč se nemůžu bránit....Já se přece dokážu ubránit,kde to vázne.*V tu chvíli mi zrudnou oči.Zhodí mě na zem,vezmou si pálky a stoupnou si nade mě.Z ničeho nic jakoby do mě uhodil blesk energie.Zajímavým způsobem se dostanu za jednoho z nich.Vytáhnu si katanu a dám mu ji pod krk.Nezaváhám,podříznu ho.Poslední dva se nepřáhnou jakoby mě chtěli udeřit,odvrátím jim útok a jednoho z nich probodnu,přímo do srdce.Poslední se zlekne a začne utíkat.Vytáhnu si dýku z pouzdra na noze,napřáhnu se a hodím ji po něm.Dýka ho zasáhne do hlavy,poslední z nich umírá.*

*Vezmu si dýku a katanu.Obě je skovám a vracím se zpět z procházky do kavárny.*

*Pomalým krokom sa prechádzam ulicou.Je tu menej ľudí,čo sa mi páči.Na moje zmysli nenaráža toľko zvukov.Zase som išla bez Lokiho.Lenže čo som mala robiť,keď on spal?Nemala som to srdce ho zobudiť.Oči mám otvorené a som aj bez slepeckej palice.Nie je poznať,že môj zrak je nefunkčný.Teda,že nevidím.*

*pomaly sem dojdem z autom a vystupim zapalim si a pozerám sa okolo seba buchačku mám na bezpečnom mieste a vytiahnem nôž ktory si len tak pohadzujem*

*Začujem niečo čo je mi povedomé.*,,Niekto..s...nožom.."*snažím sa v mysli identifikovať.Idem smerom odkiaľ počujem daný zvuk.Predstavuujem si,čo tam je.Budova..Pred ňou auto..Nejaký človek.Fajčí.Podídem k nemu a chytím do ruky nôž,ktorý si pohadzuje.*,,Trošku nebezpečné,nie?"*spýtam sa s úsmevom.*

Nie ked viete ako na to *usmeje sa na ňu* slečna to ale vôbec neni nebezpečne ked ste tu vy *zasmeje sa*

*Podla hlasu je to muz.Lahko sa zamračím.Pozriem sa naňho,respektíve tam,kde podľa môjho sluchu stojí.*,,Pohrávať sa s nožom na verejnosti?To mi nebezpečné pride dosť."*poviem.*

No dobre ked myslite *usmeje sa a aj ked ho drží pomaly a veľmi slabo jej nôž zo zovretia da preč a da si ho na miesto kde bol pozera sa na ňu a príde mu kus divna nevie presne prečo nevie to odhadnúť ale príde mu aj pekná* ešte ste mi nepovedali svoje meno *usmeje sa*

,,Som Mizuri.Teší ma."*zazubím sa.Rada sa zoznamujem.Vlastne mi minule povedali,že je to až podozrivé.*,,A vy ste?"*poviem zvedavo.Tykám mu pretože mám pocit,že bude starý.*
(nic v zlom len ona nevidi a vnima len podla hlasu )

(pohoda ) ja som Itami *usmeje sa* nemusíš mi vykať, Mizuri vravíš ake pekne meno aka náhoda že sme sa stretli *pozera sa jej stále do oči a vyzera kus smutne lebo stále nechápe prečo sa chová tak divne*

,,Nie?Koľko máš teda rokov?"*spýtam sa.Cítim jeho pohľad.Radšej sa však pozriem inam.Pretože by si mohol všimnúť,že v podstate pozerám cez neho a nie naňho.Neviem ako sa tvári ale postrehnem to v hlase.Smútok?*,,Ehm..Deje sa niečo?"*poviem neisto.*

nie nič *to že odvráti pohlad mu príde divné* Ja mám 19 *zasmeje sa ale nie veľmi štastne a pozerá si ju celú jej vlasy tvár telo*

,,Heh..Tak 19?Čo je na tom zlé?"*poviem nechápavo a prešlapujem nervózne z miesta na miesto,pretože cítim jeho pohľad.Dúfam,že nie je veľmi všímavý.Neznášam,keď si o mne ľudia šuškajú a ľutujú ma.*

nemusíš byť nervózna *chytí ju za líce keď poskakuje* si pekná *usmeje sa a preglgne* čo ťa trápi ? *usúdi podla toho ako sa chová a chovala a snaži sa usmievať začína tušiť že má niečo zo zrakom a tvári sa ale smutne* Nechcem sa starať ale tak *dodá*

,,Nebola by som,ak by si si ma neobzeral."*odujem líčka a prestanem prešlapovať.Keď sa ma spýta,čo ma trápi,nachvíľu stuhnem.*,,Nič ma netrápi."*pokrútim hlavou.*,,Prečo sa pýtaš?Malo by snáď?"*poviem žartovne.Pozriem sa naňho a snažím sa aby nič nepoznal.Naštastie sa mi to aj podarí.*